Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Tenhle film jsem sháněl snad deset let. Pamatoval jsem si jej jako vynikající absurdní zábavu se silným satirickým nádechem. A to se mi i po těch letech dostavilo. Nejméně známý film Jiřího Menzela, ovšem proč? Herci jsou skvělí (vojín Čonkin je abnormálně hustej týpek), humor tu je, scénář se Zdeňku Svěrákovi rovněž povedl. Škoda druhé poloviny, která ztrácí dech a objeví se i nějaká ta hluchá místa. Přestože by film bylo zajímavé slyšet v původním znění, české znění se taky hodně povedlo (Ondřej Vetchý, Naďa Konvalinková, Pavel Zedníček, Josef Abrhám, Boris Rösner, Vlastimil Brodský). 80%. (01.03.2008)

Podle mě rozhodně nedoceněný film. Není moc snímků, které si dokážou dělat srandu z něčeho tak smutného jako je II. světová válka a přitom jsou opravdu vtipné, neurážlivé (tedy pokuď není divák zarytý zastánce SSSR; tohle je skoro exemplární výsměch tehdejšímu režimu v Rusku a vůbec II. světové válce) a celé natočené s naprostým nadhledem. Fakt, že scénář napsal Čech, režísér je český a přitom herci (kromě Mariána) jsou opravdoví Rusové, je rozhodně přínosem. Já se smál téměř od začátku až do konce, ikdyž film mohl byl ukončen trochu lépe. Generál:"Lapshin! Hergot krucinál, proč ty lahve nehoří?" Lapshin:"Tomu sám nerozumím, soudruhu generále." Generál:"A zapalujou je?" Lapshin:"Nebyl rozkaz zapalovat je, soudruhu generále. Rozkaz byl jenom...házet." (při expanzivním útoku zápalnými lahvemi) (23.03.2009)

V první polovině spíše jen pozvolné vyprávění a popis života lidí na ruské vesnici před 2.světovou válkou, ke konci se vše pěkně rozjede a chvílemi až obsahuje prvky crazy komedie. Přitom při některých velice humorných scénách může divákovi přebíhat mráz po zádech - ono to s NKVD nebyla žádná legrace, Menzel nicméně dokáže přinést humor i sem. (18.07.2003)

Ve srovnání s dříve realizovanými filmy autorské dvojice Menzel - Svěrák vcelku průměrný snímek, který ovšem na několika místech graduje celkem vkusnými poentami a lidovým humorem. Mě osobně nejvíce zaujala scéna, kdy Sovětský důstojník provádí výslech příslušníka NKVD v domění, že jde o němce a ten si na oplátku myslí, že i jeho zajali němci. Za pozornost také stojí scéna výslechu žida Stalina nebo vesnický chemik, který se kromě křížení brambor s rajčaty zabývá výzkumem exkrementů ! (01.02.2012)

Výborný film... Atmosféra zaostalého ruského předválečného venkova je v něm úžasně vystižena, a to zejména: a) natáčením v prostorách, které se evidentně od druhé světové nezměnily (možná i od první světové či spíše už od Napoleóna) b) použitím herců, kteří fyzicky naprosto odpovídají archetypům ruských lidí tak, jak si je představuju (široké slovanské (nejen)tváře hlavního hrdiny a hlavní hrdinky). Ve filmu se podařilo něco, co v leckterých ostatních filmech skřípe (např. v Obecné škole, ve Vratných láhvích, když jmenuji ty svěrákovské), totiž: spojení velmi vtipných situací s velmi mrazivými. Např. závěrečný útok na Čonkina - na jedné straně geniální dialogy ohledně barvy maskovacích uniforem, na druhé straně těsně předtím je hrdina, co obstaral jazyka, i přes své dvě děti odsouzen k zastřelení... Zkrátka tento film považuji za jeden z nejlepších, divím se, jak je tady nedoceněn. Je pravda, že mu poněkud ubližuje sterilní dabing, kvůli kterému má člověk pocit, že se veškerý děj odehrává někde ve sklepě, protože úplně chybějí zvuky prostředí. Mimochodem, ten Čonkin mi furt někoho připomínal... Švejka rozhodně né, to jsou úplně jiné typy... ale Pavla Lišku. Jakmile začal mžourat, byli od sebe k nerozeznání. (22.04.2012)