Akce B

Film je uvozen květnovými dny roku 1945 a přehlídkou vítězných jednotek, které rozbily plány banderovců probít se za pomoci tlup německých fašistů na "svobodný" západ. Samozřejmě, že jsou v něm některé scény, které snesou přísnější měřítko, co do věrohodnosti, ale z historického hlediska je to film velmi poučný především pro ty, kteří důvěřují dnešnímu výkladu dějin. Na cestě na Západ měli banderovské hordy vytyčeny styčné body a opíraly se především o katolickou církev; odkazuji i na jeden z případů mjr. Zemana. Jak je možné, že je Stepan Bandera v jisté zemi opěvován jako národní hrdina, když cestou k Američanům vraždil a loupil nevinné... (04.01.2017)

Kdyby Martin Frič celý film zasadil do jiných lokací a jiné doby, tak by z toho mohl být docela slušný western. Je tam akce, sice směšně natočená ale zato masová, je tam nádherná příroda, jsou tam dvě strany ostře rozdělené na dobro a zlo, a jsou tam i nezbytně drsné hrdinské postavy. Ppochopitelně nesmí chybět ani průhledná zápletka a naivní děj. Tímhle chci říct, že není žánr jako žánr. To co se u příběhu z Divokého západu snese, tak agitce z moderní doby podráží nohy. Malé plus dávám za lehce paranoidní atmosféru konspirace. (10.04.2014)

To je zaujímavý film. V prvom rade je úplne trápne, neprofesionálne natočený, ale na strane druhej sa v ňom bojuje proti Banderovcom a ja sa len tak zamýšľam, či by vôbec toto bolo možné ešte dnes. Dnes sa ukrajinské fašistické akcie zastierajú, nikomu nevadí, že Bandera má v Kyjeve svoju vlastnú ulicu, na všetko sa zabudlo, lebo existuje už len jeden nepriateľ - Rusko. Takže len tak na zamyslenie, inak filmové prevedenie naozaj slabé. (19.04.2021)

Tak jsme to vyhráli. Se sovětskou armádou proti těm, co je k nám posílají. Napřed musím říct, že netrpím ani tou nejmenší mírou sentimentu vůči svoloči zvané Banderovci, jaký dnes pozoruji. Rozvěsit je na větvích od Tatry až po Beskyd by byla služba lidstvu. Rovněž tak nehodnotím situaci jako "vrazi proti vrahům", jak se dočítám v některých komentářích, protože řadové československé záklaďáky nemám důvod označovat za vrahy. Ostatně jde o rok 1947, ne 1948 a pozdější, a i kdybych si odmyslel postavení komunistů úplně, pochybuju, že by jakákoli jiná smysluplně uvažující vláda nechala tuhle verbež potulovat se na dvorku aniž by hnula prstem. To ještě nebyla dnešní doba, ve které je přepadení označeno za kulturní nedorozumění. Mimochodem jeden příbuzný, který si v té době kroutil základní službu, se v Akci B ocitl a pár historkami mě v dětství počastoval. To vše však nic nemění na tom, že tento film je slabá a nedobře napsaná a natočená agitka plná plochých charakterů, úsměvných frází ("Ten major byl Banderovec. Tady vidíte chlapci, jak je důležité být ostražitý.") a naivních přestřelek. Stačí porovnat s tématicky obdobným Králem Šumavy, to je taky agitka až na půdu, leč po všech stránkách profesionálně natočená. Tohle mi párkrát přivodilo upřímný, ba místy až cynický úsměv. (04.01.2017)

Kreativci ministerstva vnitra se trhají ze řetězu a výsledkem je propaganda bez smyslu pro snesitelnou míru. Pod takovým ideologickým vedením není přáno ani zdatnějším umělcům. Na straně hrdinných vojáků se z trapnosti vykopal snad jen obdivuhodně přirozený Sovák, který měl ale oproti ostatním tu výhodu, že si mohl dopřát pár pochybovačných vět [aby byl záhy vyveden z omylu]. Zábavu ale zajišťují karikatury na obou stranách barikády: na straně Banderovců pobaví Mata Hari Dana Medřická a ještě víc hrbatá a neholená partyzánka Vlasta Chramostová, které možná právě v tom pitomém kostýmu došlo, že film pod taktovkou politruků je svinstvo. Nepodařilo se vytěžit ani z toho, co se vucovalo. Tatranské scenerie ustupují záběrům hrdinných a padoušských xichtů a tupě akčnímu rojení fízlů. Makabrózní. (02.07.2014)