Henry: Portrét masového vraha

Film, ktery vam spolehlive navodi tu nejhorsi moznou naladu. Vse je v nem bezutesne, hnusne a odporne, tezko hledat neco pozitivniho. Tim ale nechci rict, ze je to spatne, jen na to musi mit clovek nervy. Lehce inspirovan zivotem skutecneho serioveho vraha Henry Lee Lucase, prinasi snimek pohled do hlavy opravdu nechutneho cloveka. Vse je navic natoceno hodne syrove, nezapomenutelna je scena delana domaci videokamerou, kdy Henry s Otisem vyvrazdi triclenou rodinu. Je mi zle, ale bylo to uzasne. (02.10.2005)

Žádné zbytečné okrasy a komornější atmosféra jsou právě jedněmi z těch prvků, které z filmu dělají opravdu brutální a syrovou podívanou. To, že se film řídil životem Henry Lee Lucase jen volně vůbec nevadí. Věřte, že oproti reálným postavám, které byly předlohou, tedy Henry Lee Lucasovi a Otisi Tooleovi, byl tohle jen opravdu nevinný špás (tedy pokud si fakt všechno nevymyslel). (28.08.2010)

„It´s always the same and it´s always different.“ McNaughtonův vražedný realismus ukazuje, že zabíjení je stejně snadné jako vzít si z ledničky plechovku piva. Čtyři natáčecí týdny, rozpočet lehce přes 100 tis. USD, živočišný výkon debutanta M.Rookera a brilantní realizace nápadu audiozáznamu mordu při pohledu na tělo oběti. Obyčejný a přitom velmi chytrý film, nechávající současné slashery na kusy rozřezané v zakrváceném kufru u cesty. (14.01.2010)

No, teda nic moc. Myslím, že Henry: Portrait of a Serial Killer není tak důkladně a kvalitně zpracovaným profilem jednoho z nejznámějších amerických sériových vrahů, jak zcela jistě mohl být. Postava Henryho není nijak extra zajímavá a je prezentována pouze jako "jakýsi" chlap, který si prostě jen tak vraždí, jak se mu zachce. Vlastně se o něm nic moc nedozvíme a vraždy, kterých se dopouští, nám v tomto filmu v podstatě nejsou vůbec ukázany, až na jednu. Vidíme pouze oběti, až po činu na nich spáchaném. To už mi zajímavější příšel vztah Ottise a jeho "sestry", která je ve skutečnosti neteří. Pokud Henryho i Ottisovo IQ dosahovalo nízkých hodnot, nelze se vlastně divit, že zde byli ztvárněni jako jednoduché postavy. Na rozdíl od manipulativních a vysoce inteligentních vrahů, jako třeba Ted Bundy, nebo Jeffrey Dahmer, kteří se zaměřovali výhradně na určitou skupinu svých obětí, se tak Henry a Ottis v tomto ohledu trochu vymykají "standardu" sériových vrahů. Prostě brali, co jim přišlo pod ruku. I když jejich příšerné rodinné zázemí zase naopak do tohoto formátu zapadá. Jejich činy nám jsou ukazovány jako zcela normální, běžná věc a ani oni sami se nad tím nijak nepozastavují. A o nějakých projevených emocích či svědomí při jejich páchání nemůže být ani řeč. Myslím, i tak, že se snímek mohl vydařit lépe. I charaktery ne zrovna chytrých chlapů, se dají nějakým způsobem zpracovat a dát jim nějakou tu hloubku. Když to srovnám třeba s Tedem Bundym, kterého výborně ztvárnil Michael Reilly Burke, Dahmerem, kde jsem prvně poznala Jeremyho Rennera, nebo i tím Edem Geinem, jehož si střihl Kane Hodder, tak Henry výrazně strádá jak ve zpracování příběhu, tak i postavách. A pod pojmem "kontroverzní", "šokující", nebo tvrzením "nejautentičtější portrét psychopata" si tedy představuju něco jiného. (10.04.2016)

Jeho kontroverznost je mi docela záhadou, ale je pravda, že i dneska působí Henry dost špinavě, těžce a hlavně reálně. Chytře zvolená polodokumentární forma navodí skoro zaručeně negativní emoce, kor když se do akce zapojí kamera, skrz níž "hrdinové" staví diváka do pozice voyeura. Rooker coby chladnokrevný, ale svým způsobem sympatický zabiják táhne film hodně dopředu, za zmínku však stojí i hororový veterán Tom Towles (Noc oživlých mrtvol, Borrower, Vyvrženci pekla). (01.12.2011)