Florenc 13,30

Při cestě rychlíkovým autobusem z Prahy do Karlových Varů se může stát opravdu cokoliv. O tom by mohl řidič Jan dobře vyprávět. Dostávají zde hodně prostoru komentáře, představy a fantazie jednotlivých postav. Vidíme třeba autobus, kde je za jízdy řidiče líbat povoleno, lítací autobus nebo autobus, kde se každému hraje na přání. Originální a netradiční film. (01.10.2009)

Když přivřu obě oči, tak ty tři slunce udělím. Nenáročná, budovatelsky okořeněná komedie s excelentním hereckým obsazením. Komediální road movie, kde se sejde plejáda všelijakých existencí, které musí spolu vzájemně přežít cestu do Karlových Varů. Snímek tu a tam - což je příjemné - sklouzává k surrealismu, ovšem častěji budeme přikurtovaní k některým postavám nadávajícím, kritizujícím či ošetřujícím druhé. A tu a tam uvidíme i něco z okolní krajiny, éry konce padesátých let. Na jedno dopoledne dobré, ale opakované zhlédnutí prosím ne. 60% (20.05.2020)

Neuvěřitelné o čem se dá natočit film... Nápad udělat hlavní námět cestu z Prahy do KV, mi přišlo spávně ujeté, včetně odboček jako sny a létající autobus :) Ovšem zápletky a charaktery (které ztvárnili všichni v té době a vlastně i dnes známí herci), byly velice naivní a občas docela iritující. I když věřím, že někomu se mohly líbit... (09.03.2009)

Anděl na horách je asi nejlepší komedie z padesátých let. Jinak se toho zase tak moc nenatočilo. Bylo to období počátků socialismu v Čechách a tak nějak se to promítlo do filmu. Ta křeč. Máme zde sice vtipný nápad s několika tlačítky jako ozvláštněním autobusu - s přenesením do současnosti by se tento nápad dal rozvinout, ale jinak vidíme klasické rozložení příběhových sil. Každý cestující je přirozeně jiný a z toho vlastně filmaři čerpají. Snad jen představy Karla Effy se tam také mám, když vidím hezkou holku. Ale jinak opravdu vtipných situací je vcelku méně. A tak je film zajímavý ještě jednou věcí. Můžeme sledovat začínající budoucí herecké esa a legendy. (02.05.2020)

První československá road-movie. Naprostá klasika. Fascinující kolorit lidských vlastností, zvaný živočichopis. A tak slovo dá slovo a lidé ještě před chvílí zcela pokojní si vypovídají nesmiřitelné nepřátelství, jemuž se říká cestovní společenství. – Neříkejte mi člověče! Já u vás nejsem žádný člověk! – On mi řekl nebo! – To jste koupila v Tepu, madam? – Nelezou mě do malýho vápna, nemám to rád! – Komu se podaří převrhnout autobus, dostane diabetický párek a nanuka. Herecká sestava de luxe, každý má svůj přesně vymezený prostor i typ, přičemž Josef Bek se objevil konečně v roli, která byla po sérii prázdných šablon v politicky tendenčních filmech opravdovou příležitostí. Od písniček přes kouzelná tlačítka až po neodolatelného Karla Koníčka je tenhle film tak dokonalý, že mu člověk tu trochu socialistické agitace rád odpustí. (10.03.2012)