Díky za každé nové ráno

Styl Haliny Pawlowské prostě můžu... Její styl humoru spojený s tragickou černí mi sedí. Režisér odvedl opravdu dobrou práci a hudba lahodí a pohladí.. :) I když knižní předloha byla lepší a dle mě na to má Chýlková zvlášť ze začátku citelné nevýrazové prvky.. Ale buďiž... Prostě další z těch, které se neokoukají a potěší.. 93%... (10.11.2011)

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% (14.04.2014)

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců. (13.03.2024)

Jestliže závěrečný titulek praví, že jsme snad prožívali podobné chvíle, tak moc ne. Po umělecké stránce by byl film na tři hvězdičky, po obsahové jsem ho moc nestrávil, protože samotný děj by se dal dost zestručnit a nemusela by tam hrát taková plejáda herců, v jejichž vzájemném příbuzenském poměru jsem se nemohl vyznat. Blízká mi není ani filozofie židovská, která je ve filmu dost patrná, výkřik Barbory Hrzánové o Chartě a podpisech tzv. Antichátry snížily pocit z filmu o další hvězdičku. Takže když jsem si vzpomínal na dávné časy, kdy jsem ten film viděl poprvé, tak se vlastně na mém hodnocení nic nezměnilo. (27.02.2018)

Sorry, ale tohle evidentně není film a obávám se, že ho nikdy ani nedocením. Pawlowskou rád fakt nemám, nesedí mi ani její humor a tady se mi to ještě víc potvrdilo. Taky teda záleží, jak moc je to věrné knižní adaptaci a jak moc do toho zasahoval Šteindler, ale i tak... Až na pár úsměvný scén mi to nesedlo vůbec - postavy jsou spíš otravné, než aby byly nějak vtipné (obzvlášť samotná Olga mi dost lezla na nervy - a btw fakt by mě zajímalo, koho napadlo dát třicetiletou Chýlkovou do role puberťačky (na začátku filmu, chápete)... navíc mi přišlo, že často přehrává a jestli měla být personifikovat samotnou Pawlowskou, tak je to na to strašně hubená...), takže mi bylo fuk, co všechno se jim stane a jak dopadnou. Děj jako u většiny českých filmů samozřejmě neexistuje a jelikož mě nebavily ani postavy, nudil mě pak celý film (a jak to odnikud nikam nešlo (jen časově, protože to je jediný "děj", kterému se ten film vyhnout nemůže), měl jsem u posledních 25 minut co dělat, abych to vůbec dokoukal). Ale tak hlavně že tu máme typická klišé českých filmů, jako třeba smrt nejstarší postavy ve filmu... Já nevím, neoslovilo mě to, nelíbilo se mi to, nebavilo mě to. Pardon. Třeba časem v tom najdu něco víc, ale moc bych na to nesázel. 2* (19.12.2020)