Reklama

Reklama

Sissi

Trailer

Obsahy(1)

Cesta lásky vede z rodinného sídla k císařskému dvoru. První část klasické rakouské romantické trilogie v hlavní roli s Romy Schneiderovou. Píše se rok 1853 a bezstarostná a rozverná šestnáctiletá dívka, bavorská princezna Alžběta, zvaná Sissi, si užívá dospívání na rodinném sídle, kde je coby oblíbená dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, vychovávána ke svobodomyslnosti a lásce k přírodě i umění. Když matka mladého rakouského císaře Františka Josefa, Žofie Frederika Bavorská, pojme plán na sezdání syna s Alžbětinou starší sestrou Helenou, zvanou Néné, doprovází ji na cestě do rakouského Bad Ischlu právě Sissi. Zatímco Néné se připravuje na ceremoniality seznámení s Františkem, Sissi si užívá místní přírody a rybaření. A shodou okolností se právě při té příležitosti setká s mladým císařem, kterému její krása i osobnost okamžitě učarují... Rakouský producent, scenárista a režisér specializující se na oddychové kostýmní snímky Ernst Marischka pojal plán na filmové ztvárnění mladé lásky populárního císařského páru na základě operety, kterou připravil a s velkým úspěchem před válkou uvedl jeho starší bratr Hubert. Jelikož práva na adaptaci od Huberta již ve třicátých letech odkoupilo americké studio Columbia (výsledkem byl snímek The King Steps Out od Josefa von Sternberga), koupil Ernst práva na dvojdílný román Marie Blank-Eismannové "Úděl císařovny Alžběty". Do hlavních rolí obsadil začínající herečku Romy Schneiderovou, dceru dobové hvězdy heimatfilmů Magdy Schneiderové, a mladého představitele romantických partů Karlheinze Böhma.
Během uvedení předčil snímek veškerá očekávání a stala se z něj senzace nejen v Rakousku a okolních zemích. Dodnes náleží mezi divácky nejúspěšnější německy mluvené produkce, ale navíc sehrál zásadní roli v utváření mezinárodního obrazu o Rakousku i životě samotné císařovny Alžběty. Mnohé historické nepřesnosti z filmu vstoupily do obecného povědomí chybně jako fakta, která ale na druhou stranu ze Sissi učinila komerční ikonu. Právě z ní, ale i malebných scenérií prezentovaných v tomto filmu žije rakouský turistický ruch až dodnes. Navzdory ohromné divácké popularitě se vůči filmu ohrazovala nejen dobová kritika, ale ve zpětném pohledu i samotné jeho hvězdy. Ačkoli se Sissi pro Romy Schneiderovou stala odrazovým můstkem pro velkolepou mezinárodní kariéru plnou herecky náročných rolí, nikdy se nedokázala zbavit stigmatu, které na ni vrhala role romantické princezny. Karlheinz Böhm se následující roky pokoušel vymanit ze škatulky milovníků v kostýmních filmech, až se mu to povedlo titulní rolí v legendárním psychologickém krváku Šmírák (Peeping Tom). Skandál, který jeho part vyšinutého vraha ve své době vyvolal, úspěšně ukončil nejen jeho kariéru v německých filmech, ale i reputaci doposud uznávaného režiséra Michaela Powella. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (125)

chrispe 

všechny recenze uživatele

Sisi je klasika. Líbí se mi ta naivita a romatičnost se kterou je natočená. Ale ve chvíli, kdy se na scénu poprvé dostane postava slizouna Františka, tak se mi začíná zvedat tlak. A na ples, kde si František usmyslí a tak to bude, se fakt nerada dívám. Někdo v tom vidí romantiku, já čiré sobectví aneb vím, že to po mém boku nebudeš mít lehký, ale prostě tě chci, takže... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to taková hezká, líbivá televizní produkce, které prostě nešlo o to, aby se držela skutečných fakt, ale prostě o to, aby se podpořil symbol, který mohou Rakušané milovat. A to se jim, díky Romy Schneider, také povedlo. Na Sissi se krásně kouká, ale to je opravdu všechno. Ten příběh sám o sobě je jen další romance. ()

