Legenda o "1900"

Nejhorší Tornatore. Jinými slovy snímek, k jehož kvalitám se většina tvůrců za celou kariéru ani vzdáleně nepřiblíží. Jenže stále, je to "pouze" nejhorší Tornatore. Nic víc. Od velikána jeho kvalit očekávám (resp. přímo i žádám) celý snímek tak dokonalý a nápaditý jako je scéna klavírního duelu. A ten lacině uslzený konec také neměl zapotřebí. (22.01.2007)

Film na mě zapůsobil už poprvé, když jsem ho viděl několik let nazpátek. A hlavně ta pasáž kdy v souboji hraje "Let čmeláka" a zapálí cigaretu o strunu. Od té doby jsem to viděl mockrát, vždy mě odrovnal výkon Tima Rotha (od té doby je pro mě jen "1900" a ostatní jeho postavy jsou vedlejší) a silná a lahodná hudba od Ennio Morricone. (06.08.2008)

Krásná hudba. Ta je asi to nejhezčí na celém filmu. Nesmím však opomenout herecké výkony Tima a Pruitta (ty jeho oči jsou prostě rarita), solidní kameru a originální, zajímavý příběh (nebo alespoň pro mě ;)). Je faktem, že to někdy s tím emocionálním útokem na diváka tvůrci snímku trochu přehánějí; třeba ten poslední rozhovor mezi Maxem a 1900 je příliš dlouhý a hraje moc na city. But on the other hand, hlavní hrdina byl obrovskej sympaťák a dokonce jsem mu dost rozuměl. No a nejlepší scéna? Samozřejmě klavírní duel! Co se týče hodnocení, jsem dost na vážkách mezi 3/4*, ale film mě opravdu zaujal a nenudil, takže se přikláním k vyššímu hodnocení. (05.08.2008)

Tim Roth svou roli zahrál velice dobře. Což o to. Ale příběh o člověku, který prožil celý svůj život na výletní lodi, aniž by vstoupil na pevninu, mi připadá hodně přitažený za vlasy. Takže nakonec z klavírního filmu zbyla psychologická úvaha o tom, jak na tom byl klavírní virtuoz duševně. Jeho strach z pevniny a jiného světa, než který do té doby znal, se dá určitě pochopit. Ale já jsem chtěl jiný příběh. Takže nejlepší scéna filmu byla ta, ve které proběhl klavírní souboj mezi ním a černým jazzmanem. Ta ale byla dechberoucí. (11.03.2014)

Príbeh o lodnom Mauglím za veľa nestojí. Je rovnako neuveriteľný, ako príbeh o Willovi Huntingovi. Takže ostáva hudba a herci. Hudba je Morriconeho a tá nemôže byť zlá. S Timom Rothom som sa stretol prvý krát a spočiatku som si ho mýlil s Jakeom Weberom (Zoznámte sa, Joe Black). S Pruittom Taylorom Vinceom vytvorili zohranú dvojku, okolo ktorej sa točil celý film. Okrem brilantnej hry na klavír som vo filme nič výnimočné nenašiel, takže som ho bez výčitiek svedomia nechal zapadnúť medzi plejádu trojhviezdičkových. (16.07.2010)