Panství Downton

I když řadím Panství Downton k mým nejoblíbenějším seriálům, tak jsem se k poslední šesté sérii dostal teprve nedávno, a byl jsem opravdu zvědavý na film, jelikož seriál dostatečně uzavřel všechny dějové linie. Film tvoří ozdobnou třešničku na vrcholku už tak velmi lahodného a kvalitního dortu a nabízí ve zkrácené podobě všechny aspekty, kvůli kterým jsem se díval na samotný seriál. Člověk má opět možnost se na dvě hodiny ponořit do prostor okázalého panství a zažít s jeho obyvateli epizody z jejich (ne)všedního života, které nepostrádají romantiku, humor, intriky, ani napětí. Musím ocenit, že se tvůrcům i na tak malém prostoru podařilo věnovat potřebný čas každé z postav. Nejvíce mě opět bavila prostořeká hraběnka vdova, vedle toho bylo úsměvné sledovat na plátně interakci mezi "McGonagallovou" a "Umbridgeovou". Z dějových linií mě nejvíc zaujala "bitka" mezi donwtonskými a královskými služebníky, Thomasův příběh a vztah mezi Maud a Lucy. V průběhu dvou hodin jsem se nechal jak dojmout a pobavit, tak i ohromit nádhernou audiovizuální stránkou, která mě nikdy neomrzí, a i když to ve výsledku celé může působit kýčovitě, tak i přesto jsem za tento návrat na Downton nadmíru vděčný. (17.09.2019)

Cílem filmu je evidentně ušlechtile vyplnit divákův čas, aniž by musel být zatěžován přemýšlením. Takže celý film je o tomhle: připravujeme barák na královskou návštěvu. Ve filmu se mihnou všechny postavy seriálu, aniž by měly dostatečný prostor na nějakou propracovanou zápletku. Dostanou čas jen na krátké epizodky. Ústředním motivem je tak snaha downtonského personálu nenechat se vyšachovat z prestižní obsluhy krále a jeho doprovodu. SHRNUTÍ: Dny na panství Downton dál poklidně plynou a pořád je to stejná červená knihovna. (06.09.2021)

Na to, jak televizní Downton postupem řad degradoval ze senzačního dramatu k vyvařený omajdě, mi filmovej doslov překvapivě sed. Asi i proto, že nenáročnost komediálního fightu mezi služebnictvem cinká na ty správný zvonky, a že rozhovor mezi Mary a Violet je ten konec, jakej jsem si tajně přál. Čajovej slučák z Fénixova řádu navíc nelze nemilovat. (16.12.2019)

Jako milovník seriálu jsem byla naprosto nadšena. Rozbrečela jsem se už u úvodních titulků :D Musím přiznat, že chvílemi působil děj jen jakási nedůležitá omáčka, ale o to přece nešlo, abychom dostali nějaký zásadní zvrat, šlo o to, abychom dostali to, co na seriálu nejvíc milujeme, a to se stalo. Prostor dostala většina postav a dokonce přišly i nějaké posuny v příbězích postav, nějaká akce též nastala, ale hlavní byla atmosféra, denní život anglické smetánky i sloužících, malé i větší události. Konec je případně otevřený dalšímu pokračování, ale ne natolik, aby nemohl sloužit jako závěr. (13.09.2019)

Julian Fellowes se při psaní scénáře vyspal do růžova, jinak si nedovedu představit onu ohromnou pozitivní sílu, která z filmu sálá. Slzy se mi jako správnému fandovi draly do očí už ve chvíli, kdy s gradující hudbou přišel úvodní záběr na samotné panství, ale až právě v chýlícím se závěru, kde i smutné zprávy jsou podány s nádechem optimismu, mi docházelo, jak unikátním způsobem se nezapomenutelné příběhy uzavírají. Na přehnaný happy end nebo nevěrohodnou symbiózu vrchnosti se sloužícími si tedy rozhodně stěžovat nebudu a ještě jednou zamávám svým velkým oblíbencům, zejména konečně dozrálé, stabilní a zbožňováníhodné Lady Mary. (15.10.2019)