Pan Vok odchází

Jako dítě jsem ho měl rád právě pro tu melancholičnost. I když i tenhle film je na tom s historickou věrností hodně bledě. Natočit příběh o "odcházení" stárnoucího velmože je sice fajn, ale to si Karel Steklý musel vybrat právě Petra Voka z Rožmberka? Muže, který byl vším jiným než jen rezignovaným starcem? Člověkem, který do poslední chvilky svého života velmi aktivně ovlivňoval politiku celé střední Evropy? Mužem, který vybudoval nejdokonalejší zpravodajskou síť široko daleko? Velmožem, na jehož dvoře se setkávali a vedli neformální jednání diplomaté z celé Evropy? Jestli tím pan režisér vážně neco dokázal, pak svojí naprostou ignoranci. Tohle je námět na historické drama par excellence a ne na rozmarnou komedii. Samozřejmě můžete natočit třeba komedii o Janu Husovi v němž bude vymetat jednu ložnici za druhou, vylíčit J.A.Komenského jako zhýralého opilce, nebo naopak předvést Jana Lucemburského jako vášnivého asketického kazatele uchvacujícího svým kázáním davy městské chudiny... To všechno můžete a bude to ve svém poměru k historické pravdě zhruba stejně pravdivé jako "Odcházející" "Pan Vok". Naskýtá se pouze otázka: "Proč?" K čemu tahle historická fikce? Proč někdo tak hrubě znásilňuje reálie o jedné konkrétní historické postavě? Protože je to zábavné? (IMHO moc není) Protože tím chce něco podstatného sdělit? (Hm, a to nešlo vybrat si někoho vhodnějšího?) Protože natočit další taškařici na už jednou provařené téma se přímo nabízelo? (Bingo, takhle to "asi" bylo) Svaté právo filmařů neříkat pravdu se tak najednou scvrkává v pouhou pohodlnost a honbu za předem jistým úspěchem... (08.10.2006)

Škoda, ale do stejné řeky podruhé obvykle nevstoupíš.  Po deseti letech se KS vrátil k postavě Petra Voka, o které natočil dobrou komedii s Milošem Kopeckým a dalšími. Jenže mezitím natočil několik silně normalizačních děl a zdá se mi, že s ním někteří už nechtěli hrát. Pan Růžek je herec dobrý, ale tu radost ze života (a tu lze mít i v šedesáti, i když tehdy to asi bylo těžší) nedal tak silně jako Miloš Kopecký, zbyl Václav Sloup jako intrikánský unavený - únava bych asi řekl je leitmotivem tohoto filmu - sluha, Marie Drahokoupilová najednou hraje jinou manželku než tehdy - proč proboha? pánové Vinklář a Řehoř jakoby zaskočili jen na chvíli a nechápali v jakém filmu to zrovna jsou a komické figurky jsou už jenom ty hodně ojeté (Štekl, Bryg, Gubel, Neděla, Hanus, Homola, Černý, Lír). Paní Janžurová taky tak nějak neví co by měla dělat. Film jsem si teď pustil, abych si ověřil dojmy a váhal jsem mezi jednou a dvěma hvězdama. Je to slabé, ale řemeslo je ještě slušné. Na druhou stranu Steklému bylo 76, to už není na super svěžest. Ale znova se na to asi nepodívám (06.01.2020)

,,Chudina se postí celý rok. Dej jim kus flákoty!" Na komedii je to málo vtipné, na tragédii je to málo komické. Pryč je ta hravá lehkost prvního dílu a nastupuje melancholie stáří, která ale jakoby nemá divákovi co říct. Ale ona by i měla, ale to by musel režisér mít nějaký jasný záměr. Karel Steklý asi mířil tím směrem, ostatně několik scén má zvláštní melancholicky meditativní atmosféru, ale celkově vzato se jedná jen o nudnou komedii. Absence pana Kopeckého mi vůbec nevadila, ostatně role starého a smutného pana Voka by mu neslušela. A opět jedna výtka k žánru, jedná se totiž o pseudohistorický film, ostatně na to stačí si přečíst citaci výše. (18.03.2012)

Voľné pokračovanie filmu Svatby pána Voka, uvádzané ako Pán Vok odchází, je v podstate úplne iný film. Chýba mu energickosť a štipľavý humor pôvodného filmu, čo je zrejme spôsobené aj absenciou scenáristu Jána Procházku. Myslím, že výmena hlavného hereckého predstaviteľa Miloša Kopeckého nebola šťastnou voľbou, i keď je pravda, že by v tomto filme Kopecký príliš nemal čo hrať. Humoru je vo filme málo a milostné eskapády, ktoré boli vlastné pánovi Vokovi z prvej časti , sú minulosťou, vzhľadom na vysoký (a zrejme neproduktívny) vek hlavnej postavy. To, čo zostalo je priemerná historická komédia s melancholickým nádychom (ach, tá staroba...) a bez ucelenejšieho deja. Pán Vok odchází je film, ktorý neurazí, ale väčšinu ľudí (súdim z hodnotenia a osobného názoru) ani nezaujme. Martin Růžek samozrejme nie je zlý herec a zvyšok mu schopne sekunduje, avšak prázdny scenár im veľa možností neponúka a tak sa na film veľmi ľahko zabudne. (10.06.2020)

S tímto filmem jsou dvě potíže. Tou první je, že divák očekává stejnou legraci jako od prvního dílu. Jenže s tímto záměrem rozhodně točen nebyl. A tou druhou je nesmyslné srovnávání Miloše Kopeckého s Martinem Růžkem. Tak jako by těžko fungoval první díl, kdyby hrál hlavní roli Martin Růžek, tak stejně obtížně představitelné je představit si tento film s Kopeckým místo Růžka. Právě výkon Martina Růžka podtrhuje nostalgickou náladu tohoto filmu. Tyto dvě věci by měl mít člověk na zřeteli, než začne tento film hodnotit, aby nebyl nespravedlivý. Pravdou však je, že i když člověk to srovnávání pustí z hlavy, přesto film úplně nefunguje. Těžko říci, čím to je. Zda se to autorovi rozpadlo pod rukama, nebo se melancholie a komediální prvky vzájemně ruší, či se na tom podepsala změna hereckých představitelů. Každopádně v divákovi asi zůstává ta atmosféra, kterou chtěli tvůrci vytvořit, ale zároveň i pocit, že se to úplně nepovedlo. (15.11.2021)