Největší příběh všech dob

Až na tu délku, to byl výborný film. Všiml jsem si zde několika momentů, které zřejmě sloužily jako inspirace pro pozdější muzikál Jesus Christ Superstar. Taky je neuvěřitelný kolik známých herců se tady setkalo - Heston, Savalas, John Wayne, Martin landau a dokonce i Klinger z MASHe:-) Pravdou však je, že ne všechny jsem poznal. (11.12.2008)

Tenhle film nese všechny rysy historických velkofilmů šedesátých let. Většinou mají naprosto bombastickou výpravu, jsou doslova narvaní herci dnes už legendárních jmen, ale všechny vypadají tak trochu stejně a místy hodně kulisově. A je jedno zda jde o překrásnou egyptskou Kleopatru, vzbouřeného gladiátora Spartaka či příběh samotného Ježíše Krista. Tehdy takto točit byl zkrátka jakýsi hollywoodský standard, ale ruku na srdce, dnes už to trochu smrdí zatuchlinou, jako ta stará deka na chalupě ve skříni byť kdysi byla radost se do ní zabalit. Proti zpracování nemám výhrad, ale ačkoliv mám Maxe von Sydowa mezi svými echt oblíbenci a v Bergmanovských filmech je skvělý, tady mi tedy jako Ježíš se svými ostřeřezanými s odpuštěním nordickými rysy nesedl. Ona i kupa dalších herců tam etnicky moc neseděla, ale samozřejmě chápu, že jsme v šedesátkách, kdy lecos v tomto ohledu bylo jinak než dnes. I délka filmu je trochu na obtíž a ke konci to začíná ať mi samo nebe promine i trochu nudit. Moc tomu nepřidají ani zpívané sbory, které tomu samy o sobě dají pachuť archaičnosti, ale v tom negativním slova smyslu. Své dělá i způsob hraní, který alespoň mi to tak přijde byl tehdy mnohem divadelnější než by pro film a jeho dynamiku bylo vhodné. Co ve filmu bylo úžasné, byly všechny ty lokace. Některá místa až brala za srdce svojí krásou. Máme velikonoce a tak jsem si při sledování tohoto filmu vzpomněl na mnohem mladší snímek Risen. Ten začíná vlastně hned tam, kde tento příběh končí. A ať už jste či nejste věřící, rozhodně vám Risen doporučuji. Sám jsem se na něj po tomhle filmu podíval a super! Dávám za 3 kousky chleba. * * * (08.04.2023)

Zdrženliví Max von Sydow se svým polomikádem mě v roli Spasitele nikdy nesedl..Tento hvězdami nabitý výpravný film i v těch nejmenších možných rolích jsem viděl v dab. který byl ale opravdu hodně slabý. Podle mě je stokrát lepší Král králů z roku 61( v některých pasážích hodně podobný ne-li stejný) nebo později Zeffirelliho Ježíš Nazaretský či Pasoliniho Evangelium. Zaujal mě tak jen Charlton Heston v roli Jana Křtitele a pár silných scén viz ta s mrzákem, který začal chodit nebo vzkříšení Lazara. (11.03.2009)

,,POČUJEŠ TO?" ,,,NEPOČUJEM VÔBEC NIČ." ,,A TO SOM MYSLEL. NAJKRAJŠÍ ZVUK ZO VŠETKÝCH." __ Dvaja giganti filmového priemyslu (aj keď v titulkoch je uvedený len Stevens), pričom obaja už mali v tej dobe na konte po dvoch Oscarov za réžiu, sa tak povediac spojili a nakrútili dielo s presahom. Sympatickým mi najmä bolo čo najväčšie odprostenie sa od starosvetských prístupov a postupov a snaha zobraziť najrôznejšie situácie z Kristovho života v novej a v mnohom doteraz nepredstihnutej či neošúchanej forme. Možno na niečom z tohto by sa dali odpustiť aj viditeľne americké exteriéry. Pomerne solídny je aj Max von Sydow, ktorý sa postave Krista snaží dať osobitý ľudský rozmer a zároveň to nepreháňať. Posledná polhodina však oproti zvyšku pôsobí značne nemastno-neslano, ako keby už všetkých dochádzal dych a samotné ukrižovanie je prekvapujúco nakrútené odtiahnuto od diváka, čomu príliš nerozumiem. Najväčší film všetko čias to rozhodne nie je, z filmov s tématikou Spasiteľovho života, ktoré vtedy Hollywood chrlil ako na bežiacom páse však patrí medzi tie najvýraznejšie. Scéna, kedy Kristus v Getsemanskej záhrade sleduje prichádzajúci dav je priam božská. (84. hodnotenie, 9. komentár k filmu) (20.02.2011)

Po Pasolliniho Evanjelia podľa Matúša (ktorý som videl nedávno) je táto hollywoodska freska jasným sploštením tématu a predostrením aktívneho prístupu a sprístupnenia voči divákovi ako takému. Funguje to na epickej a naratívnej báze s množstvom pátosu a veľkých výpravných scén (fakt klobúk dole), ale zároveň film postráda akéhosi ducha, momentu prekvapenia. A tiež stojí na dôvažok, že všetky megalomanské fresky už boli (na biblické a kresťansky motivované príbehy) rozpovedané takmer desaťročie dozadu a častokrát aj s lepším prevedením. Toto je skôr taká pekná a efektná manifestácia hereckých hviezd s etickým motívom, než fascinácia podaním deja skrz úryvky z evanjelií a pod., ktoré sú potrebné na filmové nároky hlbšie a komplexnejšie predsa len rozviesť. (14.04.2018)