Jízda

"Mám tu libový francouzský značky." Nikdy mě nikdo neobvinil z toho, že mám dobrodružnou povahu, ale po prvním kontaktu s Jízdou jsem měl myšlenky jen na to, jak si s kamarádem zpojízdníme kabriolet nejistýho původu, osadíme jej francouzskými espézetkami (nejlépe 995 JZD 75) a vyrazíme třeba na sever nebo na jih. To je jedno. Nikdy k tomu nedošlo, ale určitě by mě hodně bavilo nahánět auto po louce, kutálet se v duši z kopce, kochat se Temelínem, užívat si s praštěnou stopařkou a poslouchat přitom Buty ve vrcholný formě. Pro mě se tady zkrátka zrodil kult, kterej na mě dýchne úžasnou atmosférou, kdykoli se k němu přiblížím na vzdálenost jedný dlouhý ruky. (14.02.2017)

Bože jak jsme tehdy byli mladí... ! Jízda je mojí srdeční záležitostí. Jednak jsem v době kdy hrály Buty, Mňága, Brutus a další dá se říci provinční bandy tyto kapely poslouchal a pak dobře znám (zbožňuji) Krumlov, Zlatou Korunu i kraj rybníků a luk kolem Třeboně... Při sledování filmu se člověk vrací mimoděk zpět do pro mne krásných devadesátých let.... Pokud se zaměřím výhradně na film, tak je to asi jedna z našich nejlepších roadmovie vůbec. Svěrák si vystačil s minimem herců, u Radka Pastrňáka dokonce neherců :-). Radek i Jakub Špalek se dobře doplňují a z mladičké Aňi létají na všechny strany erotické jiskry... No a k tomu to léto... Zvlášť v zimně se na tuhle letní pohodičku kouká skoro s utrpením. A aby toho nakonec nebylo málo, tenhle film přispěl také svým dílem do databáze filmových zlidovělých hlášek dalšími perlami. - ,,Jedeme zadarmo!!'' - a - ,,Budeme si něco mejt? '' - ! * * * * (17.04.2012)

Název filmu odpovídá skutečnosti - tohle je opravdu jízda s velkým J. Naprosto pohodový a skvělý film, kdy se na mě přenesla atmosféra "to neřeš, prostě jeď dál… je jedno kam, je jedno s kým, prostě jeď a užívej si to". Svěrák zde potvrdil, že byl talentem odjakživa a mladá Aňa… Prostě a jednoduše, kdo nevěří, že Češi zvládli natočit jeden z nejúžasnějších road movie filmů, tak ať se podívá na tohle. Jeden z nejpříjemnějších snímků, co jsem kdy viděl (nejen z Česka, ale všeobecně!), jehož konec vás dostane. Jasných 100 % s tím, že tuhle Jízdu si rád zopakuju. (16.03.2011)

Celý film nestal ani milion, podílelo se na něm jenom 9 lidí a byl natáčen na prošlý materiál. Jan Svěrák dokázal vytvořit zajímavý experiment, aniž by mu stál za krkem tatínek. Nese to ovšem řadu neduhů. Atmosféra léta v devadesátkách má své kouzlo, nicméně některým dialogům není ani moc rozumět a ta levnost je prostě vidět. Většinou jsem se spíš nudil, ovšem provokativní mlaďoučká Geislerová je skvělá. Hlavní ale je, že díky filmu vzniklo legendární album Ppoommaallu. Buťáci by jinak nejspíš zanikli a česká hudební scéna by přišla o hodně. Já sám bych přišel o příjemné prožitky z jejich muziky. A tak pro mě má Jízda velký význam. (23.07.2019)

Nic si nekomplikovat, nikam nekvapit, užívat si. Protože ani tahle road-movie nemá cíl. Miniaturní filmový štáb tehdy vyrazil za sluncem, aby zpět přivezl osobitou výpověď, která se líbí i dnes. Příběh byl jednoduchý, zbytek byla improvizace. Rozhodovalo počasí, vlastní zkušenosti, vzpomínky, aktuální nálada lidí za kamerou i před ní. Jedno horké léto, dva kamarádi s károu bez dokladů, jedna stopařka. A zapálený Svěrák. Velmi působivé. (28.03.2017)