Režie:
Phil DavisScénář:
Vincent O'ConnellHrají:
Reece Dinsdale, Richard Graham, Philip Glenister, Warren Clarke, Saskia Reeves, Sean Pertwee, Jamie Foreman, Phil Davis, Paul Brennan, Steve Toussaint (více)Obsahy(1)
I. D. (identification) se v Británii používá jako zkratka pro občanský průkaz. Průkaz totožnosti, identita. A tu John ztrácí. Nebo ne? Mimikry chuligána zprvu zvládá skvěle, ale postupně se mu zažírají hlouběji a hlouběji pod kůži. Každý snímek o skryté identitě policejních „volavek" si klade podobnou otázku - kam až lze zajít, aby polda budil dojem kriminálníka a zároveň se v jeho roli „nezapomněl"? Úkol na zbláznění. Proměna, jíž Johnova postava projde, nalezne těžko srovnání - z mladého poldy, který dělá svou práci na plný plyn, se postupně stává někdo docela jiný: rváč, vágus a sprosťák, který pohrdá vyumělkovanými manýry „střední třídy", z níž pochází. Až parodicky škrobená setkání manželských dvojic mu dokonce dávají do jisté míry za pravdu. John postupně a velmi bolestivě ztrácí společnou řeč se ženou a identifikuje se s hospodskou subkulturou, která spočívá v neustálém sebeutvrzování se bratrství tvrďáků, kteří mají jasný cíl (bít se za barvy Shadwellu). (Letní filmová škola)
(více)Recenze (49)
Veřim, že v roce 1995 to byla pecka jako hrom. Jenomže do roku 2012 byla natočena spousta filmů o Hooligans a ty podle mě Inkognito strčily do kapsy. Tohle nebylo špatný, mělo to svou atmosféru, ale mělo to málo akcí (bitek) a hlavní dvojice policajtů nebyla vybrána moc dobře (hlavně ten brejloun). Znovu po filmu už nejspíš nikdy nesáhnu. 60% ()
Překvapivě drsný a naturální film o fotbalových hooligans, kde jinde než ve Velké Británii. Úplně z toho čiší uvěřitelnost spjatá s drsnou formou a britskou devadesátkovou produkcí bez větších filmových jmen. O to více je to ve finále působivější. Reece Dinsdale v hlavní roli prošel skvělou charakterní proměnou, kterou sice nešlo nečekat, ale to ve finále vůbec nevadilo. Jeden z nejlepších filmů zabývající se problematikou fotbalových hooligans. ()
"My jsme kluci z Shadwell, natrhnem vám prdel", nebo tak nějak. Pokřik jedné ze skupin válečníků - archetypálního společenství bojovníků existujícího v každé době a ve všech regionech. Tahle skupina trénuje po hospodách a bojuje na stadionech. Bohužel: jsou "nepotřební", nečeká se žádná válka, a "samoúčelní", tedy kriminalizovaní (jedno z témat filmu) - a bohudík: je jim spolu dobře a chvíle, které spolu prožívají je zcela naplňují. John, přemýšlivý policista a poměrně jednoduchý člověk, si po své hvězdné "hodince" mezi rowdies, již nedokáže zavázat policejní kravatu - to je téma druhé. Třetím tématem jsou policejní praktiky, které končí tam, kde začíná politika. Pozn. 1: Vedle skupiny (třídy, kasty) bojovníků existovali/existují skupiny obchodníků a politiků, kteří se scházejí v "pánských klubech", hrají kulečník, pijí burbon a nakonec jdou za slečnami. Přitom ovšem uzavírají obchody a pakty a rozhodují o tom, na koho se válečníci mají vrhnout. Pozn. 2: Dalším tématem, které považujeme obecně za důležité (konkrétně já a hajný z Brušovce) je pojem "míry a meze", které se klikatilo celým filměm - to by ale vedlo za obsah i rozsah skromné recenze. Pozn. 3: Dal bych plný počet hvězd, ale domnívám se, že vztah Johna a jeho manželky byl účelově pojednán tak, aby se tím především podpořil účinek filmu. ()
Adrenalin je droga a když je vám podáván při rozbíjení cizí huby a ještě vám za to zatleskají, není nic opojnějšího. Policista v civilu se má vetřít mezi skupinu chuligánů, aby se dostal na kobylku jejich špičkám. Drsný život výtržníka se mu však natolik zalíbí, že nevnímá svou vlastní proměnu - ztrátu dosavadních ideálů a hodnot. Člověk je takový, jací jsou lidé kolem něj. Poslední záběr mě totálně odrovnal. 85% ()
Co se povedlo byla především Grahamova proměna, které jsem neměl problém uvěřit. Líbila se mi i atmosféra chuligánského prostředí a syrově ztvárněné bitky. Bohužel nesedla mi příliš samotná infiltrace, protože takhle snadno to zkrátka nejde, ale to je bohužel obecný nešvar filmů pracujícím s touto tématikou. I.D. každopádně určitě patří ve svém žánru k nadprůměru. 80% ()
Reklama