Ludvík Bavorský

Mimoriadne časovo náročný o to však komplexnejší životopisný film o Luďovítovi II. Bavorskom. Premena krásneho, idealistického a zasnívaného kráľa na nepekného, zatrpknutého a osamelého vládcu. Príbeh človeka, ktorý sa nenarodil s danosťami, ktoré by mu umožnili, zvládnuť jeho vopred nalinkované životné role. Fyzická skaza a duševný rozklad poznamenali jeho život, ktorý vyústil v dodnes nevyjasnenú tragickú smrť. Veľkolepé výpravné dielo, ktoré si rozhodne zaslúži pozornosť. (08.08.2016)

Příběh obyčejného šílenství dalo by se říct. Krom postavy Ludvíka Bavorského zaujímá poměrně velký prostor císařovna Sissi, která je zde vykreslena mnohem realističtěji než v rakouské trilogii z 50. let. Vyzrálá žena tu vystupuje rafinovaně a mnoem více odpovídá historické postavě císařovny Alžběty. Král působí ve svém šílenství přesvědčivě. Visconi se sice drží historických údajů, ale mnohem víc vykresluje náladu doby a tím nabízí dokonalou kostýmní podívanou. Rozdělení do dvou dílu mnohem lépe pomáhá udržet pozornost než při sledování celého filmu naráz - alespoň pro mě. Díky tomu jsem mohla mnohem víc docenit úžasnou kameru s nasvícením dbajícím i detailů. Na detailně propracované scény jsem zvyklá především u Bergmana a Kubricka, Visconti má vlastní pojetí, ale neméně působivé. Některé scény mi asi navždy utkví v paměti. Nasvícená tvář lékaře polovinou ve světe a druhou ve stínu, muži v černém s rozevřenými deštníky v hustém dešti, labutě v jezírku ... Ludvík Bavorský je vybraný kousek pro fajnšmerky historických filmů. (07.11.2016)

----- Ten hoch je blázen ... poslední z rodu bláznů." ----- Víte ... pokud mohu soudit podle jeho portrétu, on - se svou povahou - měl být snad umělcem ... v žádném případě vladařem. Nicméně - stalo se ... a není první ani poslední, kdo se minul povoláním. První díl přibližuje spíše jeho osobní nežli veřejný život. Dalo by se říct, že se pomocí prostřihů na vypravěče šikovně vyhýbá scénám, jejichž realizace by byla příliš náročná či nákladná. Osud bavorského krále se tak stává maličko zkratkovitým kostýmním a konverzačním dramatem, nikoli rozmáchlým epickým vyprávěním - nicméně kupodivu má dostatečnou vnitřní sílu, aby své nedostatky představil jako přednosti, což je neoddiskutovatelným dokladem jeho všestranných kvalit. Druhý díl se ke své vlastní škodě zaměřuje ze všeho nejvíc na poněkud bizarní svět, kterým se vladař postupem času obklopuje, aby upokojil zastřenou mysl a unikl realitě spojené s povinnostmi. Některé scény jsou přitom nadmíru protahované, aniž by mohly cokoli nového sdělit, zatímco jiné jsou neprávem upozaďované či kvapně přeskakované. Děj i atmosféra jsou tak rozdrobované víc než je únosné - a hudební doprovod jejich nevyrovnanost ještě podtrhuje, takže ve výsledku nebohý "Ludvík Bavorský" bohužel na víc jak na 3* nedosáhne. (28.10.2016)

MIMORIADNE »vyčerpávajúci«, životopisný titul o vskutku pomerne dosť zvláštnom ["určite i hodne výstrednom"] panovníkovi: Ľudovítovi II. Wittelsbachovi, a to mimochodom myslím úplne úprimne, keďže práve namiesto štyroch, reálnych hodín, sa mi po pocitovej stránke skrátka zdalo, že sa na jednotlivo prezentované, dejinné udalosti, proste ešte pozerám predsa i máličko viac, než je teda vôbec prípustné; alebo jednoduchou rečou prevedené zrovna tak, že počin bol tak neuveriteľne zdĺhavým, a k tomu dokonca miestami i strašne nudným, že Viscontiho nielenže v jeho priamych a fetišových víziách absolútne nikto nezastavil, ale zároveň aj ktosi celkom zabudol na «strihačské nožničky», čím by v podstate aspoň trpiacemu divákovi trochu uľahčil i samotný prechod naprieč týmto [ne]konečným dianím, ktoré bolo podľa mňa maximálnym spôsobom premrštené a zbytočné v jednotnom ponímaní. • Predstaviteľ ústredného protagonistu: Helmut Berger, bol do titulnej úlohy vhodne vybraný; stačí sa len pozrieť na dotyčného reálny predobraz, a hneď máte v tom naprosto jasno. • Rovnako ma tiež zaujal i reálne jestvujúci: Richard WAGNER, nemecký hudobný skladateľ, s ktorým mala hlavná postava aj niekoľko spoločných výstupov, a ktorého tento mecenáš zo začiatku financoval z »kasy« daňových poplatníkov, čo bol ďalší extra rozmer extra naviac, a to ani nehovoriac o «incestných vzťahoch», kedy povedzme, že sa také manželské zväzky, vo veľmi [ne]kľudných stavoch uzatvárali medzi bratancami a sesternicami, a tým akosi často dochádzalo taktiež i k telesným deformáciám pre nasledujúcich potomkov, čiže táto daná epocha bola kompletne zdeformovaná, kvôli čomu sa zo strany tohto režiséra zosypala vlna drsnej kritiky na tieto obdobia v rámci celku, no súčasne by sa mal pozrieť aj do vlastného súdka! • Odporúčam jedine iba čo najvytrénovanejšiemu publiku, v opačnom prípade to nemusíte dať na jeden, neprerušovaný záťah! Mne sa to našťastie podarilo, a veď ako ináč. (04.12.2023)

Slabší Visconti. 1) Hned úvodní scéna Ludvíkovy korunovace ukazuje, že 66letý režisér a scénárista hrabě don Luchino Visconti di Modrone byl schopen vytvořit skvělý filmový zážitek. Ludvík hýřící v chatě, příchod krále na Berg a další scény dokazují, že Mistr prostě uměl. 2) Bohužel však většinu snímku tvoří poněkud nudná ukecaná televizně inscenační konverzačka se zcela nepatřičnou zurčivou italštinou. 3) Zaujal mě Viscontiho životní partner (žili spolu 12 let) 28letý Helmut Berger (Viscontiho dvorní herec) v roli Ludvíka I. a hezký 19letý John Moulder-Brown (princ Ota). Zajímavá byla i 34letá Romy Schneiderová (císařovna Alžběta). (10.11.2016)