Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (584)
Kde jsou ty časy, kdy se točily tak skvělé komedie. A tahle geniálně ujetá parodie a současně svérázná pocta verneovkám neztratila ani po letech nic ze svých kvalit. Je zábavná, svižná a bez jediného hluchého místa. Poskládaná ze scén a obrazů, které jsou jeden lepší než druhý, promyšlená do posledního detailu a skvěle vygradovaná do geniálně ujetého finále, ve kterém nechybí ani smrt basou. Podívaná narvaná bizarními vynálezy z dílny osobitého Jana Švankmajera, brilantními dialogy a skvělými hláškami, kterým dodávají nezapomenutelnost jiskřivé herecké výkony všech zúčastněných. Od Dočolomanského, Kopeckého, Hrušínského a Hartla až po epizodní role jadrných vesničanů. Tož karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek a až řeknu krleš, vezmem to šturmem. ()
"Karbonizujte koksohydráty! Termujte nukleáty! Akcelerujte moderáty! Ohřejte mi párek!" Jiří Brdečka psal zoufale málo, ale když, tak to stálo za to. A v trilogii parodií, režírovaných Oldřichem Lipským, napsal vynikající postavy svému dlouholetému příteli Miloši Kopeckému. A tenhle film má navíc nádherně absurdní, krvavé finále (vražda basou je jeden z nejoriginálnějších způsobů usmrcení nepřítele v dějinách), maniakálního Rudolfa Hrušínského II. a samozřejmě ten úžasný folklór a nářečí... ()
K filmu "Tajemství hradu v Karpatech" jsem se dostal díky komiksu "Tajemný hrad v Karpatech" od Petra Kopla. Neměl jsem nikdy tu čest s předlohou Julese Vernea, ale musím říct, že obě české adaptace na mě udělaly dojem, i když každí trochu jinak. Petr Kopl si mě získal díky propojení různých příběhů ze světoznámých literárních děl do jednoho a tím, jak dokáže pracovat s humorem, film si mě zase získal proto, že je neskutečně zábavný a že ukázal, jak chytré komedie dokázali Češi v minulosti točit. Zábavné, úsměvné, absurdní a krásně šílené, ale přesto chytré, a to od začátku až do konce. A hlavně ten jazykový humor, ten je naprosto nepřekonatelný. Takhle si s češtinou dnes umí hrát jen Zdeněk Svěrák. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/07/tajemstvi-hradu-v-karpatech-1981-90.html ()
Kvůli Dočolomanskému, což je jedno z nejdelších jmen v historii kinematografie (a jeden z nejprkennějších herců, co znám), si tento film občas pletu s Adélou, co ještě nevečeřela. Ta je však minimálně o třídu výš. Hartl a jeho dialekt, posouvá film až na hranici taškářské estrádní parodie. Prostě mi tento kousek nikdy moc k srdci nepřirostl. Vše podstatné za mě ve svém komentáři vystihl golfista. ()
Ten Michal Dočolomanský měl vůbec pech. V obou jeho filmech ve spolupráci s Lipským a Brdečkou ho předabovali, tady navíc i přezpívali, což ale bylo logičtější. Inu, vědeckotechnická revoluce není žádná idylka. Naštěstí od lidí bez plnovousu i s ním lze očekávat mnoho, a to mnoho je tenhle film. Když jsem byl malý, tak to na mě působilo i jako horor. Čili pobaví se i děcko. Tedy i já. Jenom ta árie zní člověku v hlavě ještě dlouho... Stejně Vernea nejlépe zfilmovali u nás, nemůžu si pomoct. ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (27)
- Sklenička praskající pod náporem hlasivek operního pěvce hraběte Felixe Teleke z Tölökö (Michal Dočolomanský) byla ve skutečnosti vyrobena z tzv. filmového cukrového skla a byla rozstřelena vzduchovkou z vedlejší místnosti. (alonsanfan)
- "Salsa Verde" znamená v překladu "zelená omáčka". (alanwilder)
- Ústredná melódia, ktorá vo filme niekoľkokrát zaznie, pochádza z opery „Hoffmannove poviedky“ od Jacquesa Offenbacha. Vo filme je použitá aj populárna melódia z tejto opery „Barkarola (Barcarolle)“. (Babulik)
Reklama