Tma, světlo, tma

Výraz, jakej ten pacholek nasadí, když ho jeho vlastní tělesnost namáčkne na strop - ach. Takový věci by se měly tesat do mramoru a rozlepovat následně na každý nároží, aby se na ně mohl každý podívat. Vážně. Já si myslím, že pokud se to umí, tak taková hrouda plastelíny toho může o člověku vypovědět tisíckrát víc než učený traktáty vousatých pánů rozjímajících nad nesmrtelností chrousta. (19.12.2009)

Další výborný Švankmajer, zde asi nejnápaditější vůbec. Nejvíce mě zaujaly uši jako motýlek. Film mi občas přišel jako hororová parodie (dobývání se do místnosti), otázka je, zda to byl záměr... Z vtípků bych ještě vypíchnul pohlavní ústrojí, které dobře vyjadřuje, proč mám surrealismus rád - není jim nic svaté. (21.07.2009)

-4* Švankmajer se vrací k plastelíně (nebo co to vlastně je?) a dělá dobře. V tomto kraťasu si hraje jednoduchým nápadem, který dokáže pobavit a má to v sobě i cosi skryto. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (06.02.2020)

Mýtus o stvoření člověka po švankmajerovsku. Nikoliv boží prozřetelností, nýbrž tvůrčím (či spíše konstrukčním) "auto-aktem" se člověk stal člověkem. Odkud se materie pro jeho stavbu vzala netřeba řešit - prostě tu byla a přišla, odkud si z nadreality. ... Na počátku byla tma. Pak si (budoucí) člověk rozsvítil, aby viděl, co to vlastně páchá, nakonec však, stísněn v jednopokojové malosti, raději zase zhasl. A od té doby bloudí v temnotě celé lidstvo. ... Každopádně výborný příklad filmu, kde se výtvarné zpracování a nosnost myšlenky snoubí na vysoké úrovni. (24.10.2011)

Tak toto je pre mňa absolútny kult ! Pamätám si že som prvý krát tento flick videl ako decko v Tv. Bola hlboká noc a všade navôkol tma, sledoval som to na tajnáša. Nahnalo mi to taký strach a nepríjemný pocit, ako predtým ešte žiadny iný film nedokázal. A to som pred ním videl mnoho hororov, boli to síce 80´s slashery ktoré, povedzme si po lopate, dneska skôr pripomínajú komédie než strach naháňajúce filmy ale v 90´s pre decko to tak určite neprišlo. Aj po mnohých rokoch to má v sebe extrémne znepokojivú atmosféru ktorá vo mne rozprúdila spomienky. Claymotion toho najlepšieho rázu. Obrovská dávka surrealistickej temnoty v ktorej sa tie najtemnejšie časti dejú za dverami. Pretože,keď to sledujete prvý krát, nikdy neviete čo z dverí vyskočí ! (04.06.2014)