Pán much

Filmy pro děti a mládež mám obecně v oblibě, posledních pár let možná i víc, než v době, kdy jsem věkově plně spadal do cílové skupiny, a skutečně jen nerad jim dávám nízká hodnocení, zvláště když film nepostrádá své kvality a hlavně osobitost. Nakonec určitě rozhodl i povedený závěr, který na mě dost zapůsobil a díky kterému na poslední chvíli v mých očích Pán much trochu stoupl tak, že alespoň 3 hvězdičky můžu s čistým svědomím dát. Jinak nemohu si pomoct, ani přes to atraktivní prostředí opuštěného exotického ostrova si mě to nezískalo a povětšinou naprosto míjelo. Mám zde podobný problém jako u Záhady hlavolamu (hlavně té novší filmové verze) a sice že celý děj působí jako z čistě fantaskního světa, kde existují pouze děti bez jakéhokoliv vztahu k rodičům nebo jiným dospělým (dobrá, asi jednou tu zničehonic zmíní jeden kluk, jak mu táta něco kdysi povídal o nějakém zvířeti...) a jak si tak žijí, vedou si vlastní společnost včetně válečných bojů mezi sebou. Nepůsobilo to na mě ani kousek uvěřitelně tak, abych se do onoho „fantasy“ světa pořádně dostal a nechal se pohltit děním v něm, navíc – a to byl ještě větší problém, celkový dojem zabíjela většina zoufale prkenných hereckých výkonů dětských protagonistů, které na celé neuvěřitelnosti a rozpačitosti jenom přidávaly. Je celkem sympatické, že si v tomhle filmu našli někteří komentující i různá hluboká podobenství, a ještě víc, jaké chvály se zde dočkává knižní předloha. Já zatím budu doufat, že pokud po ní někdy v budoucnu sáhnu, snad mi předá ve své případné hloubce víc, než tenhle Brookův film. [55%] (27.05.2022)

Přestože jsem toho o knižní předloze Williama Goldinga slyšel opravdu dost, nikdy jsem neměl příležitost si jí přečíst. Což budu muset samozřejmě v budoucnu napravit, ale prozatím jsem si musel vystačit s oběma filmy, které se tímto dramatickým příběhem nechali inspirovat. Černobílý originál jsem měl tu čest vidět jako první a přiznám se, že na mě toto dobrodružné drama s prvky thrilleru a svým způsobem i „hororu“ udělalo docela velký dojem. Extrémní podmínky a manipulace se slabšími jedinci dokáží udělat s lidskou psychikou opravdu divy a nemusí jít nutně jen o dospělé. Děti to odnesou mnohdy ještě hůře. Počáteční tempo příběhu bylo sice takové mdlé, že si divák musí především vystačit jen s obhlídkou pěkného ostrovního prostředí, ale netrvalo příliš dlouho a psychologická stránka příběhu se roztočila na plné obrátky. Zvláštní formou je nám zde prezentováno přátelství, které ovšem stojí na velmi křehkých základech. Stačí jen pocítit bezmocnost či se dostat do „euforie“ a i zbytky morálních hodnot či dětské nevinnosti jdou stranou. Zvláště když někde v koutku duše víte, že vás za to nikdo nemůže potrestat. Velice spokojený jsem byl i po stránce hereckých výkonů u představitelů důležitějších postav ve filmu. 70% (19.02.2017)

Videl som najprv remake z roku 1990. Napriek tomu je herecké obsadenie v tomto spracovaní o čosi lepšie. Aj keď nesie samotný príbeh zaujímavú myšlienku, na ktorou sa môže človek zamýšľať aj po skončení filmu (resp. knihy), samotný film, resp. jeho spracovanie je jednoduché, ničím mimoriadne....také na jedno odsledovanie. Navyše detskí herci to nehrajú ani v najmenšom uveriteľne. V tomto ohľade je remake lepší. (25.10.2014)

Pán much - jedna z mých oblíbených knih, se dočkala dvou filmových zpracování. Zatím jsem měla možnost zhlédnout pouze tuto Brookovu, starší, verzi. Nemohu tedy srovnávat oba filmy vzhledem ke knize. Nicméně potěšilo mě, že se tato verze z roku 1963 snaží co možná nejvěrněji držet předlohy. Mnohovrstevnatost Goldingova románu samozřejmě nemohla být na plátno přenesena zcela, přesto zůstal hodně nepříjemný pohled na obnaženou lidskou podstatu... Plně se stotožňuji s pesimistou Goldingem, který nahlíží do nejtemějších koutů lidské duše. Peter Brook si rozhodně nevybral snadnou látku ke zfilmování. Vybral si ale dobré dětské představitele a na 92 minut mě s nimi přenesl na ostrov, kde se staletí budovaná lidská civilizace bude muset utkat se zákony džungle... té na ostrově i té v nás. (20.08.2009)

Tento film by mal byť, aj napriek svojmu kontroverznému obsahu, určený hlavne deťom. Aby si uvedomili, že život je jedna obrovská tragikomická púť a dostávať facky je v dnešnej vo zvyku. Stroskotať niekde na ostrove a vytvoriť si vlastnú komunitu, to musí podkopať aj dospelácku psychiku, nieto ešte detskú. Briti sa s tým vysporiadali celkom slušne a ponúkajú snímok hodný svojho originálneho názvu Lord ( Pán ). Aj napriek tomu, že svižnosť snímku nič nehovorí. (14.02.2016)