Dva papežové

Od Dr. Hannibala (Kanibala) Lectera až po Pápeža Benedikta XVI. , občianskym menom Jozef Ratzinger, to len vypovedá o hereckej rozmanitosti, rôznorodosti legendárneho Walesana Sira Anthonyho Hopkinsa, ktorý naprosto bravúrnym spôsobom stvárnil nemeckého duchovného onedlho už v čisto čírej, pápežskej funkcii, ale zároveň veľká pozornosť je taktiež kladená i jeho nástupcovi, Argentínčanovi Jorgeovi Bergoglioovi, z ktorého bude neskôr nový pápež František, čo zastáva svoj úrad až doteraz. Jonathan Pryce, ďalší rodák z Walesu, mu prepožičal svoju tvár, ktorý sa už dávnejšie zaskvel v dystopickom science-fiction Brazil pod taktovkou Terryho Gilliama, kde si zahral postavu Sama Lowryho, pričom obidvaja hereckí velikáni sa navzájom medzi sebou vkusne dopĺňali, t. j. neustále si vymieňali múdre názory, filozofovali, premýšľali, diskutovali na vysokej úrovni, vtedy pomerne často som mával normálne taký pocit, akoby som sa pozeral na skutočné predobrazy, čomu napomáhali nielen pôvodné jazyky všetkých zúčastnených, kde väčšinou bolo počuť - taliančinu, španielčinu, nemčinu, došlo samozrejme i na svetový jazyk angličtinu, aby nedajbože anglosaské publikum nemuselo zakaždým čítať titulky, ale aj by som chcel zároveň ešte poznamenať, podotknúť, že výpravou si dali tvorcovia extra veľmi záležať na nesmiernej autenticite, kedy som bol, akoby vo Vatikáne na vlastnej koži, aj zábery na davy na Svätopetrovskom námestí sú realistické+výzdoba a dekorácie tomu len napomáhali, alebo s Jorgeom bývam vo vzácnych návštevách v minulosti, v typicky strhujúcich flashbackoch, ktoré sú miestami trochu rušivé, ale zase vytvárajú pôsobivú atmosféru, ktorá je tak potrebná ! Snímok je šikovný i prostredníctvom strihovej skladby Fernanda Stutza, ktorá mi občas pripomínala štýl Mesta bohov, ale ten bol dovedený ešte do väčšej krajnosti ! Scenárista McCarten so slušnými filmovými zárezmi na konte pre zmenu ošperkoval tento počin mnohými vedľajšími odbočkami, ktoré môžu byť pre niekoho dostatočne interesantné, no pre ostatných (a tých bude určite viacero) budú zase uspávajúce, zívajúce, skrátka nezaujímavé. Dvaja pápeži ma nadchli predovšetkým hereckými výkonmi oboch pánov, ktorých citujem o pár riadkov vyššie, ale i réžia Brazílčana Fernanda Meirellesa má čo ponúknuť, a tak som konečne zhliadol ďalší film (po Kráľovi) z dielne Netflix, ktorý ma veľmi očaril, ale nazačaroval ! (29.12.2019)

Moc pěkný film - herci par excellence, téma účtování s životem, pojato vážně, ale zároveň se srandou a hravostí. Až si i já říkám, tak přeci jen má možná ještě Římskokatolická církev nějakou tu šanci na smysl a stát se i před racionálním mozkem něčím víc, než jen dávno přežitou páprďáckou šarádou plnou ošklivých tajemství za oponou. A jo, mám prostě slabost pro subžánr stařeckých dojáků. (24.12.2019)

Dělat kůl dědečky z generálních nenažerů nejvražednějšího a nejzlodějštějšího korporátu světa, nejvyšších představitelů institucionalizovaného tmářství a demagogie, předsedů světové unie pederastů a bezskrupulózních pasáků mentálně malomocných, kteří mají ve vzdělaném a civilizovaném světě 21. století asi tak stejné místo jako zlé bludičky, lákající v lese zbloudilé tupouny do bažin, je přinejmenším amorální! A moc se mi líbí, jak ti pohádkáři oficiálních PR životopisů těm blahoslaveným vždycky hezky podají tu volbu nejvyššího pedofika! Jakmile se ten úřadující odebere do pekla (popřípadě do předskandálního důchodu), sejde se červený starobinec rozkokošných filantropických a altruistických staříků, kteří si bezelstně zahrají bingo o to, kdo bude další náměstek Ředitele, pomodlí se a zvolí toho nejsvětějšího. Když se to napoprvé nepodaří, prostě spálí pár petlahví a pneumatik a dají další kolo. Jako zázrakem vždycky nějak odpadne ono téměř vražedné politikaření, prospěchářské lísání se, kouření zteřelých čuráků a uplácen budoucími funkcemi, protože vítěz bere nejen červený telefon s přímou linkou na Ředitele, ale i absolutní moc nad celým stádem pomatenců. A to už jednoho pěkně prokrví před foukáním do šalmají v sakristii s bambini di Roma. A do toho andrzénování tu máme naprosto ubíjející traktát a snahu o riefenstahlovské polidšťování dvou senilnějících zastánců středověkých demagogických dogmat, metel buzerantů, vrahů přirozeně potrácejících matek, tutlalů pedofilie a šiřitelů viru HIV zakazováním šprcek - Scharführera Ratzingera a juntového přisluhovače Chorchého Koniáše. Famózně zahraná totální pruda, která navíc nemá svou závadností moc daleko k tomu, jako kdyby někdo natočil, jak citliví intelektuálové Hitler s Musolinim čumí na zápas Herthy Berlín a Lazia Řím a lidsky přitom rozjímají nad neotřesitelnými myšlenkami Meinkampfu. (07.01.2020)

Nejlepší film o dvou povídajících si starcích všech dob. Mnohem víc než dramaticky velmi silné shrnutí (s dodatkem jisté umělecké licence) toho co vedlo k vystřídání papeže Ratzingera papežem Františkem, víc než kritika zkostnatělé a zkorumpované církve. Meirelles natočil hlavně film o vině, výčitkách, a odpouštění. Sobě samému, i druhým. Čímž vyzdvihuje právě to, na čem by katolická církev (teoreticky) stát měla nejvíc. 9/10 (25.01.2020)

Vynikajicne nasnimana konverzacla dvou stariku. Z hlediska vyrovnanosti byl Ratzinger scenaristicky ponekud v nevyhode na to, ze je bran za intelektuala, ale reziser se holt vice zameril ma dobraka Frantiska. Za me tempo filmu ztracelo prilis dlouhymi flashbacky, ale byla to jen drobnost v grandiozni herecke show. (05.01.2020)