Čas přílivu (S10E04)

Príbeh sa vyvíja veľmi pomaly, skoro vôbec a vrah je akosi viditeľný až príliš skoro. Konečný verdikt neprináša ani Poirot, ale list zo Scotland Yardu. Všetko zaujímavé sa tak sústreďuje do záverečnej scény odhalenia, tentokrát naviac s jedným adrenalínovým momentom. (22.12.2013) – Na druhýkrát s lepším sústredením sa to dalo zvládnuť, ale stále sa mi to zdá príliš zdĺhavé a zaujímavé až na konci. No zdvinúť hodnotenie z dvoch na tri môžem. (22.5.2016) –––– Preto som si najal najlepšieho detektíva na svete. (22.12.2013)

Na tomto díle je sympatické, že kdo se chová jako hajzl, hajzlem také nakonec je. A nutno přiznat, že televizní adaptace vytvořila oproti knižní předloze vraha přímo ďábelského, s mnohem větší porcí cynismu a také s mnohem větší porcí obětí. Adaptace je zkrátka zábavnější a v každém případě ji budete hodně prožívat, neb vztahové záležitosti jsou v souladu s předlohou vypracovány vskutku románově. Mně osobně je sice Suchetovo pomrkávání na Lynn z duše protivné, ale co nadělám. Ba nezlobím se tentokrát ani nad věcmi, které Agatha napsala jinak. V knize není zmíněn žádný incest, katolická víra tam nefiguruje (natož jako "slabost") a Lynn se v ní neemancipovaně vrací ke svému původnímu snoubenci. Tyto a jiné scenáristické zásahy ale překvapivě neubraly na napětí a přitažlivosti televizní adaptace. Ba, je to možná i o trochu větší jízda. (15.04.2021)

Čas přílivu je typická Agatha Christie - typická ve smyslu zasazení děje do rodinného sídla plného záštiplných, intrikujících, přetvařujících se a po dědictví toužících příbuzných, kteří jsou kvůli vlastnímu prospěchu schopni čehokoliv. Také komplikovaností zápletky, okořeněné několika hříchy minulosti, je obvyklá. Už ne tak úplně typická je ovšem démoničnost vlastního pachatele a jeho duševní stav, hraničící vpodstatě se šílenstvím a také lehce překombinovaný závěr spojený s jeho odhalením. Ale jako celek snímek funguje víc než dobře, milovníci Hercula budou myslím i tentokrát spokojeni. (02.10.2011)

Když v detektivce scéna začíná tím, že někdo nese tác se snídaní ranní chodbou starosvětského šlechtického sídla, zaklepe na dveře a zvolá: "Paní, můžu vstoupit? Snídaně!", chvilku se neděje nic a pak zase zaklepání, o trošku nervóznější, stejně jako opakované zvolání, "Paní!", není příliš těžké uhodnout, co se bude dít dál a říká se tomu klišé. Příběhy pána s nejvýkonnějším procesorem z šedých buňek v hlavě jsou ostatně takových momentů plné, co měla taky grafomanka Christie pořád psát, že, to chápu. Dílu "Čas přílivu", stejně jako většině dílů podlední třetiny seriálu, zoufale chybí Japp, Hastings a paní Citrónová. Z propadliště propadáků to celé zachraňuje fantastický Suchet a nejzlejší zlejšek ze všech zlých zlejšků. Poirotovo zhnusení nad tím tvorem je na konci svou expresivností nevídané. A to baví. (11.12.2016)

Poskládat všechny díly téhle skládačky bylo opravdu těžké, skvělá atmosféra, herci báječní.. Inu, když se mladá žena provdá za postaršího bohatého pána, zřejmě to budí pochybnost, má ho ráda, nemá ho ráda... David Suchet úžasný, jeho dedukce mi vždycky vyrazí dech, v těsném závěsu za ním tentokrát Elliot Cowan a Amanda Douge, ta chemie mezi nimi byla úchvatná... (17.11.2022)