Reklama

marhoul 

všechny recenze uživatele

Ve jménu povinné osvěty si teď dáme tu o té opravdové císařovně Sissi. Takže všechno bylo, jen ne to, co bychom asi (ovlivněni touto letitou taškařicí) čekali: psychopatická hysterka, anorektička- podle denních účtů za dorty spíše bulimička posedlá svou hmotností a pačesem. Manžela vydírala už od sňatku sexem. Pokud neskákal, jak ona pískla, nebylo nic. Například si tak vynutila své neomezené plné moci, své lidi kolem sebe, svůj program, dohled nad veškerým provozem domácnosti, ale kromě jejího písečku požadovala narovnání práv maďarského národa, výměnou za plnění manželských povinností. A dosáhla toho. Ale ne kvůli Maďarům, ti ji byli buřt, jen proto, aby císaře těma Maďarama vytáčela. Prostě všechno natruc a naopak. A chraň Bůh ji nevyhovět nebo na ni poukázat! Po letech manželovi naháněla do ložnice milenky sama, aby nemusela ona. Zatím se celé dny vážila, koukala na sebe do zrcadla nebo si hrála s papouškem. Ale taky hodně cvičila, jezdila na koni a údajně až fanaticky pěstovala turistiku. Každé deko muselo dolů, jinak konec světa. Běda té, která jí při česání vytrhla vlas. Měla zkažené zuby a tak když mluvila, nehýbala téměř rty- nebylo jí tedy rozumět. Byla proto vzteklá, že jí nikdo nerozumí. V roce 1888 si nechala vytetovat na rameno kotvu. V krčmě v přístavu. Pohoda. S radostí a uspokojením brousila po blázincích a léčebnách, ne kvůli zlepšení podmínek, ale protože čím bizarnější situace nebo nešťastníky viděla, tím byla sama spokojenější. Taková to byla osobnost! Od určité doby ji nikdo nesměl fotit ani malovat, aby zachovala kult své krásy, kterou oplývala ve dvaceti. Ale v roce 1885 (měla 48let) ji potkal rakouský konzul na ostrově Korfu a popsal ji takto: "Shledal jsem ji ošklivou, starou, hubenou jak tříska, špatně oblečenou a měl jsem dojem, že mám před sebou nikoliv blázna, ale šílence." Z mladé vzpurné, rozmazlené a panovačné "žeprý-heprý" anarchistky se stala nerudná babizna, která nerespektovala ani základní pravidla slušného chování. Když si nechala konečně vyhotovit zubní protézu, klidně si ji vyndala z úst přímo u prostřené tabule. Levou rukou ji podržela stranou stolu, opláchla sklenicí vody a strčila zpět do pusy. U stolu seděli hosté. Už od sňatku, pokud nebylo po jejím, projevovala svůj nesouhlas nekončícím křečovitým pláčem nebo se několik let snažila zahrát tuberkulózu. Hrála dobře, skákali kolem ní všichni a nakonec ji poslali na léčení, na Madeiru. Když to zopakovala několikrát, i císaři docvaklo, že žádnou tuberu nemá, že to bude jiný problém. No prostě úplné ZLATÍČKO, jako z jedné filmové pohádky! K filmu: já chápu, že chtěli natočit něco pro děti, ale už by bylo načase natočit film pořádný. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Ach, romantiko ... jak jsi bláhová ! Žádná překážka pro tebe není nepřekonatelná. Přes každou se přeneseš s lehkostí a elegancí, kterou by ti mohla závidět i ta nejmrštnější kočkovitá šelma. Odhodila jsi zemskou tíži jako obnošené šaty, které už vyšly z módy. Dychtivě se probíráš dějinami, vybíráš epizody, které tě zaujmou - a na jejich základě spřádáš s láskou, něhou a fantazií zbrusu nové čarovné příběhy. A co my ? Uondáni povinnostimi a stereotypem všedních dnů v skrytu duše pořád toužíme po pohádkách, v nichž hrají hlavní úlohy šlechetní monarchové - a krásné princezny. Závidím ti, romantiko ... tvé mládí, tvou víru a tvou odvahu bych chtěla mít ... 4,5* ()

DjsVorel 

všechny recenze uživatele

Jo jasně, taky si se čtyřmi hvězdami připadám jak blázen, ale tenhle film je prostě kouzelnej a patří k mým oblíbeným. Žádný filmový majstrštyk, žádná režijní bomba a oscarové herecké výkony, ale tenhle film, který se opírá o historii (podotýkám pouze opírá), je vlastně tak přirozený a svěží, že prostě si nemůžu pomoct. Romy je samozřejmě okouzlující a štramák Böhm jakbysmet. Příjemná kamera a krásné prostředí. Normálně bych řekla průměrně romantický film, ale tím, že je to pro mě zasazeno do historické doby, tak to přidává ještě větší atraktivitu filmu. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (16)

  • Melódia, ktorá sa hrá, keď prichádza parník s princeznou Sissi (Romy Schneider), je hymna rakúskeho cisára („Österreichische Kaiserhymne“), ktorú zložil Josef Haydn (1796). Stala sa melódiou pre báseň „Pieseň Nemcov“ („Lied der Deutschen“), ktorú napísal August Heinrich Hoffmann von Fallersleben (1841). Od roku 1952 sa 3. verš a melódia cisárovej hymny stali nemeckou národnou hymnou. (Arsenal83)
  • Žofie Frederika Bavorská, matka Franze Josefa I., byla dvojčetem Marie Anny Bavorské, pozdější saské královny. Obě sestry si byly velmi podobné. (Teimei)
  • Film sa natáčal v Rakúsku, v mestách Bad Ischl, Dürnstein an der Donau, Innsbruck, zámku Fuschl a vo Viedni (vrátane ateliéru Atelier Sievering, zámku Schönbrunn, kostola sv. Michala - svadobná scéna). (Arsenal83)

Reklama

Reklama