Československo,
1955, 102 min
Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (25)
- Nový hrad u Kunratic, který král Václav IV. (Karel Höger) ve filmu zmínil jako své lovecké a odpočinkové místo, existoval pouhých 9 let. V roce 1421 byl po přibližně měsíčním obléhání Pražany vypálen a zdevastován. (Nick321)
- Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty. (Nick321)
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury. (tomalakis)
- V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005). (sator)
- Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko. (Lottr)
- Jan Žižka se narodil roku 1360 v Trocnově a zemřel 11. října roku 1424 v Přibyslavi. (Lottr)
- Podle údajů v husitském muzeu v Táboře je možné, že Jan Žižka nikdy neoslepl na obě oči a jeho zdravotní stav nebyl tak špatný, jako udávají dějiny. Důkazem má být ubytí jednoho ze zajatců samotným Žižkou a to v době, když měl být údajně velmi slabí a nemocný. (Lottr)
- Husitské tažení je ve filmové trilogii velmi ovlivněno a zidealizováno politickou propagandou. Ve skutečnosti byli členové husitského hnutí velmi krutí ke svým protivníku a docházelo i k hromadným popravám na civilním obyvatelstvu. (Lottr)
- Premiéra se konala 22.července 1956 na Štvanici při zahájení Pražského filmového festivalu. (jenik71)
- Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm. (jenik71)
- Bitva u Sudoměře byla natočena na autentickém místě. Režisér dokonce nechal vypustit rybník Škaredý, aby byla situace stejná jako 25. března 1420. (jenik71)
- Cepy, sudlice, palcáty, kameny, balvany i klády byly vyrobeny z latexu. (M.B)
- Původní název "Kdož jste boží bojovníci" nebyl schválen a film se v průběhu natáčení musel přejmenovat. (Mackin)
- Pri natáčaní sa stali aj dve závažné nehody. Prvá bola tá, keď herec Jaroslav Vojta (Joha) naháňal pri rozbahnenom rybníku jedného križiaka a udrel ho cepom po chrbte. Aj keď bol cep zaliaty do molitanu, jeho úder spôsobil hercovi, čo hral križiaka, vážne zranenie. Herec najskôr omdlel a v nemocnici mu zistili, že má poškodenú ľadvinu. Jaroslav Vojta za nim chodil do nemocnice prvé štyri dni a veľmi bol z toho smutný. Druhá sa stala, keď Vladimír Ráž (Tomeš) mal cválať s koňom po kraji rozbahneného rybníka, ale situáciu zle odhadol a cválal moc do stredu, na čo sa začal kôň s hercom do blata prepadať. Ráž sa zachránil zoskočením z koňa a doplazením sa na breh, ale koňovi už nebolo pomoci a nepomáhala s jeho vytiahnutím ani technika. Keď koňovi trčala z bahna už iba hlava, bol utratený strelou do hlavy. (Raccoon.city)
- Otto Lackovič (Ondřej) spomína, že sa natáčalo od rána do večera, aby sa využila každá minúta. Dokonca sa niečo aj prisvecovalo, keď už bolo slnko za obzorom. Dokonca ani keď herci mali už premočené kostýmy pri bitke u rozbahneného jazera sa neprestávalo natáčať. (Raccoon.city)
- Film sa svojím rozpočtom 22 miliónov korún stal na svoju dobu najdrahším filmom v Československu. (Raccoon.city)
- Komparz k filmu zaobstaral štáb z priľahlých obcí v mieste natáčania. Niektorí dostali od filmárov peniaze, niektorým stačilo iba to že sa uliali z práce ako ženy z Lenorských sklární a deťom stačila ako odmena "dobrá limonáda". (Raccoon.city)
- Film sa natáčal v lokalitách Sudoměř, Čejetice a medzi rybníkmi Markovec, Škaredý a Prostřední. (Raccoon.city)
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta. (Raccoon.city)
- Malú úlohu chlapca z prakom si zahral syn Marie Vášové (Johova žena). Títo chlapci strieľali z prakov svoje kamene do prázdneho priestoru nakoľko režisér Otakar Vávra nechcel riskovať zranenie žiadneho herca. (Raccoon.city)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
16.09.2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)