The Commitments
The Commitments
Režie:
Alan ParkerKamera:
Gale TattersallHrají:
Angeline Ball, Maria Doyle Kennedy, Bronagh Gallagher, Glen Hansard, Johnny Murphy, Colm Meaney, Andrea Corr, Eanna MacLiam, Alan Parker, Lance Daly (více)Obsahy(2)
Příběh dublinské soulové kapely The Commitments od vzniku na inzerát přes koncertování až k vrcholu šoubyznysu. Jimmy je nadšený muzikant a podnikatel z hudební branže, který je přesvědčen, že Dublin potřebuje špičkovou soulovou skupinu. Najít v Dublinu prvotřídní soulové muzikanty ovšem není jen tak, takže se musí spokojit s tím, co je zde k dispozici. Po nekonečném martyriu konkurzů nalezne dva talenty: první z nich je Deco (Andrew Strong), drsný řidič tramvaje, který má problémy s pitím, ale zpívá jako obživlý duch Otise Reddinga, druhým pak je Joey Fagan (Johnny Murphy), muzikant, který má soul v malíčku a tvrdí, že hrál snad se všemi od Wilsona Picketta po Elvise. Zanedlouho se kapela (pod názvem The Commitments) oťukává v místních klubech, má však na to opravdu uspět? Snímek vychází z románu Roddyho Doyla, který také spolupracoval na scénáři, a vyniká skvělými výkony mladých herců i mnoha soulových hvězd ze 60. let. Poté, co se z filmu stal hit, se herci dali opět dohromady a vyrazili na koncertní turné. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Projekt 100 (2006) ()
Velmi dobrý film, skvělá hudba, ale na hodnocení nejlepší irský fim všech dob - no nevím, na to asi nemá. Nejsem sice znalec všech irských filmů, ale od nejlepšího bych čekal více. Poctivé čtyři hvězdičky, ale přesto ještě jednu přidám a to za Glena Hansarda. On je to dnes už skoro naturalizovaný Moravák a někdy člověk prostě nemůže být úplně objektivní. Takže pět. ()
Úžasné, hudebně božské dílo a bandě dubliňanů, kteří založí kapelu a hrají soul (v obsazení figurují mnozí skvělý irští hudebníci). Celý film je protkán parádním humorem a po jeho skončení si Dublin a soul nelze nezamilovat. ()
Velice přijemný a vtipný hudební film se skvělou muzikou. Soul save the Queen! ()
Musím dát čtyři jen díky tomu, že v poslední části skvěle rozjetý a spontánní a emotivní a až dokumentárně bezprostřední (měl jsem po většinu času přesně ten intenzivní pocit spokojenosti jako při Once) film tak nějak náhle ztratí tempo a dech. Ale až na tuhle výtku skvělý počin a možnost vidět mladičkého Hansarda ve vedlejší roličce a zjistit, že není až takový filmový zelenáč. Úžasný byl zpěvák (pohled na něj při zpěvu, to je slast a utrpení zároveň) i hlavní hrdina - manažer (neznám krom Hansarda ani jedno jméno) a samozřejmě "mlátička" - bubeník :o) Díky Once, že jsem se dodatečně dostal k The Commitments. ()
Vtipný hudobno-vizuálny zážitok, no asi len pre tých čo zasiahne prezentovaná hudba(som šťastný majiteľ obidvoch dielov soundtracku:) a príbeh pokútne pozbieranej partie , ktorá má šancu dostať sa zo zúfalej reality dublinského predmestia. No ani ctižiadostivý manažér nie je vždy zárukou úspechu. ()
