Drtivý dopad

Ak nejaká megademolačná digitálka, tak rozhodne Drvivý dopad. Hneď vidno, že ten film nakrútila žena - príbeh je neuveriteľne emotívny a so sterilnou testosterónovou emocionalitou Armageddonu má spoločný iba ak gramatický slovný základ. Mnohé scény sú pekne mrazivo vypointované (E.L.E. napr.). Lyrická melancholická hudba je paradoxne omnoho efektívnejšia než ťažkotonážne orchestrálne drvivé dopady od Trevora Rabina. Tzv. americký hrdina tu absentuje, prinajmenšom nie je priamo potetovaný pruhmi a hviezdičkami. A ktorý macho by v tomto žánri dobrovoľne nechal spomenúť anglické striebro 18.storočia alebo Melvillovu Bielu veľrybu? Pri záchrane sveta je predsa vždy lepšia poriadne nadupaná akcia než nejaké blbé symboly civilizácie, ktoré nikto nevidel a nečítal... Mimi Lederová poníma film o konci sveta takmer ako komornú drámu, v ktorej síce nie je núdza o americké symboly, no typickému americkému veľkohubému a infantilnému optimizmu sa vyhýba, kde sa dá. Takisto armageddonovskému machrovaniu, šaškovaniu a hrdličkovaniu. Pred premiérou som sa nevyhol všadeprítomným strašidelným fotkám ľudí na diaľnici, pozorujúcich prelet Biedermanovej kométy. O moment prekvapenia som teda prišiel. Kupodivu nie o zážitok z prekvapujúco dobrého katastrofického filmu. (23.04.2007)

5 / 10 Ak čakáte klasický katastrofický film, ste na zlej adrese. Áno, hrdinstva a povinného patriotizmu si aj tu užijete požehnane, no Drvivý dopad nie je ani tak o zrážke meteoritu so Zemou, ako o zrážke ľudských vzťahov s novou, nečakanou situáciou. Pravda, možno sa to dobre číta, ale zas až taká strašná zábava to nie je, to mi verte. (20.12.2005)

Proč skoro všechny kataklyzmatické filmy vyzní poněkud trapně? Na bombastického (a zhruba stejně "kvalitního") následníka Dne Nezávislosti - Armageddon - sice hned tak něco mít nebude, ale kdyby tenhle film neměl Morgana Freemana (mimochodem - černý prezident USA, nevybavuju si, že by se film odehrával v roce 2050 :)) a Roberta Duvalla, nebylo by moc o co stát. Nevíte jak to, že Elijah Wood už nejmíň pět let vypadá úplně stejně? Ale co, taková Alicia Silverstone je stejná nejmíň deset let (ale ona je moc hezká kočička a Wood je šašek;)). Armageddonu jsem dal 50% a Deep Impact je přece jenom lepší. 60% (31.01.2003)

Ani ne tak sci-fi, jako spíše uvěřitelný obraz našeho světa, čelícímu hrozbě, která klidně může přijít i v reálu. To, co se stalo začátkem 20.století na Sibiři,kdy do naší planety udeřil malý asteroid o síle několika atomových pum, může za pár let klidně postihnout jiný kout světa v mnohem větší a pro život na zemi katastrofální míře. A o tom je právě tento film. Nehostinný vesmír bohužel životu nefandí a je dobré to vědět, nebo natočit o tom film. Ale to je bohužel tak všechno, co člověk může dělat. Nebo v rámci zachování lidského rodu obydlet i jiné planety, jako pojistku. Jenže to už jsme opravdu u sci-fi, ale filmy by byly o tom taky parádní. Drtivý dopad 2 až 10 :o)) Ale zpět k samotnému filmu. S přimhouřenýma oběma očima dávám čtyři* a jsem ochoten přehlídnout i trapárnu v podobě přistávání na asteroidu. (21.04.2003)

Solidní katastrofická jednohubka, která zaujme velkorysým obsazením a efektně natočenou finální vlnou tsunami. Jen škoda, že celkový dojem markantně sráží chabý a patetický scénář, který po nějaké chvíli začne působit vážně hodně hloupě. „We watched as the bombs shattered the second comet into a million pieces of ice and rock that burned harmlessly in our atmosphere and lit up the sky for an hour.“ (18.06.2020)