Suburra

Pomalší rozjazd a prvá polhodinka nie je to, čo diváka pripúta k stoličke, za to zvyšok je skutočnou mafiánkou v talianskom zmysle slova. Autori literárnej predlohy zrejme nie sú ďaleko od pravdy, ak vidia spojenie mafie nielen so skorumpovanými politikmi, ale aj s cirkvou. Zdá sa, že je to dnes už všade trestne nepostihnutým verejným tajomstvom. Vo filme uvidíte všetko, čo si želáte vidieť v politicky ladenom thrilleri, nejde o gangsterku v americkom zmysle slova. Hluché miesta bez scenára, v ktorých sa toho napriek tomu veľa udeje, sú vyšperkované vynikajúcou hudbou. Záver ťažko odhadnúť, pretože tam bolo veľmi veľa možností. Napriek tomu nedávam plný počet, nakoniec tu predsa len zomrie väčšina postáv ako v The Departed a to bol určite lepší film ako Suburra. (30.03.2016)

Lze říct, že gangsterský film má jedny z těch konzervativnějších recipientů a o to víc lze obdivovat fatální lyrický přístup Sollimi, který vykresluje zkorumpované a zločinem prorostlé prostředí jako bezvýchodný mikrosvět, kde se setkávají lidé ze všech společenských žebříčků, které spojuje rezignace na morální a etické hodnoty. Kladné hrdiny zde nevedeme, v zásadě téměř každému zde přejeme zasloužený trest a tedy film vstupuje do diváka primárně svou náladou. K tomu využívá poměrně atypické postupy, kdy mnoho scén nemá například prostorové expozice. Často je zde scéna zahájena záběry na s dějem zdánlivě nesouvisející činnosti, které postupně budují prostor, v němž se daná sekvence bude odehrávat. Což funguje hlavně z toho důvodu, že ony scény jsou podstatně delší než je zvykem a navzdory právě té náladotvorné atmosféře jsou poměrně procedurální. Ideálním příkladem je přestřelka v supermarketu, což je epizoda, která se odehraje ve čtyřech patrech obchodního domu, ačkoli její protagonisté se setkají pouze v jednom z obchodů na jejím počátku. Velké celky, zabírající obecně povědomé interiéry obchoďáku a civilní oběti zde proráží právě onu hranici zločineckého světa a světa civilního. Výslednému tvaru se pak daří udržovat i přes revenge finále zkrachovalou náladu, protože jakkoli mnoho zla bylo potrestáno, jednalo se stejně jen v kolečka stále se točícího soukolí, které jen s drobnými obměnami bude fungovat na věky dál. (27.06.2016)

Drsná atmosféra římského podsvětí se spletenci vztahů sahajícími od "obyčejných lidí" přes podnikatele až po politiky. Kauzalita událostí, které během jednoho týdne doslova vedou k apokalypse. Film jede ve velkém tempu a nestíhá nudit (to se místy stávalo u Gomorry (Matteo Garrone)). Brutální, chladný a pomstychtivý snímek o boji o moc. (14.03.2016)

"Teď proti těm zasranejm cigánům povedeme třetí světovou." Přiznám se, že mi trvalo poměrně dlouho zorientovat se v tom, kdo je mafián, kdo cigán, kdo prostitutka, kdo politik, kdo podnikatel a co tady vůbec jde. Naštěstí se to začalo propojovat těsně před tím, než jsem usnul, ale žádný zázrak jsem přesto neviděl. Asi to bude tím, že jedinými sympatickými osobami filmu byla drogová prostitutka Sabrina a "neprůstřelný" podnikatel Samurai, což opravdu není Squadra Azzurra dle mých potřeb. Alespoň mě částečně bavila ta politika v podobě sexu, fetování, vraždění, uplácení a vydírání. Na druhou stranu je tohle známá realita, které mám plné zuby i v běžném životě, takže od filmu očekávám něco víc. (05.11.2016)

Vizuální styl jak ze staré francouzsko-italské klasiky kriminálního filmu. Mafie bez skrupulí, jak znám z celé řady filmů. Po dějové stránce nemám co vytknout, soundtrack výborný. Tempo filmu má dravý střih, nečekané rozuzlení je zajímavé, nicméně mi tu chybí něco pozitivnější. Klenot to sice není, spíše jen lepší filmová konfekce. (28.01.2016)