Parta dublinských flákačů se dá dohromady a založí soulovou kapelu. To vše pod dohledem jejich manažera, který je z nich tím největším netáhlem. A zbývá mu jen doufat, zdali se vůbec dočkají svého prvního vystoupení. Pohled na britskou (ne)pracující vrstvu a odlehčená životopisná verze, ve stylu ještě lepších Velkých ohnivých koulí, kde přeci jen toho koncertování a zkoušek je už možná moc… ale hudba je to parádní, o tom žádná. Potěšil konkurz na jednotlivé členy kapely i historka o Elvisově tátovi, který zneuctil trubku. No a také perverzní zpěvák, na kterého baby rozhodně neletí, ale hlas má luxusní. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■ ()
Irsko je mým domovem už pátým rokem, přesto byl tohle jen třetí místní film, který jsem viděl. A je to škoda, protože zatím všechny byly briliantní. Tuhle energickou jízdu na vlně soulu ze 60. a 70. let jsem si obzvlášť užil, je to hudba podle mého gusta a ve filmu neuběhla snad ani jedna minuta, během které by něco nehrálo (no dobře, pár jich bylo). Sice poslouchám hlavně rap, ale tyhle hity posloužily jako základ spoustě pozdějších rapových klasik. Ale zpátky k filmu. Hudba, mimochodem velmi dobře zahraná i zazpívaná, je sice jeho středobodem, ale velké plus dávám i za povedený humor, plný skvělých hlášek a bizarních situací, to vše umocněno klasickým irským slangem. Škoda toho konce, kdy se všichni začli chovat jak feckin' eejits, ale možná to tak u hudebních skupin chodí. I tak jsem film dokoukal v dobré náladě. Pro mě byl zajímavý i tím, že ulicemi na některých záběrech chodím denně do práce. Pobavilo mě, jak se za 28 let nezměnily. Dokonce i ty vlaky jsou pořád stejné :D ()
,,Irové jsou černoši Evropy. Dubliňané jsou černoši Irska. A severní Dubliňané jsou černoši Dublinu.´´ Snímek Alana Parkera o vzniku a vzestupu nezvyklé hudební skupiny je nejsilnější při kresbě rozmanitých bizarních postaviček, jako je nechutný zpěvák Deco či sukničkářský trumpetista Joey, snadno jsem mu tak odpustil i absenci sevřenějšího příběhu... ()
Výborný pohlad na Dublin a jeho proletarske obyvateľstvo.Soulova kapela,ktorá sa snaží presadiť a jej trable so skvelou muzikou a hlavne spevák Deco ma dostal.Aj ked škarediak,tak spieval,prežíval,ako búh. ()
Mám ten film ráda a líbí se mi. nevím, co to v něm je-vlastně jo, dobře, je to ta hudba a hlas, na kterém ten pocit stojí-a má skvělou atmosféru.nejlepší irský film všech dob to nevím, neviděla jsem jich irských zas až tolikaAle myslím, že postavy vás pobaví a něčím se vás pobaví a budete je mít rádi a humor bych taky nehanila, některé pasáže u mě skoro znesmrtelněly:)A jsou tam šikovní herci;taky Glen Hansard, náš Skoročech! Neexistuje důvod proč nemít rád tenhle film a tu bezvadnou soulovou hudbu ()
Dalo by se říci, že mám rád hudební filmy potažmo dokumenty. Jsem velkým fanouškem filmů Control, Nonstop párty nebo loudQUIETloud o Pixies. The Commitments mi ale přišel jako zbytečná blbost k níž mám několik výhrad. Za A) mne nezajímala hudební čísla , kterých bylo neskutečně hodně (proč předělávky starých fláků, když jsou zde originály, že). Za B) Film byl míňen jako parodie na dokumenty o kapelách, ale proč se teda nevěnuje kapele a místo toho neustále diváka zavaluje hudebními čísly. Za C) vztahy uvnitř kapely byly nastíněny neuvěřitelně pitomě, patně z nedostatku prostoru. V kapele nefunguje chemie a to je celé. Hodně hudebních čísel a máme film, hurá. Omyl, to co máme je hudební paskvil, který nefunguje ani jako pokus o vylíčení historie kapely - kdo viděl loudQUIETloud nebo Control mi dá za pravdu - ale ani jako parodie sama na sebe nebo pseudokument