The Minimalists: Méně je teď a tady

Toto určite nie je minimalizmus, inak by títo chlapíci nechodili do miliónovej telky rozprávať o svojich zbohatlíckych stratách. Keď chcete minimalistov, choďte točiť do rovníkovej Afriky. Tam sú takí minimalisti, že niektorí si to chudáci ani neuvedomujú v bolestiach od hladu či túžbe po vode. No a také rady, že nepotrebujem hodinky ani auto už viem, ale hlavne nepotrebuješ Netflix kamarát, tak čo sa tam otŕčaš a ešte si necháš zaplatiť? (04.01.2021)

Rád bych tomu dal těch hvězdiček víc, ale musím se nutit i do té třetí. Ta myšlenka se mi líbí, ale nelíbilo se mi pojetí- že o prostém způsobu života mluví borci z auta, který navíc působilo zánovně, takže planetu zaneřádili další věcí, kterých jsou k mání milióny, že opravdu mluvili, jak píše TeeAge, jako typičtí korporátní motivátoři, že se jejich vědomě zařízené domovy v ničem nelišily od těch, které považuji za běžné, že se v krabicích s nepotřebnými věcmi objevily i zařizovací předměty, bez kterých já osobně nedám ani ránu (reprák například), že se schůzky minimalistů odehrávají v Subwayi… Nejvíc mě ale hnětly ty jímavý osobní příběhy o maminkách alkoholičkách a násilnických tatíncích- nepochopil jsem souvislost..? Nestačilo by říct, že vyrůstali v nedostatku, a proto měli tendenci hromadit? Líbilo by se mi, kdyby se tahle filozofie ujala a rozšířila, tenhle iniciační film ovšem mohl a měl vypadat jinak. P.S.: Už asi vím, co mi na tom nesedělo. V tom filmu snad ani jednou nezaznělo slovo ekologie. Ti kluci se zaměřili na boj s bezhlavým konzumem, ty jejich aktivity jsou jednorozměrný. Jinak bych si tipnul, že jejich další film bude o fitness, jenom na neustálým třídění krámů jejich vyrovnaná psychika nestojí a bylo to znát. (04.01.2022)

Film není o minimalismu, ale o dvou týpcích propagujících minimalismus a jejich životech od dětství, až po jejich současnou kariéru úspěšných influencerů. Ve filmu zazní úplně to stejné, co zaznělo ve filmu předchozím, v jejich podcastu, na jejich TED přednáškách a pravděpodobně i čtyřech knížkách, které už vydali. Jejich proslovy jsou točené v nějakém hangáru plném IKEA nábytku a ozdob (včetně polic plných bílých knížek), neustále významně koukají mimo kameru a po každém slovu je aspoň vteřina pauza. To je doplněno zpomaleným stock záběry lidí, jak jdou po ulici s nákupní taškou. (29.04.2022)

Bohužel, jako mininalistce se mi to moc nelíbilo. Čekala jsem na to asi moc horlivě, protože zklamání je to celkem velké. Je to spíš dokument o docela obyčejném životě těch dvou divnoštramáků než nějaký pohled do světa minimalismu jako takového. Doufala jsem, že konečně vznikne inspirativní dokument, abych já už nemusela lidem kolem vysvětlovat, co to ten minimalismus je. Po shlédnutí tohoto "dokumentu" bych ale sama nevěděla, která bije... Tři hvězdy dávám jednoduše za otevření tématu a za pokus o jeho popularizaci. (04.01.2021)

Snůška otřepaných frází a floskulí prezentovaná v typicky americkém "hluboce" psychoanalytickém stylu. Dva týpci nám prázdnými pohledy upřenými na čtecí zařízení srdceryvně a s náležitým patosem sdělují, že auto, hodinky a oblek pořízené kreditkou vám štěstí nepřinesou. Thank you, Mr. Obvious! Doprovázeno podobně patetickými svědectvími dalších prohlédnuvších Američanů. Minimálně od dob Marie Kondo a Fab Five už všichni víme, že nemalá část národa, jenž kdysi dopravil člověka na Měsíc, jsou patologičtí hoardeři, kteří ztratili kontrolu nad svým životem. Padesát minut ztraceného času mi nikdo nevrátí (poslední tři minuty obsahují pár užitečných tipů, kvůli nimž ovšem nestojí za to protrpět tu šílenou křeč). O absolutním pozerství svědčí např. "minimalistická" knihovna ve 42:50, ve které jsou všechny knihy v bílém přebalu. Pokud není kulisou, která pouze zabírá místo beze smyslu (sic!) a "dobře" vypadá, pak by mě zajímalo, jak v ní The Minimalists hledají knihy. (01.01.2021)