A Quiet Week in the House
Obsahy(2)
Surrealistický kalendář podle Jana Švankmajera. Muž chvíli sleduje dům na samotě a posléze do něj vstoupí. Zůstane v předsíni a odtud každý den vyvrtá díru do dveří jednoho pokoje. Tou pak sleduje dění uvnitř. Sedmý den do děr vloží rozbušku se zápalnou šňůrou a spěšně odchází… Absurdní a surrealistická němá groteska – autorský film Jana Švankmajera z roku 1969. Název je parafrází Nerudovy povídky Týden v tichém domě. Jenže v případě surrealistického pojetí dům neobývají lidé, ale věci. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Hříčka téměř >biografická< ... ;-) . . . Taky mě rozbolely voči, tak jsem si zhasnul. Očividně však jsem prozřel... Dávno, pradávno... A tak prostě furt dokola - v pondělí pondi, v úterý utrum, ve středu se vše vystředí, ve čtvrtek pak hurá za čtveráka, v pátek na pitek, v sobotu sabotuj, v neděli nedělej... ;o) . . . A že takhle to v tomhle domě nebylo? No a co... (?) . . . Však surrealismus si vás stejně najde, jak pravil Mistr... Tak tak, hlavně nepodlehnout těm stereotypům, že... ;-) - - - - - (Poprvé tiše nahlédnuto v dobách značně stereotypních na nějakém tom podomním promítání, repete pak 21.3.2009 v cyklu "Zlatá šedesátá" na ČT2, komentář zde jako třináctý - 22.3.2009) ()
Věcička tak radikální, že místy diváka fyzicky atakuje a ve snových pasážích si rozhodně nedělá hlavu s uvnímatelností scény, která hlavně ze začátku místy přechází až do čiré abstrakce – změti kmitajících barevných fleků. Paradoxně (ve zvukové stopě samé ruchy a titulní ticho) to u mě navozovalo hudební asociace – po pár záběrech mi přišlo, že bych se klidně mohl dívat na nějaký Waitsův klip a že by to bylo zajímavé spojení, o chvíli později se mi zas připomněli The Swans tím, jak mě na to blikání bolelo koukat a zároveň mě to fascinovalo. Poselství? Tak určitě, stačí mrknout na letopočet. ()
Veľmi podarený experiment. Chlapík sa z taškou plnou náradia dostane do jedného domu a počas celého týždňa (každý jeden deň) z ručnou vŕtačkou spraví do steny dieru a z vedľajšej izby sleduje surrealistické scénky a pohyby všemožných nástrojov a predmetov. Každý deň si vyvŕta ďalšiu dieru do inej izby a sleduje čo sa tam deje. V posledný deň, v nedeľu, s hrôzou ujde. ()
Neustále opakující se motiv připomíná věčný stereotyp života. Pondělí: postel-práce-postel; Úterý: postel-práce-postel; Středa: postel-práce-postel; Čtvrtek: postel-práce-postel; Pátek: postel-práce-postel; Sobota: postel; Neděle: postel. ()
Ťažko stráviteľný Švankmajerov príspevok do vlastného surrealistického panoptika. Najviac ma film zaujal prácou s kontrastom, ako na vizuálnej, tak na zvukovej úrovni. Možno by sme podrobným rozborom jednotlivých dní prišli na veľmi zaujímavé veci, možno na nič, čo môže byť ale tiež veľa. Žeby sa nám v mysli objavila aj skratka štb? Neviem. ()
Zajímavosti (1)
- Název je narážkou na film Týden v tichém domě (1947). (sator)
Reklama