jako je Nonstop párty nebo Mňága happyend, což je mnohem horší, protože film byl takto koncipován. Uvádím právě tyto dva filmy, kde se mixuje realita s fikcí. Parker měl totiž mnohem lehčí pozici. Mohl popustit uzdu své fantazii, mohl naprosto nespoutaně rozjet festival nadsázek a parodií, a to bez neustálého reptání fanoušků za svými zády. Parker ale totálně selhal, klasickému klišé "sex, drogy a rock'n'roll" se vyhnul obloukem a problémy uvnitř kapely jsou tak uměle vyvolané, že to snadno postřehne i fanoušek nováckých estrád. ()
Ale zas taková prča to teda fakt nebyla... ()
nesmierne podarený film. zakaždým, keď si naň spomeniem, musím sa nenútene usmiať. založiť a udržať soulovú kapelu v Dubline? the irish are the blacks of europe. and dubliners are the blacks of ireland. and the northside dubliners are the blacks of dublin. so say it once, say it loud: i'm black an' i'm proud! myslím, že toto hovorí za všetko :)) k tomu pridajte pohľad na mladého Glena Hansarda v spoďároch a máme nezabudnuteľnú záležitosť, na ktorú sa dá dívať aj v novom tisícročí. ()
Nejlepší "Try a little tendernes" !! ()
Soul, to je moje. ()
Myslím, že moje hodnocení tohohle filmu není zcela objektivní. Byl jsem totiž na projekci v originálním znění bez titulků (společně s Bafem), a protože, jak po projekci říkal Glen Hansard, je tenhle film v Dublinskym dialektu, nerozuměl jsem skoro ničemu ( určitě ještě míň než Bafo :-) ). Ale i tak jsem poznal, že se jedná o dost ojedinělý a dobrý film. Je to hlavně hereckými výkony. ( Herci tam hrající jsou většinou známí irští zpěváci, rozhodně třeba doporučuju Glena Hansarda :-) ) ()
Jo, Commitments! Sice to není zrovna hudba, co bych poslouchala ve volném čase, ale film stojí za to! Byla to sranda, byla to „hudba života“, byl to prostě soul a nebyl to určitě Elvis! =))) Je to takový fajnový pohodový filmek, na který se určitě podívá rád každý, kdo má aspoň o málo větší než malý vztah k hudbě =) ()
Několikrát se mi v kině stalo, že jsem chtěl vyskočit a začít tleskat. Krásný film o radosti z hudby. ()
Související novinky
Najlepší írsky film na LFŠ
10 000 filmových fanúšikov rozhodlo, že najlepším írskym filmom všetkých čias je THE COMMITMENTS, adaptácia bestselleru Roddyho Doylea v réžii Alana Parkera. V ankete predbehol aj v našich končinách… (více)
Tak tohle byla fakt pecka. Nejsem fanouškem soulu, protože mi přijde trochu nudný a příliš sexuální, což je také vyobrazeno v tomto filmu. Ale členové kapely The Commitments, to byla panečku vtipná sestava. Příběh kapely se odehrává v severním Dublinu, kde žije jistý mladý hudební fanatik jménem Jimmy Rabbitte, který chce založit a řídit irskou soulovou kapelu, která bude dělat hudbu v tradici afroamerických hudebníků ze 60. let. Proto dá do novin inzerát a do domu jeho rodičů docházejí jednotliví uchazeči na konkurz. S většinou z nich není vůbec spokojen, a tak dá dohromady kapelu z lidí, které zná. Jsou jimi zpěvák Deco Cuffe, kterého objeví v jednom podniku, kde ožralý zpívá a způsobí menši incident, kytarista Outspan Foster, klávesista Steven Clifford, altsaxofonista Dean Fay, baskytarista Derek Scully a bubeník Billy Mooney. Také se na zkoušku k Decovi do zahradního domu propašují tři krásné holky, zpěvačky Bernie McGloughlin, Natalie Murphy a Imelda