Princezna ze mlejna

Troška točí své osobité pohádky ve stylu svých venkovských komedií, jen je celý děj pohádkový, primárně určený pro děti, k vidění jsou krásné lokace a skvělé kostýmy. Bohužel všechny pohádky, Princeznu ze mlejna nevyjímaje, jsou hrozně ukřičené, vystupují tam postavičky, které se pitvoří, poskakují a dělají všemožné eskapády, které při opakovaném sledování lezou krkem. První Princezna je v tomto ohledu ukázkovým příkladem, zároveň však díky krásnému prostředí a milé postavě dcery mlynáře v podání mladinké Andrei Černé se dá zvládnout. Srovnávat ale tuto Troškovu dnes již klasiku se starými dobrými princeznami ať už pyšnými, zlatovlasými, se zlatou hvězdou či tu umouněnou od popela, se snad ani nedá. Snesitelný průměr. (25.12.2013)

Nejsem si jistý tím, zda dokážu zůstat objektivní při hodnocení jákékoliv novodobé pohádky a to zejména proto, že na rozdíl od všech těch klasických československých filmových pohádek, jsou ty dnešní prošpikované triky a efekty, ve snaze je udělat atraktivnější, ale buď to u nás ještě stále neumí, nebo to do těch klasických pohádek prostě nepatří. Zdeněk Troška se s tím dokázal ukázkově poprat a přihmouřím li oči, tak to co nám Princezna ze mlejna předvádí, je asi to nejlepší co dnešní moderní filmové pohádky nabízí. (06.12.2014)

Není to žádný vrchol pohádkové tvorby. Jindřich je debil, prakticky za něj všechno udělá někdo jiný (předně mravenci nebo lišky), duo vodník/čert za čas začne pěkně brnkat na nervy, stejně tak "Žán" a knížepán. Ale musím se přiznat, že několik věcí se mi tam líbilo. Předně docela hezké písničky, sem tam dokonce závan pohádkové atmošky a několik dobrých herců (nepočítám ani hošánka Jindřicha ani jeho sličnou "princeznu" Elišku). Navíc je to asi nejlepší pohádka od Trošky, jeho Jasněnka a létající švec se mi totiž nikdy nelíbila. A rozhodně je tu tak o 50% míň řevu, ječení a dalších ruchů, než ve druhém dílu. (03.03.2011)

Zásadním problémem Troškových pohádek je fakt, že kafral do castingu. Proto je mužský hrdina pokaždé tak evidentní bukvice, že základní chemie v podobě: zabiju, překonám, naleznu něco, kvůli čemu mi nažhavená princeska skočí do náruče, prostě nemůže fungovat. Chlapec zvolený především pro jeho vyvinutý sací a kvalitní polykací reflex nemůže ve skutečnosti svou femme fatale ani cítit, což já naopak vycítím ihned. (03.07.2012)

Vrchol Troškovy tvorby z doby, kdy angažování populární osobnosti do vedlejší role nezavánělo ostudou. Dodnes nedokážu uvěřit tomu, jak je v Princezně bez většího zádrhelu ukočírovaná jak romantika, tak pohádka a stejně tak i fungující hlášky. Bez rozpačitě bodrých vesnických vsuvek by si to Jindřich s Eliškou troufale namířili až na tuzemský pohádkový trůn. (23.12.2004)