Legenda o "1900"

Rozhodně nejsem skalním fanouškem Guiseppe Tornatorea, ale režijní talent mu upřít nemůžu a v případě snímku ""Legenda o 1900" se navíc musím přiznat, že mě režisér velice překvapil a potěšil. Velice pěkné a působivé vyprávění o hlubokém přátelství dvou neobvyklých muzikantů, jejichž velké přátelství začalo i skončilo na palubě zámořského parníku. Hudební scény, herecké výkony a Morriconeho hudba jsou tím hlavním, kvůli čemu jsem se do filmu až nezvykle ponořil a od začátku do konce si ho náležitě vychutnal. (07.05.2013)

Prolínáním několika časových rovin za použití magické Morriconeho hudby a působivé retro atmosféry působí 1900 velmi často jako alternativa k Once Upon a Time in America. Akorát místo příběhu o mafiánovi na souši, vypráví o hudebníkovi na moři. Na rozdíl od Leoneho však Tornatore nemá tolik silných scén které se dostanou divákovi pod kůži. Je jich za bezmála tři hodiny stopáže jen několik a to není dostatečně mnoho na tak monstrózní délku filmu. Originální námět, který je zručně zpracovaný a působí svojí místy až křehkou poetikou a vyladěnou hudební složkou jak z jiného světa a to i přesto, že vizuál občas kazí okatě obyčejné triky a nástupní platforma se siluetou lodi až nápadně připomíná scény z Titanicu Jamese Camerona. (14.08.2022)

Překrásný film, vlastně jeden z nejkrásnějších jaký jsem kdy viděl, k tomu jeden z nejnádhernějších soundtracků, jaký jsem kdy slyšel a samotná postava Dannyho Boodmana T. D. Lemon Nineteen Hundred je prostě dokonalá. Nevím co k tomu říct jiného, snad jen ... scéna s odbržděným klavírem by zasloužila šestou hvězdu. (17.10.2012)

Tim Roth se dostal divákům do povědomí Tarantinovými Gaunery a Pulp Fiction. Ovšem to, co Tim předvádí v Legendě o 1900, je naprosto famózní, postava pianisty se mi zapsala hluboko do srdce. Film však nestojí pouze na výkonu hlavního představitele, velkou roli zde hraje skvělý námět, Tornatoreho vynikající režie dýchající opravdovou láskou k filmovému umění a samozřejmě hudba Ennia Morriconeho - nedílná součást (nejen) Tornatorových filmů. (22.10.2005)

Tornatoreho melancholická plavba přes Atlantik, na bouřlivých vlnách Morriconeho talentu je na první pohled dojemným příběhem výjimečného pianisty. Na pohled druhý ale nutí k zamyšlení, jaký životní příběh stojí za vyprávění a v jakých že to podmínkách se často velmi dobře daří upřímnosti a tvorbě. I přesto, že jde o pěkný zážitek co se režije a hereckých výkonů tyče, ústřední postavou tohoto snímku je pro mě jednoznačně Morricone. Bez jeho hudby by byl tento film poloviční. Zajímalo by mě, jak moc ovlivnilo Tornatoreho při výběru tohoto námětu vědomí, že bude moci spolupracovat právě s tímto hudebním gigantem. Jediné co bych filmu vytknul, je na můj vkus zbytečně dojemné finále. Přišlo mi, že se vyloženě nabízel optimističtější konec, který by sice pozměnil celkové vyznění filmu, ale mně osobně by přinesl větší požitek. / The Crisis - Ennio Morricone http://www.youtube.com/watch?v=LMDtYeKYhLQ (29.08.2013)