Štěstí

Totální ujetost kterou už si dneska v Americe asi málokdo troufne natočit a tak tyhle prasárny dostáváme už jen od rusáků a ukrajinců. Film na kterej se rozhodně musíte dívat sami a i tak si budete říkat proč to kurva děláte. Je to celý naprosto super zahraný s postavičkama který jsou jedna šílenější než druhá, máme tu Sýmura kterej se baví tim že volá náhodnejm ženskejm z telefonního seznamu a honí si u toho péro, toho zase balí tlustá sousedka která je jim posedlá a má pár zajímavejch informací o tom co se stalo s nočním hlídačem Pedrem, Sýmur zase dochází k psychiatrovi kterej se baví tim že si na parkovišti u sámošky honí péro u časopisů s malejma klukama a sem tam vojede kamaráda jeho malýho syna kterej se ho neustále ptá na věci jako CO TO ZNAMENÁ UDĚLAT SE a nebo MĚŘIL SIS NĚKDY SVŮJ PENIS. Psychiatr má za manželku rádoby drbnu jejíž ségře se v životě moc nedaří a jejíž druhý ségře se naopak daří tak moc až jí to sere. Jejich máma zase každýmu na potkání tvrdí že se rozvádí se svým manželem i když to neni pravda a navrch se ještě cpe práškama jako by to snad bylo bonpari. Člověk se až musí smát do čeho všeho se tvůrci odvážili jít :DD Jak jsem říkal neni to film pro celou rodinu a jestli to uvidíte někdy v televizi a doma se na to někdo bude koukat tak radši utečte hodně daleko :DD (02.03.2014)

Síce som nevidel ostatné Solondzove filmy, ale tento tu je taký geniálny, že som ochotný prehlásiť jeho režiséra a scenáristu za génia. Film je nesmierne precíznou satyrou a sebairóniou amerického pokrytectva a seriálového nekonfliktného života v dokonalej idyle, vatičke a sebaklame. Zároveň je nutné oceniť autorov precízny cit vo výbere hercov a hudby a skrátka všetko v tomto filme je organicky funkčnou súčasťou, ktorá dotvára vrcholný obraz. (14.11.2005)

Škoda, že také nemohu potvrdit nával diváckého štěstí, kterým by mě Happiness zahrnul, i když po nejlepším filmovém stěru všech dob, ohromnou to satisfakcí všech odmítnutých, neatraktivních tlouštíků, se nabízelo slibné pokračování ve stejném duchu, nestalo se tak - můj obdiv získal už jen odevzdaný ploužák v zaplivaném baru, který jím náhle zkrásněl a lstivé úskoky k dosažení sexuálních radostí páně Maplewoodova, jinak musím s účastí konstatovat, že za velkou louží nemají originální už ani úchyláky, minimálně srovnání s kolegy ze severu Evropy rozhodně nesnesou a nápomocná jim nebyla ani rozverná renesanční hudba, střídaná allenovsky laděnými instrumentálkami, snad pro zlehčení situací, které by útlocitní jedinci nemuseli unést... no, já snesu rozhodně víc. (18.01.2014)

Každý myslíme na sex. Někdo pořád, někdo jen občas a kdo řiká, že nikdy, ten kecá. Bohužel někteří lidé mají při tom neohraničeně chlípné fantazie, a když potřebují plně ukojit své úchylné tužby, doplácí na to jejich okolí. Co se leckdy děje za dveřmi některých domovů si netroufáme ani pomyslet a tak se Todd Solondz rozhodl nám to předvést. Trochu to obalil černým humorem a naservíroval v plné parádě se skvělým hereckých ansáblem jako těžce stravitelnou chuťovku, která není pro každého. Ani pro mě ne, proto radši nebudu moc dlouho dumat nad obsahem a budu hodnotit kvalitu filmu. A ta, ač s pomalejším rozjezdem mě nakonec uspokojila. (04.12.2010)

Film o postavách příliš zaujatých vlastními obscesemi a sebou samými, takže z jejich vzájemné interakce vyznívá falešná netaktnost a vykurvenost, jenž prostupuje jejich vztahy. Je to satirické i trefné. Film je bizarní a lehce znepokojivý extrakt toho, co lze vypozorovat v reálném světě. Děj se točí kolem dvou rodin, jejichž disfunkčnost dává nahlédnou pod povrch obrázku typické americké rodiny. Téma, které mě stále fascinuje. Happiness má něco z Americké Krásy a Magnolie. Je však o něco více pervy. Chybí mu však výraznější vizuální výraz a větší tah na branku. Přesto ale film, jenž by se neměl přehlédnout. (08.05.2020)