Tanec v temnotách

Tak takhle rozporuplný film jsem dlouho neviděl. Tak především, žánr muzikál se k tomuto dramatickému tématu silně nehodil. Björk jsem před tímto filmem vůbec neznal a popravdě řečeno už ani nemám chuť víc poznat. Její písničky se mi nelíbily, jednoduše mi přišly nemelodické, ostatní herci měli očividně problémy je zazpívat a jediné co by se na nich dalo ocenit byl taneční doprovod, jeho choreografie byla zdařilá. Když se na film podívám z pohledu dramatu, tak jsem byl relativně dlouhou dobu spokojen. Na začátku mi byla sice hlavní hrdinka nesympatická, ale postupně si získávala moji přízeň, přestože její (absolutně empatická) snaha pomoct synovi byla vůči ostatním lidem v jejím okolí čím dál víc sobecká. Vrchol filmu přišel zhruba v polovině. V tu chvíli bych ho hodnotil nejspíš 4*, moje lítost, sympatie směrem k hlavní hrdince spolu s beznadějí a vztekem byly na maximu. Jenže následující písnička ty pocity dost shodila a od této chvíle šel film (alespoň v mých očích) do kytek. U soudu tvůrci udělali ze Salmy zbytečně ještě větší mučednici než bylo potřeba, to její přiznání byla blbost sama o sobě (ještě bych snad nějak dokázal pochopit tu přehnaně nesobeckou pomoc příteli, ale lhaní ohledně účelu použití peněz už fakt ne). A samozřejmě pak musela následovat písnička, která se tam taky nehodila. Co se týče dění ve věznici potažmo v cele, to pomatení smyslů (nebo co to bylo) hlavní hrdinky bych nějak vzal, ale to kamarádíčkování se s dozorkyní? To bylo ale opravdu mimo! (David Morse měl režisérovi radši poradit, jak se to správně dělalo v Zelené míli). A když se objevila poslední možnost k zastavení tohoto vykolejeného vlaku ve formě nanejvýš empatického rozhodnutí ohledně využití peněz (spojené s morálním zamyšlením o ponechání si dítěte), přišel onen výkon trestu, jehož průběh bych označil za směšný. To už jsem si říkal, ať ten proces konečně "ukončí, ale nemohla chybět poslední písnička a závěrečný pohled na dorozkyni, že... Jo a Trierovi neodpustím ty trapnosti ohledně Československa, myslím tím především narážky na Oldřicha Nového (co třeba zjistit si o této velké osobnosti československého filmu trochu více?). Nevím co tím pan tvůrce myslel, ale znovu přestřelil. Celkově je film někde spíš pod průměrem, ale když si znovu vybavím ten skoro neustále přítomný přiblblý úsměv Björk a její hraní slepoty a neslepoty, budu tentokrát přísnější a dávám pouze 2*. (05.12.2011)

Démonický Lars von Trier perfektně zobrazuje temnotu v lidech. Diváka nešetří do poslední minuty. Trochu se mi zde nelíbí zpěv, který limituje dramatičnost závěru, ale až na tuhle maličkost, která mi prostě nesedí jsem emocionálně odrovnaný. Trier je ten nejlepší evropský tvůrce, který má mainstreamovce (včetně mně) tady. (13.10.2015)

Vadila mi ta roztřesená kamera "z ruky", protože tenhle druh snímání v některých pasážích prostě postrádal smysl, ale zvykl jsem si. Vadily mi nelogičnosti ve scénáři, ale i ty bych překousl. Ale to, jak se pan režisér pokusil "zacvičit" s divákem nakonci, to už jsem nepřekousl. U většiny (včetně kritiků) to zřejmě vyvolalo slzy, u mě pouze útrpný úměv. Když už nedokážu dostatečně dojmout diváka "důvodem", pak se nemůžu snažit napravit to detailním snímáním "výsledku". To je dost laciný na tak opěvovaný film.____ Bjork špatná nebyla, ale u společných výstupů s C. Denevue bylo hned patrné kdo JE herečka a kdo se o to hraní všemi síly snaží. (24.09.2004)

Oscar 1 nominace: Píseň - "I've Seen It All" (Björk - hudba, Lars von Trier, Sjón Sigurdsson - slova) Zlatá Palma . . . . . . . . . . A ostatní ocenění pro Björk: Zlaté glóby 2 nominace - Herečka (drama), Píseň, Golden Satellite - Píseň + 1 nominace - Herečka (drama), National Board of Review - Herečka (Muzikál), Evropské filmové ceny - Herečka, Cannes - Herečka, Bodil (Dánsko) - Herečka, Robert (Dánsko) - Herečka, Hudba, Edda (Island) - Herečka roku, kritici: Chicago 3 nominace - Herečka, Hudba, Nadějná herečka, Las Vegas 2 nominace - Herečka, Ženský objev, Online - Debut + 2 nominace - Herečka, Hudba (19.03.2004)

Lars von Trier je pro mě jeden z nejgeniálnějších režisérů dnešní doby. A tanec v temnotách to jen potvrzuje. Film, který vám dá tak silný a nepopsatelný emocionální zážitek...Po jeho zhlédnutí sem byla prostě úplně mimo...Na konci jsem brečela jako želva, což se mi při sledování filmů stalo snad jen třikrát v životě. A vůbec mi nevadí to citové vyděračství, protože ty nejlepší filmy ve vás vyvolají ty největší emoce a troufnu si říct, že přesně o tohle Trierovi šlo. Jeho režie má prostě v sobě nějaké nepochopitelné tajemství, nad kterým zůstává rozum stát... (25.09.2004)