Kairo

Očakával som tak málo(poriadne lakačky a nejaký ten príbeh, ktorý nenudí) no a dostal som ako to už v poslednej dobe pri japonských ducharinách býva omnoho viac ako by som si v danej situácii zaslúžil. Atmosféra úplne strhujúca zanecháva ešte aj pár hodín po dopozeraní nepríjemný pocit pri každom otočení, či vidaní sa na nebespečné pátranie očami po tmavej miestnosti. Určite sa nejedná o dokonalí filmík a najmä pochopenia veľmi zložitého deja a dialógov medzi spleťou postáv je obťiažne, možno až nemožné na prvý krát. Táto studnica inšpirácie pre tvorcov v tomto žánri proste zasadí svoje obete do kresiel a na dve hodiny obnaží všetok iracionálny strach a hrôzu vychádzajúcu z ľudskej osamelosti a stratenosti. Za originalitu, neopakovateĺný zvukový doprovod, absenciu lacných lakačiek, veľmi efektný záver a niektoré scény plíživej hrôzy vpálené do temného centra ľudskej iracionality je 4,5* zaslúžených. Let the fear consume you!!! (04.11.2006)

Dalsi z rady velmi podivnych japonskych filmu, tentokrat tedy z rad hororoveho zanru, z ktereho po zhlednuti budete mit pocit, ze se vam dostalo vice otazek nez odpovedi, coz je k samotnemu nametu vice nez skoda. Nejsilnejsi strankou filmu je atmosfera a ta vas taky donuti se dokoukat do konce a hlavne diky ni davam vysoke hodnoceni. Proc mam ale stale silny pocit, ze japonci jsou autori genialnich nametu, ale pak kdyz prijde na filmove zpracovani, tak to nikdy nedopadne stoprocentne. (11.09.2008)

Mno, tento film mi moc nesedl. Od japonců jsem přeci jen čekal něco víc. Doufal jsem, že se budu bát, že to zkrátka bude duchařina taková jak ji japonci umí. Ale strach se u mě bohužel vůbec nedostavil. Na druhou stranu, pokud bych měl hodnotit originalitu a zpracování (zejména vizuální), tak bych šel s palcem spíše nahoru. Celý film působí hodně depresivně a divák se nezbaví pocitu, že se každou chvíli musí něco stát. Něco špatného. A ono se taky něco špatného stane, jen to bohužel nebude nic tak děsivého, že by z toho člověk hrůzou zalezl pod peřinu. Já nepatřím k lidem, kteří považují lekačky za alfu i omegu dobrého horroru. Jde mi hlavně o dobrou atmosféru, s pokud možno napínavým dějem a něčím, co dokáže pořádně vyděsit. Atmosféra je v tomto filmu místy skutečně dobrá, ale všechno je příšerně natahované (podle mě by filmu slušela kratší stopáž - něco kolem 90min) a tak jsou veškeré dobré momenty vzápětí zabité. Hlavní postavy mi přišly také dosti nevýrazné, skoro až nesympatické. Pokud ovšem divák vydrží až do konce, bude mu odměnou překrásný postapokalyptický pohled na liduprázdné Tokyo, které je nádherné a děsivé zárověň a kam se na něj hrabe opuštěný NYC z I am legend. Celá moje jedna hvězdička nepatří ničemu jinému než právě těmto vizuálním orgiím. (31.01.2008)

Delikatesní mix hororu, tajemna a apokalyptických vizí. Už dlouho jsem neviděl film, který by mě tak děsil bez potoků krve, levných lekaček či děsivých digitálních triků (mluvím spíš o kvalitě). Mrazivé vyznění a vůbec ne hloupá myšlenka filmu popostrkuje Kairo do síně nejlepších hororů co jsem měl zatím možnost vidět. (05.06.2009)

Mám rád horory stojící především na atmosféře a Kairo by mezi ně klidně mohlo spadat, kdyby nestálo JENOM na atmosféře. Nechápejte mě špatně, ta atmosféra je slušná, dokáže fungovat většinu času a celé to má originální námět, jen je škoda, že to nemá skoro žádný děj a za ty dvě hodiny se tam stane vlastně strašně málo, takže si to svoji stopáž nedokáže obhájit a výsledek to dost kazí, stejně jako mdlé herecké výkony. A nic nezachraňovalo ani to typicky japonské filozofování o smrti a sebevraždách, které stejně nikam nevygradovalo a spíš mě opět udivilo, proč jsou tím Japonci tak posedlí. Skončilo to pro mě tedy průměrně, ale stejně se mi to líbilo víc, než americký remake, byť ode mě získal stejné hodnocení. 3* (21.05.2023)