Quirke. Na závěr Jimmy potká také starého protřelého hudebníka, který prý hrál se spoustou známých hudebníků, jménem Joey "The Lips" Fagan, který ovládá trumpetu. Nikdo z nich nepracuje, všichni jsou nezaměstnaní a vůbec je to netrápí - prostě si chodí pro podporu v nezaměstnanosti a jednou se tam také potkají. Koupí se bicí souprava, pořídí se klavír od Stevenovy babičky a zbytek vybavení sežene Duffy, dealer operující na černém trhu. Kapela zkouší v místnosti nad halou, ve které se hraje kulečník. Po dlouhé praxi přesvědčí místní komunitní centrum, aby jim umožnilo hrát koncert pod záminkou kampaně proti heroinu. Do nápisu "heroin" se jim připlete jedno e navíc - "heroine". Jimmy také najme jednoho svého známého bitkaře a vyhazovače Mickah Wallace, který bude sloužit jako ochranka kapely. Kapela nakonec přitáhne dav a je z toho dobrá show, ale nešikovný tlustý Deco neúmyslně zasáhne Dereka svým stojanem na mikrofon, což způsobí výbuch zesilovačů a výpadek proudu. To tlusté prase to prostě podělalo. Zpěvačky v kapele jej vyloženě nesnášejí, zesměšňují jej pro jeho obezitu, zatímco on jim dává neslušné návrhy. Mezi členy kapely panuje napětí, protože starý lišák Joey svádí Natalii, pak Bernie a pak Imeldu a všechny je opíchá, ačkoliv by mohl být jejich otec. Deco je zase neukázněný, otravný a myslí si, že je hvězdou kapely. Na dalším koncertě dojde k dalšímu incidentu. Na konci jedné písničky srazí Billy své hit-hat činely, které zasáhnou Deca, a dojde k prudké hádce. Billy musí odejít z kapely, protože se bojí, že by šel do basy, kdyby zmlátil Deca. Jako bubeníka jej nahradí bitkař Mickah. Další vystoupení probíhá na diskotéce, a během tohoto vystoupení konfrontuje Jimmyho překupník Duffy s tím, že chce platbu za vybavení, které kapele poskytnul. Zasáhne bodyguard a bubeník v jednom Mickah a násilně napadne Duffyho, který je vyveden ven. Poté Jimmy na pódiu představuje kapelu, což vyvolá bouřlivý jásot publika. Ano, jsou konečně slavní. Na dalším gigu má společně s kapelou vystupovat slavný zpěvák Wilson Pickett. Na základě tohoto slibu domluví Jimmy několik novinářů, kteří se mají tohoto gigu zúčastnit. Nálada v zákulisí mezi členy kapely ovšem houstne a všichni mají pochybnosti ohledně toho, zda Pickett vůbec dorazí. Deco na pódiu veřejně nařkne Jimmyho z toho, že navnadil publikum na Picketta, který nakonec nedorazil. A tak aspoň zahraje kapela jeho písničku - "In the Midnight Hour", címž umlčí protestující dav. Po vystoupení se nálada mezi členy kapely ještě zhorší - Mickah zmlátí po hádce v šatně Deca před klubem u popelnic, ženské se hádají kvůli tomu, že všechny spaly s Joeyem, a Jimmy znechuceně odchází s tím, že kapela skončila. Joey Jimmiho dožene, ale ten jej pošle kvůli Pickettovi do hajzlu. Jimmyho čeká ještě jedna nepříjemnost - zastaví u něj limuzína s Pickettem, který se ve skutečnosti jen hodně opozdil, ale klub je už zavřený. Na závěr se od Jimmyho v jeho improvizovaném interview s imaginárním Terrym dozvíme, jak to dopadlo s jednotlivými členy kapely. Všichni dopadli vesměs dobře. Tento film mě neskutečně bavil, částečně jsem objevil kouzlo soulu, všechny postavy byly něčím zajímavé, některé i dost vtipné, hláškami to bylo narvané a sprostých slov bylo také požehnaně. Za mě silné 4*. () (méně) (více)