RoboCop

Verhoevenova příjemně brutální a cynická roboklasika 80. let satirizující zlé korporace a stupidní televizi. Efektní akce, hlavně RoboCopův první den v práci a finále v ocelárně (kde mají jako v každé správné ocelárně nádrž s toxickým odpadem), doprovázená monumentálním hudebním motivem. Skvělé padoušské duo Kurtwood Smith jako brutální gangster s brýlemi a uhlazený korporátní žralok Ronny Cox (který si později zazáporařil i ve Verhoevenově TOTAL RECALL), doplněné neméně odpudivým Miguelem Ferrerem. Vše podstatné o filmu už ve svém komentáři napsal Bluntman. (06.09.2007)

Nejlepším filmem o zmrtvýchvstání Ježíše Krista je původní RoboCop! Tedy pokud se do úvahy berou i alegorie. Kultovní RoboCop Paula Verhoevena patří mezi nejlepší akčňáky 80. let, který s odstupem času zcela odpovídá době svého vzniku, přesto i po letech má velmi výraznou pozici.   Samotný Verhoeven chtěl do filmu skutečně zapojit podobu se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, především chtěl ovšem natočit takový klasický western v dystopickém prostředí. Původní RoboCop poté nejen víceméně dokázal předpovědět budoucnost města Detroit a též budoucnost, pod povrchem akčního béčka se ovšem navíc skrývá i parádní satira, která si utahuje z americké okázalosti i oslavy násilí. Toho je v samotném RoboCopovi ostatně požehnaně.   RoboCop je zároveň příběhem o souboji člověka se strojem, v tomto případě i v rámci psychologické roviny, kdy se kyborg musí vyrovnávat se svou minulostí člověka a snažit se přitom alespoň částečně nepřijít o své lidství. Prohnilost korporátních společností, korupce, boj s identitou i lidskostí. S odstupem času RoboCopovi na kráse ubírají především pořád tak trochu zastaralé digitální efekty (i když má souboj s ED-209 pořád své kouzlo) a přesto je to i po 35 letech solidní akční podívaná, která je pod povrchem přeci jen víc než pouhou akční podívanou.   RoboCopem se sice mohli stát Arnold Schwarzenegger nebo Rutger Hauer, volba nakonec ovšem padla na Petera Wellera. Především i proto, že mě dle Verhoevena ideální čelist, což je i u RoboCopa tak trochu klíčové. Weller se následně projevil jako skvělá volba, která v rámci možností z této role vymačkala maximum a i pod vrstvou make-upu a většinu času především masky, ze které šlo skutečně vidět pouze čelist Weller vymačkal maximum a skutečně dokázal dát duši ochránci Detroitu, kterému by člověk nechtěl zkřížit cestu.   Skvělý soundtrack Basila Poledourise, především ústřední hudební motiv, který patří mezi ty nejlepší hudební motivy 80. let. Tenhle hudební motiv dokáže přesně prodat atmosféru téhle brutální, zábavné a především chytré akční podívané, která s odstupem přesně definuje Verhoevena jako výjimečného tvůrce, kterému by dneska dost možná dveře do Hollywoodu už nikdo neotevřel......... (22.03.2022)

Legendární kyberpunková variace na Frankensteina režírovaná Paulem Verhovenem. Zatímco u jiných akčních hitů 80. let se s odstupem času ukazuje, že se jedná o snímky pochybné kvality, Robocop stále zůstává působivým akčním thrillerem, a dokonce se otevírá jako vícevrstevnaté dílo. Verhoven ve svých filmech dodává klasickým žánrovým schématům a postavám silný tělesný rozměr - zde vytvořil výsostně fyzický film o poutu mezi tělem a identitou. (13.08.2008)

Ač se RoboCop zdá být na první pohled pouze akční sci-fi s vymytým mozkem, není tomu tak. Pod touhle slupkou občas vykoukne i zajímavá myšlenka. (Asi nejvíc se mi líbila scéna, kdy robot ED-209 omylem zastřelí zaměstnance firmy OCP na své vlastní předváděčce, a jediné nad čím se všichni podíví je, o kolik to vyjde dráž.) Jen je škoda, že čím více se blíží konec, tím více se z toho stává bezduchá akční střílečka. Ale po právu také akční klasika. To už se, tak jako mnohokrát předtím i potom, nedá říct o pokračováních. (28.01.2005)

„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (31.05.2010)