Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenze (141)
Základní kámen pro všechny milovníky kvality, pologramotné pseudoznalce i skutečné odborníky. Nemusí se vám to líbit, ale musíte to vidět ()
Na takové poště se NIC neděje, byť je toto "nic" báječně zahráno... stejně jako tomu bývá u klasického ohňostroje, i ten herecký přestane po několika minutách člověku vytírat zrak a divák hledá v téhle grotesce alespoň špetku děje či pointy. Vtip je milý, ale nikterak dvakrát úchvatný. Snad i přílišná očekávání srážejí mé hodnocení na střízlivou trojhvězdu. 60% ()
Jedna z několika mála krátkometrážních televizních perel, které po sobě zanechal Jan Werich; jednak, aby byly schopné pobavit i za sto let, a jednak aby stále připomínaly, co všechno mohl Jan Werich po sobě zanechat, kdyby mu to vládci o mnoho kilogramů hloupějěí než on, dovolili. ()
Já si naopak myslím, že zahrát opilce není až taková ukázka herectví. Samotný příběh je bez pořádné pointy, takoví slabší bakaláři po anglicko/česku. ()
Slečna za přepážkou a policajt Brodský mají moc málo prostoru na to, aby mohli tuhle předváděčku bez pointy zachránit. ()
Humor na bázi opilecké z řádu nuceného? Už vím proč jsem, před zdejší registrací, tuto poštovní konverzačku vždy přepínal. ()
Komedie ve které se (ožralecky) plká na poště. Ještě, že to mělo jen krátkou minutáž. Od reality na hony vzdálené, ale vzorně zahrané, ačkoliv ani jednoho z herců pro jejich (hereckou) neupřímnost nevyhledávám. 60% ()
Nadšenie nad kumštom hereckých legiend by som v tomto prípade nahradil konštatovaním, že herecké predstieranie opileckého stavu mi vždy tak trochu liezlo na nervy a akoby sa v tom naše legendy zakaždým náramne vyžívali. ()
Je pravdou, že tieto Werichove jednoaktovky boli mnohokrát reprízované, ale aj v súčasnosti dokážu potešiť majstrovstvom oboch predstaviteľov, ktorí roztomilo opilecké výstupy nemuseli dlhodobo nacvičovať. Niekomu chýba pointa, niekomu prekáža prehrávanie. Ja som spokojný. Viem, čo od tohto malého televízneho klenotu môžem očakávať a vždy to aj dostanem. A Tararingapatam je v pamäti mojej generácie zapísaný rovnako ako Džavaharlár Nehrú, Rabindranát Thákur alebo Sirimavo Bandaranaiková. ()
Toto je obrovsky nadhodnotené. Britský suchý a pre mňa nevtipný humor dať do československej situačnej komédie, to nemusí každého potešiť. Napríklad mňa nie. Hodnotenie, ktoré tu je nad Funesovkami, to nemôže byť v poriadku. ()
Ty moc nevyskakuj, ty žížalko! Ste tady kvůli mě nebo já kvůli vám?! Takoví jako já vám platíme gáži, né? Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů a né abyste se tady na mě vytahovala a byla drzá a lascívní. Jedno z nejklasičtějších děl rané televizní tvorby šedesátých let je mistrnou připomínkou zlatého věku české komedie a zároveň v něm lze vysledovat přímý odkaz na ostrovtip Osvobozených tak, jak jej diváci znali ještě z předválečných let. Rozepisovat se o skvělých hereckých výkonech Wericha, Sováka a Zázvorkové by bylo nošením dříví do lesa, nicméně je obdivuhodné, jaké možnosti skýtá dialog tří postav. Věc v současné televizní dramaturgii takřka nemožná. ()
Nečekal bych že to někdy napíšu, ale Sovák přehrával Wericha (možná byl ve filmu jen míň opilý). Jednohubka, která hodně zestárla, dialogy jsou přesto kouzelné. ()
Přece jen zbytečně dlouhé a občas natahované - některé scény jsou poněkud trapné a oba veselí kumpáni jsou jednou úžasní ve své dětské naivitě, jindy na zabití. Stejně tak některé scény jsou takové nijaké, jindy dokonalé - třeba kolik by stál telegram. ()
"Prosímvás, ještě jednou, jak se to místo jmenuje?" "Tararingapatam!" "Bouhužel, není v seznamu." "He, to bude ňáká autobusová zastávka v džungli..." Nad hereckou kreací pánů Wericha a Sováka zůstává rozum stát. Všichni dnešní komici, stejně jako režiséři komedií, by si tuto mikrokomedii měli pouštět jako vzor. Nejlépe každý den. ()
"Jéžišmarjáá, ty seš úplně to.....no blbej nejsi, ale seš dneska hrozně rozptýlenej noo... " Geniální minifilm s legendami československé komedie, které ukazují, jak se tenkrát uměl dělat humor takzvaně na pětníku v jedné místnosti a s minimem finančních prostředků. Televizní skvost. ()
Kamera: Rudolf Stahl Hudba: Evžen Illín Herecký koncert Werich vs. Sovák. ()
Spíš dobré divadlo, než film, ale inteligentní stírací i improvizační humor nejtěžšího kalibru. ()
Tento film těží jen a jen z nápadu! Můžete mít světové producenty, produkční, scénáristy, dramaturgy, režiséry, kameramany, střihače atd atd, mít tu nejlepší kameru, mít spousty peněz na trikovou postrprodukci, prostě mít všechno bez čeho se dnešní film na profesionální úrovni téměř neobejde, ale když nemáte nápad, tak je vám všecho toto sebevětší zázemí k prdu. Zde je vidět, jak je to všechno tak jednoduché! . Celého filmu je o tom, že na úřad (poštu) přijdou dva postarší pánové v podnapilém stavu (Werich a Sovák), že si chtějí vybrat z vkladní knížky jednu libru na panáka :). Dostanou formulář a už to jede. Do toho začnou rozebítat klobouky, vedle sedící paní, která píše důležitý dopis (Zázvorková) a nakonec se na řadu dostane i paní u přepážky, která pánům za místo vyplněný a podepsaný, jen počmáraný formulář samozřejmě žádné peníze nevydá. Nakonec se na poštu prichomýtne i policista (že ale budí respekt ;) ), se kterým si pánové, co nutně moc potřebují libru (na panáka) samozřejmé také popovídají. Myslím si že film je na své náklady velice zdařilý. 5 herců v jedné místnosti, jedna vtipná scénka za druhou, autorům gratuluji. ()
Nezapomenutelné a krásné, zahrané s tou největší elegancí a non-šalantností, jaké byl kdo schopen. ()
Sovák s Werichem byli výborní. Společně předvedli prvotřídní herecký koncert. Zajímavé by bylo, kdyby byl místo Sováka dosazen třeba Vlasta Burian a začalo se improvizovat ještě mnohem víc. Takový jednoduchý nápad a co se z toho dá udělat. V jednoduchosti je zkrátka síla. Jen toho využít. Tohle je mikrokomedie, jak má být a která se mi nikdy neokouká. Škoda, že takových není víc. Bylo to geniální. Ať žije nadívaný klobouk. ()