Hitlerův poslední rok

Film, ktorý vo svojich dvoch dieloch, si zobral veľké sústo. Vylodenie spojencov, oslobodenie Paríža, bitka v Ardenach, masívne bombardovanie Nemecka, obrovský útok Červenej armády z východu, oslobodzovanie koncentračných táborov, sebadestrukčná činnosť ustupujúceho Wehrmachtu, bitka o Berlín a finálna kapitulácia. Tento rad významných udalosti letom svetom sú pripomenuté v tomto dokumente. Množstvo materiálov je nových, získaných po otvorení archívov (11.11.2015)

Za každý dokument,který ukáže pár nových záběrů bod navíc.Zde jsem jich viděl vcelku dost.Je to doopravdy jen taková kostra,souhrn,ve kterém jsou některé věci více a některé méně či vůbec.Do dvou dílů bylo jasný,že se to nacpat nedá.Pravda je,že Frantíci tyhle dokumenty fakt umí.Není to první,co je v barvě,ale i díky jednoduché mapě Evropy a tažení se záběry to dává ucelený přehled,ve kterém se nelze ztratit.Tedy i Bohdan Tůma co působil jako výpraveč šel kupodivu do ucha. (06.12.2018)

Lehce podprůměrný dokument, který neustále dokola omílá i neověřená a nepodložená fakta. Počínaje například událostmi okolo tzv. malmedského masakru, přes strategicky nesmyslná spojenecká bombardování, popravy německých záškodnických komand, sovětské válečné zločiny, které nikdo nesoudil a málo se o nich mluví, až po diskutabilní Hitlerovu smrt. Jakoby jste si koupili starší, velice průměrnou knihu o shrnutí 2. světové války jen proto, abyste ji jedenkrát přečetli a měli v knihovně, ale nestáli o pravdivé, byť méně známé a nepropagandistické informace servírované světu po celých 70 let a nechtěli nahlížet za oponu. (07.01.2017)

Výborný dokument, kde je ukázaná realita. Nielen tá strašná nacistická, ale aj barbarský vpád boľševického vojska, ktoré všade, kde vstúpilo len lúpilo, ale čo je horšie, všetky ženy znásilňovali, vrátane dôchodkyň. Celkový počet sa vyšplhal na asi 2 milióny. Kto nechcel znásilňovať, nie že by sa našlo takých veľa, takého vojaka ruskí dôstojníci donútili, aby tak urobil. Niektorí dnes stále snívajú s akou pompou nás oslobodila Červená Armáda. Poznám však niekoľko starých ľudí, ktorí zažili vojnu a všetci do jedného dosvedčili, že rádový vojak Nemec bol kultúrne o desať tried nad ruskými buranmi. Summa summarum nacizmus a komunizmus boli jedná tvár svinstva bez štipky ľudskosti. U boľševikov hlavne k svojím vlastným. (30.03.2020)

,, Dejte mi deset let a Německo nepoznáte! '' Tohle hřímal Adolf Hitler v pětatřicátém a ani on sám tehdy netušil jak to úplně přesně vystihl... V roce 1945 bylo Německo k nepoznání. Miliony mužů padlo nebo bylo zmrzačeno, celá jedna generace skoro zmizela. Další statisíce mužů mřeli kdesi na Sibiři, kde si odpracovávali své hříchy napáchané na širé Rusi. Doma byl hlad. V napadrť rozbombardovaných městech tlely pod sutinami mrtvoly a spolu s nimi obývali města duchů živí. Ženy byly znásilňovány nebo šly po dobrém za kus chleba a konzervu aby děti měly co jíst... naprostý nedostatek všeho, černý trh, šmelina, vraždy, checkpointy, únosy lidí... Venkov na tom nebyl lépe. Hitlerův odkaz v celé své hrůznosti. To vše samozřejmě bráno jen vůči obyvatelům Německa! O těch dalších věcech se ani nezmiňuji... Tohle vše ale dokument nezobrazuje. Ukazuje nám válku a hlavně její konec. Potupný konec v bunkru, záběry na ohořelá těla a mrtvé otrávené děti jeho posledních obyvatel. Ukazoval nejen obrovskou radost na ulicích, když byla podepsána kapitulace, ale i vyhaslé pohledy vězňů koncentračních táborů, kteří z nějakého jim nepochopitelného důvodu přežili. Proč právě já? Čím jsem byl lepší? Řada z nich si to bude do smrti vyčítat, řada z nich o zažitých hrůzách už nikdy nepromluví... Ukazoval spojenecké buldozery hrnoucí hromady lidských těch s propletenými končetinami a bimbajícími se hlavami s vpadlými očními důlky do hromadných hrobů i ,,šokované'' Němce s kapesníky u úst, když Eisenhower nařídil je přivézt do tohoto předpeklí... Opravdu nevěděli? Netušili? Ukazoval i nakonec se usmívající vězně v pruhovaných hadrech i vězně něžně a vděčně líbající ruce dojatých a otřesených vojáků, kteří jako první přišli na ta hrůzná místa... ---- Měl jsem v rodině pár těch ,,šťastných'' co přežili. Jejich předloktí do posledních dní hyzdila vytetovaná čísla. Čísla, ve která se změnili hned po příjezdu a po ,,roztřídění'' , které pro jejich matky, dědečky, babičky a sourozence znamenalo smrt ... ---- Mé děti ještě nespaly, bylo krátce po osmé když dokument běžel. Měl jsem strach, že zahlédnou něco z těch hrůz, z těch hromad mrtvol a byl jsem na ČT v první chvíli rozloben. Hrome proč to nedávají později? Vždyť to uvidí děti!!! A pak jsem si uvědomil pravý opak. Dobře že to dávala ČT tak brzo. K čemu je dokument vysílaný ve 22:00? Kdo na něj bude koukat? Ten kdo ví, kdo se zajímá. Nikdo jiný. A proto tleskám ČT. Dávejte takové dokumenty v plných časech, jen tak se nezapomene, jen tak lidé budou vědět čeho jsou na sobě navzájem schopni. Dokument byl kolorován a i to z něj dělá mnohem atraktivnější podívanou než je tomu u dokumentů černo-bílých. Dávám za plný počet. * * * * * (27.06.2017)