Operación Ogro

Zajímavý a velmi dobře natočený pohled do zvrácených myslí levičáckých teroristických zrůd. Jejich konání nedokáže ospravedlnit ani fakt, proti komu vedli svůj boj. Nefandil jsem nikomu, z ideologií obou stran mi bylo fyzicko nevolno. Ovšem právě díky tomu, mě film nakonec opravdu bavil a hltal jsem každou jeho minutu. Lepší čtyři. (12.07.2014)

Prvotní co mne napadá - film se vleče, táhne, v-l-e-č-e a skoky v čase mu příliš nepomáhají. Což by mohlo oslabovat poslání snímku, kterým je dle mého názoru vzkaz nejrůznějším „bojovníkům za svobodu“, aby se nevzdávali, a když jim selže jeden úžasný plán na prosazení toho jejich jediného správného pojetí svobody, je třeba vypracovat jiný. Oněmi „bojovníky za svobodu“ jsou v tomto konkrétním snímku příslušníci (tvůrci prominou, ale jiné pojmenování pro ně nenalézám) baskické teroristické organizace ETA, (Euskadi ta Askatasuna, čili Baskicko a svoboda). Divák musí dávat pozor, aby z náznaků vydedukoval (není-li znalý některých historických reálií ze vztahů Španělsko - Baskové, frankistický režim - Baskové), že Baskové, za občanské války, stojící převážně na straně republikánů, setrvali i po vítězství frankistů na své nacionalistické pozici – kterou frankistický režim, usilující o jednotné Španělsko, patrně i nechtě podporoval (například zákazem baskičtiny) – a k ní přidali pozici socialistickou (ve filmu se to osloveními „soudruhu“ jen hemží). A že v Baskicku, i po ukončení bojů občanské války, boj neustal – ztráty na životech zaznamenávaly obě strany. V centru vlekoucího se díla je příprava a realizace vraždy admirála Carrera Blancy, designovaného nástupce generála Franka. Její vlastní provedení snímek předvádí naprosto excelentně. Nesměle naznačuje, že činnost této teroristické organizace s koncem Francova režimu ukončena nebyla; jen se názorově rozštěpila na radikály, pokračující v zabíjení a na umírněné, ochotné k dialogu i jinak, než pomocí bomb a kulek. Po zhlédnutí vás napadne, že s koncem Francova režimu se i Španělsko dostalo do situace, kdy je stát proti teroristům takřka bezmocný – třeba jako bylo Německo proti RAF (Rote Armee Fraktion) – hlavně respektujme občanská práva teroristů. (Baskická teroristická organizace ETA pokračovala ve své vražedné činnosti do roku 2018, kdy oznámila své rozpuštění. Žel nešťastné Španělsko se terorismu nezbavilo, Basky vystřídali muslimové, hodlající zvrátit výsledek reconquisty.) (23.01.2021)

Minimalističtěji pojatý politický skoro-thriller působí až neskutečně realisticky. Stejně jako v Alžíru je režisér na straně atentátníků, zároveň však stejně upozorňuje na problematiku takovéhoto boje. Mezi herci samozřejmě vyniká Volonté, jenž promýšlí detaily akce do posledního puntíku. A ta, přátelé, stojí za to. Budete si samou nedočkavostí hníst pohlavní orgány, než to bouchne! (19.09.2013)

Nemohu si pomoci, ale první polovina filmu byla velmi nudná, ač je jisté, že příprava Basků na atentát na španělského premiéra není procházka růžovým sadem a stojí spoustu plánování a nervů.Chladnokrevný vůdce skupiny členů ETA, Gian-Maria Volonté se svými druhy začnou v bytě naproti kostelu kopat tunel, kam lze pod silnicí umístit nálože dynamitu. Manželka jednoho z nich prakticky s miminem...kam až lze zajít v boji za samostatnost Basků? Jsou lidské oběti na obou stranách nezbytné? Odpověď si můžeme položit za slušné Morriconeho hudby, ovšem z těchhle skutečných událostí ETA jsem spíš znechucena.Asi nejsem Bask,no...ovšem Francova vláda si to zase zasloužila! Povraždila spoustu nevinných lidí...a tak dál...závěr byl umocněn napětím, jenž dodalo filmu slušnou úroveň. (30.04.2014)

O občanské válce ve Španělsku tady už píše NinonL, ale to je celkem známá součást jejich dějin, ovšem o operaci Ogro jsem neměla ani potuchy. Film byl natočený poměrně za krátkou dobu po téhle události, tak byla ještě asi hodně v živé paměti i samotného režiséra. Velmi dobře zpracované drama, kde jsem měla možnost postřehnout jejich obrovské odhodlání a zápal pro věc, ale na jedné z jejich prvních schůzek, kdy se už mluvilo o ztrátě lidského života, byly znatelné na jejich tvářích i rozpaky a obavy. A to nemluvím o trpělivosti, nocích beze spánku, fyzické, potažmo i psychické únavě, mnoha komplikacích a život ve strachu o své ženy a naopak. Finální část byla opravdu velmi povedená a věrohodná, takže já tenhle kousek španělských dějin ráda doporučím dál. (08.02.2015)