Dva papežové

Když v roce 2005 Jan Pavel II. zemřel, média i církevní představitelé dávali konzervativci Benediktu XVI., občanským jménem Josephu Ratzingerovi, největší šance. Přišel ovšem v době odlivu věřících a zejména církví zmítaly obří skandály sexuálního obtěžování dětí kněžími, které se provalily v mnoha zemích Evropy. Roky nicméně běží, konzervativní povaha zastává úřad a před jeho vzácnou rezignací (naposledy před více než 700 lety) se setkává s moderním reformátorem, který uznává cestu spíše skromnou a pokornou. A který jej nakonec v úřadu vystřídá. Dialogů dvou odlišných mužů se ale divák nemusí obávat, pánové si k sobě nakonec najdou cestu, stejně jako divák k ne zrovna oblíbenému životopisnému žánru. Dočkáme se jemného humoru, pojídání pizzy i sledování Komisaře Rexe či fotbalového zápasu, stejně jako několika historických milníků. Ač mám k církvi nemalé výtky, musím uznat, že mě nejvíc těšilo polidštění obou mužů. Brazilský tvůrce Fernando Meirelles si vybírá těžké látky, nezklamal, o duu Anthony Hopkins a Jonathan Pryce snad nikdo ani nepochyboval. (20.01.2020)

5* byl to pro mě nečekaný zážitek, a proto si film odnáší po shlédnutí plný počet hvězdiček a samozřejmě i mé doporučení všem zvídavým divákům. Není divu, že se nedokážou domluvit lidé s jiným vyznání, když i představitelé křesťanství mají docela odlišný pohled na věc. Přesto je na filmu hezky vidět, že když je snaha, tolerance a chuť si naslouchat a funguje i sebereflexe, tak to dokáže časem divy a prolomit hradby nepochopení. Tento životopisný snímek se podařilo natočit přesvědčivě a určitě na výsledku mají lví podíl i hlavní herečtí představitelé. Za tento komorní snímek si zaslouží Netflix určitě palec nahoru. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (25.05.2020)

Hodně dobrá a pro církev pravděpodobně kacířská podívaná, která největší body sbírá tím, že oba kardinály a papeže polidšťuje, protože je nechává společně jíst dovezenou pizzu, které požehnají, koukat se na fotbal a popíjet Fantu. Fernando Meirelles nijak neexhiboval, spíše ustoupil do pozadí a prostor nechal výtečně napsaným dialogům a postupnému sbližování dvou postav, jejichž pohled na fungování katolické církve je zcela odlišný. Film nemá nijak strhující tempo a je převážně komorní podívanou, která se odehrává jen v pár prostředích a asi je to dobře, jelikož hlavními hrdiny jsou dva staří pánové, kteří bilancují a zároveň se pokoušejí nahlížet na současnou podobu církve a potřebu jejích reforem. Obsazení je naprosto excelentní, protože to, co předvádí Anthony Hopkins a Jonathan Pryce v titulních rolích, je vynikající, a i když Pryce má trošku vděčnější roli a může se do ní trochu víc vcítit, Hopkins pozadu moc nezůstává. Na plné spokojenosti ubírá snad jen lehce přehnaná stopáž a možná zbytečně dlouhé flashbacky do života papeže Františka, které už tak pomalé tempo ještě zpomalily a celý děj natáhly. Ryze osobní výtka spočívá i v tom, že filozofování a názorů na fungování církve a vůbec smyslu náboženství v současném světě tam mohlo být i více, ale dá se pochopit, že to už by asi většina diváků úplně neocenila. 75 % (12.04.2020)

Film rozpolcený jako názory jeho dvou klíčových postav. Nemám sice sebemenší zájem angažovat se v otázkách náboženství, ale zdejší téma "měla by a jak by vlastně mohla církev polidštit své praktiky, aby se přizpůsobila současnému volnomyšlenkářství" je naštěstí univerzální a jednoduché, takže mě výměny názorů dvou vyhraněných osobností celkem bavily a zajímaly. Tedy přesněji řečeno, zajímal mě liberální postoj Františka, jehož snímek v první půlce profiluje jako zvěstovatele dobré a pokrokové vůle, jemuž nabručený Benedikt jen vznešeně odsekává a sám se v konverzaci tolik nechytá. Vztah mezi dvěma natolik silnými a inteligentními osobami je vůbec podán ukvapeně a vyprávění se od jejich důležité konverzace ve druhé polovině zbytečně na dlouho přesouvá k flashbackům, které dějovou linii v přítomnosti nijak významně neovlivňují. Jsou tam spíše proto, aby měl snímek lepší drajv a nebyl jen "nudnou" konverzačkou - což by se přitom rozhodně nestalo, kdyby Meirelles konflikt a spřátelení obou papežů více rozpitval a nechal oba fantastické herce ještě více hrát. Takhle jsou Dva papežové na rozcestí mezi důležitým konverzačním dramatem s hezkým historickým přesahem a stylově sestříhaným popkulturním klipem, v němž bezpochyby nadaný filmař s citem pro timing předvádí zbytečnou formální exhibici - v jeho rukou skutečně mohlo jít o zásadní počin roku a mrzí mě, že se to nakonec nepovedlo. 70% (07.01.2020)

Taky mily film :-) a prekvapilo ma, ze aj dost vtipny! Zaujimavo a putavo natoceny a herecke vykony tiez velmi presvedcive. Aj herca, ktory hral mladeho Frantiska, velmi dobre vybrali, velmi sympaticky a este sa aj na neho uplne podoba. Pacilo sa mi, ze film je vo viacerych jazykoch a ze predstavuje dvoch papezov predovsetkym ako ludi z masa a kosti, ktori tiez mozu niekedy vypnut a len tak si vychutnat serial, hudbu, pizzu ci vinko. S tym telefonatom - Frantiskov pokus o rezervaciu, to nemalo chyby! A Dancing Queen tiez. Pacilo sa mi, odporucam...aj pre neveriacich samozrejme :-). 75%. (24.01.2020)