Kairo

Takze strucne : rok 1941 bol natoceny Obcan Kane, Rok 1944 Double Idemnity. Roky sli a sli, kultovy film vznikol za kultovym filmom ... 1960 - Psycho, 1999 8 mm a Green Mile, 2001 Lord of the Rings a The Circuit. Film, ktory preslavil japonskeho rezisera Kijosi Kurosawu. Jeden z najdepresivnejsich filmov a la Arronofskeho Requiem za sen. Viac pisat netreba, je to len nosenie dreva do lesa : 100 % (20.02.2021)

Mám rád horory stojící především na atmosféře a Kairo by mezi ně klidně mohlo spadat, kdyby nestálo JENOM na atmosféře. Nechápejte mě špatně, ta atmosféra je slušná, dokáže fungovat většinu času a celé to má originální námět, jen je škoda, že to nemá skoro žádný děj a za ty dvě hodiny se tam stane vlastně strašně málo, takže si to svoji stopáž nedokáže obhájit a výsledek to dost kazí, stejně jako mdlé herecké výkony. A nic nezachraňovalo ani to typicky japonské filozofování o smrti a sebevraždách, které stejně nikam nevygradovalo a spíš mě opět udivilo, proč jsou tím Japonci tak posedlí. Skončilo to pro mě tedy průměrně, ale stejně se mi to líbilo víc, než americký remake, byť ode mě získal stejné hodnocení. 3* (21.05.2023)

Velice zvláštní film v kladném slova smyslu. Tísnivá a depresivní atmosféra byla přítomna od začátku až do konce. Duchové byli tu více, tu méně strašidelní, ale nakonec jsem byl za to přiměřené strašení rád, protože kdyby ještě tvůrci přitvrdili, tak už bych musel spát s rozsvíceným světlem. I tak některé scény husí kůži zajistily. (30.06.2020)

Očakával som tak málo(poriadne lakačky a nejaký ten príbeh, ktorý nenudí) no a dostal som ako to už v poslednej dobe pri japonských ducharinách býva omnoho viac ako by som si v danej situácii zaslúžil. Atmosféra úplne strhujúca zanecháva ešte aj pár hodín po dopozeraní nepríjemný pocit pri každom otočení, či vidaní sa na nebespečné pátranie očami po tmavej miestnosti. Určite sa nejedná o dokonalí filmík a najmä pochopenia veľmi zložitého deja a dialógov medzi spleťou postáv je obťiažne, možno až nemožné na prvý krát. Táto studnica inšpirácie pre tvorcov v tomto žánri proste zasadí svoje obete do kresiel a na dve hodiny obnaží všetok iracionálny strach a hrôzu vychádzajúcu z ľudskej osamelosti a stratenosti. Za originalitu, neopakovateĺný zvukový doprovod, absenciu lacných lakačiek, veľmi efektný záver a niektoré scény plíživej hrôzy vpálené do temného centra ľudskej iracionality je 4,5* zaslúžených. Let the fear consume you!!! (04.11.2006)

Bohužel někdy kolem osmé minuty, kdy se duchové trapně snažili být hrůzostrašní, lomili ruce a vyskytovali se v rohu, pronesl jsem na jejich adresu legrácku, která přítelkyni tak odbourala, že se chechtala ještě skoro 10 minut. Atmosféra v háji. Ale ani tak by to na mě film neuhrál. Po několika překonaných usínacích krizích a emergentním ošetření sanice vykloubené nudou nastala zhruba v polovině vřelá hádka, zda film vypneme hned, nebo až za chvíli. Jelikož s oblibou hraji ďáblova advokáta, loboval jsem za další sledování kupodivu já. Film ke konci začal aspoň trochu houstnout, k čemuž ovšem ani trochu nepřispěli duchové, naopak, ti vždy vyvolali ambivalentní reakci. Působivá byla předvedená deprese (ovšem těžko říci z čeho tak mohla být). Abych to shrnul, několik desítek hodin trvající film pro ty intelektuály, kteří dovedou najít hlubokou myšlenku i v hovnu, plný západní pseudofilosofie typu "až bude peklo plné hříšníků, budou mrtví chodit po zemi", kteroužto asiat-režisér z kulturních důvodů těžce nepochopil a ke všemu netuší, co má dělat se životem a proč, tak to vysype do filmu. Celé to vyšperkované (tehdy) hype cyberpunkovým přídechem, který evokovalo pištění modemu + rozostřená videa jakoby přes internet, na Windows 3.11. (07.04.2013)