Rozum a cit

Môj najoblúbenejší film žánru, ako to povedať, historických filmov z anglického vidieka 19. storočia? Najáčkovejšie obsadenie, aké si Lee mohol želať, ešte v období, keď Grantov priblblý nesmelý výraz bol neotrepaný. Scenár nejde po vyšlapaných cestičkách, ťažko by som na začiatku odhadol, ako to skončí. Lee je chameleón a v každom žánri patrí k špičke. Sviežejšie ako A Room with a View. (09.08.2009)

„Rozum a cit” pojednáva o vskutku turbulentných medziľudských vzťahoch niekoľkých kľúčových postáv, kedy v podstate centrom celého diania sú najmä chudobnejšie sestry Dashwoodové, no o to sú bohatšie na duchu, t. j. Elinor a Marianne, keď tretej (najmladšej) Margaret, sa budú junáci dvoriť až neskoršie, čiže namiesto toho si radšej môže ísť rovno študovať atlas od Edwarda Ferrarsa, keďže na lásku má ešte nejaký ten čas pomýšľať, čo sa ale vôbec nedá povedať o jej starších súrodenkyňách, ktoré sú v tom namočené až po uši, pričom, dá sa súčasne podotknúť i to, že sa väčšinou pohybujú po (na)ozaj tenkom ľade ? Na margo dodávam, že "dynastia Dashwoodovcov" , je o čosi viac rozšírená na rozsiahlom území, a tak to chvíľu zrejme (po)trvá, pokým sa u nich všetkých začnete lepšie orientovať, aspoň ja osobne som to tak i bezprostredne vnímal, čo inak mierne povedané, považujem za rušivý charakter, ale nielen iba to. Tých negatívnych vlastností má tento sentimentálny film → asi viacej, keď ma akurát napadajú hneď tie zo samého úvodu, ktoré mi naznačujú, že réžia bola zo začiatku trošku roztržitá, čomu akosi nepomáhala ani účasť → britskej, hereckej smotánky, no našťastie sa to neskôr už konečne ustálilo, kedy som bol priam zvedavý na to, ako sa pomery našich hrdinov vlastne nakoniec vykryštalizujú ? Síce neprezradím, kto s kým si myslí, že chodí, alebo by chodiť vari chcel, no postupom času na všetko postupne sami prídete, keď si dovolím tvrdiť, že sa chystá i nejedno to prekvapenie, a tak až do záverečných tituliek, budete netrpezlivo očakávať vývoj udalostí, ktoré sa snáď nasmerujú na tú najsprávnejšiu koľaj. Som si tým mimochodom stopercentne istý, ale i napriek tomu som mal asi celkovo väčšie očakávania zo snímku, ktorý je ovenčený mnohými oceneniami, než napokon to, čo sa mi dostalo na podnos... ? (18.09.2021)

Zatímco Pýcha a Předsudek mě dojal a rozesmál, tak Rozum a Cit "jen" dojal. Neberte si to osobně, Pýcha a Předsudek mi je opravdu blízký film a Rozum a Cit je bezesporu krásným filmem..jen nejsem ženou. Ač tedy mi jsou strasti hlavních postav trochu cizí a místama mě spíš nervózně rozesmívaly než nechaly v pláči, tak musím uznat, že Ang Lee film procítil s až nadpřirozenou úctou, opatrností a láskou. Trio Emma Thompson, Kate Winselt a Alan Rickman vede výborný scénář k vrcholovému hereckému umění, před kterým musím jen smeknout. Pobavila mě i drobná, za to trošku zbytečná role Hugha Laurieho, která jakoby naznačovala jeho budoucnost. Právě kvůli pro mě chybějícího a důležitého humoru a trošku překotného finále nemůžu Rozum a Cit hodnotit před Wrightovovým počinem, nic to nemění na tom, že jsem si to z celého srdce užil. (12.09.2011)

Vlastně jsem nenašel chybu. Výborný scénář, herecké výkony, režie… Kdybych hodnotil čistě podle rozumu tak by hodnocení muselo být vyšší, ale bezchybná řemeslná stránka není vše. Na moje city to prostě tentokrát nezapůsobilo. Narozdíl od Pýchy a předsudku, kde jsem byl úplně ztracen a jen se kochal tou všudypřítomnou nádherou, Rozum a cit na mě působil pouze jako předem důkladně promyšlená a vypočítaná inteligentní telenovela z 19. století. (11.07.2008)

Určitě se jedná o nejlepší filmové zpracování příběhu od Jane Austen. Ang Lee je profík a tak nenechal nic náhodě. Vsadil všechno na tehdejší britskou hereckou smetánku a ta se mu odvděčila jedinečnými hereckými projevy. Hugh Grant, Kate Winslet, Emma Thompson a Alan Rickman tu pro mě předvádí absolutně nejlepší role z filmu, čímž nechci říct, že jiní by byli slabší. To rozhodně ne. Problém je ale v samotné předloze, která je tak sladkobolná, až to bolí. Vše je samozřejmě absurdně teatrální a chování zdejších postav je za hranicí snesitelnosti. Zde ale vidím, že se to bere s rezervou a tak jsem těch 131 minut dal poměrně s lehkostí. (06.06.2018)