Čerkasy

Jestli někdo od tohoto filmu čeká něco jako Greyhound, bude zklamán. Spíše než válečný je film psychologickým dramatem. Vzdát se nepříteli a ztratit tak čest a porušit přísahu námořníka, nebo vzdorovat dokud to má alespoň nějaký smysl? Toť otázka. Nechtěl bych být v kůži kapitána minolovky Čerkasy, každopádně před každým námořníkem, co tam zůstal až do konce smekám. Je to už třetí rok, co trvá tří denní ,,speciální vojenská operace'' jednoho válečného zločinnce a masového vraha. Už třetí rok zuří válka na Ukrajině. V zemi, která nikoho nenapadla a jen brání své hranice, které jí garantovalo samo RuSSko, výměnou za vzdání se jaderných zbraní. Ale věřte té odporné zemi, kde nevzniká nic lidstvu prospěšného. Kde se přes stodvacet let lže v kuse, zemi, která napadá sousedy, vraždí , znásilňuje,  rabuje a krade. Zemi, která si připojuje území sousedů aby tam, kde byla prosperita došlo k naprostému úpadku a zmaru všeho. RuSSové jsou slepá vývojová větev lidstva a jejich stát je úplně zbytečný. Přeji Ukrajině, aby získala zpět svá území, včetně Krymu i když bez pomoci západu, který stále čím dál více váhá to půjde těžko. Od filmu jsem asi čekal něco jiného. Myslel jsem si, že tam bude  více akce, ale i tak jsem od něj něco dostal. Dávám tedy za 3 kýble cementu. * * * (25.02.2024)

Zcela minimalistický film o ukrajinských námořnících chycených v šachu v Černém moři během právě probíhající anexe Krymu. Chladné a odtažité, pomalé, minimalisticky pojaté drama bez hrdinského patosu, avšak s velice zajímavou atmosférou. Tvůrci počítají s tím, že se divák orientuje, hodně věcí se děje jen tak mimoděk a ač jsou ukotveny do děje (např. záběry z euromajdanu běžící v televizi na pozadí jedné ze scén), pro diváka těchto událostí neznalého nejsou v podstatě nijak vysvětleny. Ještě před dvěma měsíci bych v tom dost možná viděl z pohledu českého diváka problém, ale s ohledem na současné události a kvanta valících se informací ze všech stran tenhle případný neduh odpadá. Hlavní dvojice postav mohla být ovšem výraznější, vnímal jsem je prakticky jen na začátku a na konci. (25.04.2022)

Nenápadný minimalistický film o klucích vhozených do konfliktu 21.století a jejich dost zásadní lodi, Čerkasy je poslední překážka před faktickým obsazením Krymu russkými zelenými mužíčky, které sotva někdo viděl, slyšel a Putin absolutně nechápe, kde se tam vzali a k jaké armádě patří a jsou to vůbec vojáci? Vyhlašují si tam ´´svobodná´´ referenda a já koukám jak Tatar a co na to Janukovyč?  Film s těžkou atmosférou trochu utopený v blížící se hrůzným událostem o 3 roky později po nátáčení. Všichni to tušili a nikdo tomu skutečně nechtěl věřit..a stále se to děje. 60% (07.01.2023)

Väčšina tu namiesto hodnotenia filmu robí politické súdy a niektorí aj stádovito vykrikujú Sláva Ukrajine, pritom Sláva Česku alebo Slovensku nikdy nevykrikoval, lebo to je už vraj odporný nacionalizmus. Čo už, aj ovca je tvor boží. Ja takéto súdy robiť nebudem, nakoľko pre mňa je Rus ako Ukrajinec, proste rovnaký ožran. A keď ich postavíš vedľa seba, sú na nerozoznanie, pokiaľ samozrejme tým Rusom nie je Ramzan Kadyrov. Film je spracovaný v podstate minimalisticky, bez veľkého dejového presahu, ide len o tú malú udalosť, ktorá ostala v podstate v zabudnutí, že pár námorníkov niekde niekomu vzdorovalo. Problém však vidím v tom, že film má veľmi slabý záver. V podstate ani neukáže, ako to dopadlo priamo. Prišiel mi nedotiahnutý. (23.04.2022)

Ukrajinský film inspirovaný skutečnou událostí, kdy se v roce 2014 při obsazování Krymu jedna jediná válečná loď nevzdala Rusům. Nejedná se ani tako válečný film, spíš nějaký atmosférický nezávislý s přesahem do psychologie. Námět je ale silnější než to jalové zpracování. Spíš mne fascinuje jak tento typ filmu vybouří hormony všem možným rusofilům. Tohle mělo do propagandistického filmu hodně daleko na rozdíl od odporných sraček typu Krym (2017). (20.03.2022)