Tanec v temnotách

Moje druhé stretnutie s citovovydieračskou tvorbou šialeného Dána. Predtým som videl iba Vlny, ktoré na mňa pôsobili citlivo, pravdivo a ich postavám som veril. Tanec je podľa mňa prvoplánovo vydieračský, postavy sa chovajú za každých okolností ako čistí hajzlíci (čiže nastáva niečo ako prehnaná realističnosť, čím sa stáva fikciou) a Bjork so svojou nesympatickou aurou a prapodivnou hudbou nemôže byť pre mňa objektom takéhoto vydierania. Je to samozrejme môj čisto subjektívny názor, ale o tie tu práve ide. VIDENE ZNOVA: Na niektoré filmy treba správny vek, v tom mladom môžu filmy ako Tanec v temnotách oôsobiť príliš šokantne, až za tým človek nič viac nie je schopný hladať. Nebudem tvrdiť, že ostatné Trierove zárezy ma oslovili viac, len si priznávam, že niekedy jeden krát vidieť kvalitný film nestačí. Tu sa len tak mimochodom okrem toho vyzdvihovaného citového vydierania zaoberá aj Amerikou ako systémom nejakých tých hodnôt.... (20.07.2012)

Hudbu Björk, ač jsem si vědoma jejích nesporných kvalit, skutečně nemusím, ale tady mi nevadila a naopak jsem si říkala, že jakákoliv jiná hudební volba by do filmu neseděla. Těkající ruční kamera také nepatří mezi to, na co bych se s oblibou dívala, ale zde mi nejenže nevadila, ale většinou jsem jí ani nevnímala, byla naprosto přirozenou součástí příběhu. Velmi originálně zpracovaného příběhu - krutě reálný šedý svět mladé slepnoucí ženy je prostříháván s jejím denním sněním - miluje muzikály a velmi barvitě představuje si, jak tančí a zpívá. Střetávají se tu dva zdánlivě neslučitelné světy, ale nečekaně fungují. Přesto mám z filmu velmi smíšené pocity - ke konci jsem totiž měla čím dál silnější pocit, že mě pan režisér citově vydírá. Nevím proč, ale tenhle zdánlivě silný příběh nabitý emocemi se mě ani trochu nedotkl, toho tlaku na diváka bylo prostě o něco víc, než být mělo a jaksi to u mě přelezlo tu pomyslnou čáru emočního kýče. (08.08.2006)

Nevím, jestli příčinou toho, že mě tenhle film nenadchnul byla Bjork, kterou bytostně nesnáším (a na mé averzi vůči ní se nic nezměnilo). Nevím, jestli mi vadilo to „typické české“ jméno Selma, na které jsem si ani po víc jak 2 hodinách nezvykla. Nevím, jestli mi vadila role Catherine Deneuve jako dělnice ve fabrice, protože mi prostě k této krásné a elegantní ženě nepasovala . montérky to není kostým pro ni. Vážně nevím, statečně jsem se přes své výhrady protrpěla až ke spásnému konci. Spásnému pro mě! (02.04.2005)

Pro mě jednoznačně vítězství formy nad obsahem. Normálně bych muzikál ve spojení s něčím scénáristicky tak účelově citovo-vyděračským odstřelil jak škodnou, no jsem rád, že jsem LvT přeci jen dal šanci, abych se ujistil, že nepřicházím o něco kontroverzně geniálního, jak jsem u něj po zásluze zvyklý. V tomto smyslu bych rozhodně netratil, protože příběhově se jedná o typ filmu, který subjektivně hodnotívám odpadem, ale skvělá Bjork, její výborná hudba a nečitelný a ke konci surově explicitní Lars von Trier mě přesvědčili, že si Dancer in the Dark vyfuckovat nezaslouží. Doporučovat se, ostatně jako u všech filmů LvT, zdráhám, a když už se do něj pustíte, tak apeluju k potlačení choutek k vypnutí, a vyčkání až do konce s velkým K. 75% (08.03.2015)

Velmi silné. Typické Trierovo hnaní sitiuace do absurdna... a to ve všech ohledech. Takové filmy točí jen on, ovšem tady nejde o nějakou jedinečnost - je to prostě dobrý film. Neoceňuju Triera, protože "je svůj", ale protože "je opravdu dobrý". Pátou hvězdu ubírají muzikálová čísla, která, i když jde zřejmě o záměr, mohla být dle mého řešena trochu lépe. PS: Nechápu, jak je možné, že tak strašně nesympatická a tupá postava funguje - to jen dokazuje Trierův talent. (18.10.2010)