Žluté nebe

Obrazovo temný (tá klaustrofobická mizanscéna interiérových scén), príbehovo komorný, atmosférou psychologický. Popri Peckovi zaujme vo vedľajšej úlohe Richard Widmark v preňho typickej polohe zloducha. Ide pritom len o jeho druhú rolu. Jeden z mojich obľúbených noirových westernov. (29.04.2018)

Taková trošku pohádka? Inu, dokud neumřeli, žijí tam dodnes (06.08.2023)

Pět let před Yellow Sky natočil, také podle Trottiho scénáře, Wellman výtečnou Jízdu do OX-Bow. A natočené, ve smyslu režijní práce, je i Žluté nebe bravurně. Proč tedy ten film skřípe tak, jako by v něm byla půlka písku z Death Valley? Důvodů bude víc. Nejjednodušší je asi začít u vztahu mezi Stretchem a Mike. Rozvíjí se od klasického fantasmatu klasického Hollywoodu o ženské touze po znásilnění (ne je vždycky utajené ano). Právě "bujarý" pokus o něj ze strany Stretche ustaví jejich vzájemnou přitažlivost. Ta směřuje k postupnému zkrocení a domestikaci "zlé" ženy a to už ve chvíli, kdy se Mike vrací do domu a strhává v bezmocném a zbytečném gestu vzdoru obrázek ženy v šatech ze zdi. Stretch sice dokáže využít ještě několikrát její střelecké schopnosti, ale cílem je stejně předání klouboučku, který ji potvrdí jako tu, která bude muset sundat kalhoty. Dlužno dodat, že tomu předchází i Stretchova domestikace, kdy je přinucen vrátit peníze, které s bandou na začátku ukradl. Ostatně to, jak její členové, mimo Duda a Lenghtyho, na zavolání přiběhnou během přestřelky do domu, vytváří dojem zlobivých dětí - když se tak stane, rodina je úplná. V Yellow Sky nejsou charaktery komplexní a nejednoznačné - jsou od počátky černobílé, jen o tom ještě nevědí. Všímavý divák má však jasno: Bull Run je mladík, jenž se chce jen vrátit domů, Walrus je vlastně sympatický bonviván, Half Pint přihlouplý a submisivní dobrák, Lenghty je poháněn jen svým libidem a Dude chamtivostí - jak dokládá jeho příběh, kdy projevuje více lítosti nad ztraceným majetkem než rozhořčení nad útěkem ženy a záběr, kdy zlatý prach jako by zastupoval krev, která by mu vytékala z ran. Stretch potom správný chlap, který nevěří na demokracii a ví, že žena nikdy neříká ne. U mnoha filmů různých žánrů se někdy mluví o mytologii, kterou mají. To je ve skutečnosti omyl, jedná se většinou prostě o jejich fikční svět. Western naproti tomu je žánrem, alespoň ve své klasické podobě, v souvislosti s nímž by se slovo mýtus mělo vyslovovat jedním dechem. Mýtus Divokého západu je totiž to z čeho vyrůstá, a co ještě vedle něj po jistou dobu přežívá (jak známo, Wyatt Earp se pohyboval na počátku století v Hollywoodu, kde se s ním setkal např. i budoucí John Wayne). Yellow Sky vznikla ve stejném roce jako fenomenální Red River, která dokázala mýtus Západu vyvést na jeden z jeho vrcholů. Naproti tomu pohyb Žlutého nebe mezi machismem a domestikací je dvojitou kastrací (Stretche a Mike i mýtického rozměru), která je o to horší, jak dobře je vlastně natočený... (25.01.2011)

Téma zlato a ženská mezi muži - zloději, není nic neobvyklého. A zpracování bylo rozhodně na výši. Žádné černobíle vykreslené postavy, žádné hry na gentlemany. Dívka Mike (Anne Baxter) musela schytat od Stretche (Gregory Peck) pěkných pár facek, než si uvědomila, že k němu taky něco cítí :-) (04.07.2009)

Docela originální a občas trochu naivní westernová detektivka. Oba hlavní hrdinové by zjevem, ale i hereckými výkony, dokázali zazářit i v současné produkci. 65%. (06.07.2012)

No, žádnej filmovej klenot mezi westernama to rozhodně neni, ale ani neurazí. Smůla je, že za takovej ten westernovej standard mám Leoneho filmy s Eastwoodem a s těma srovnávám ostatní... Ani hudba, ani příběh, ani charakter hlavního hrdiny tady nedosahuje takovejch kvalit. Nicméně neni to spaghetti western a má taky svoje kouzlo. To jak je morálka mezi chlapama křehká když jde o zlato a ženskou, nebo jak je těžký přejít solnou poušť, je tady zachycený víc než věrně a ani k tomu nejsou potřeba hektolitry umělý krve. Řek bych, že pro tu správnou atmosféru tady postačila černobílá kamera, bez ní bych asi ještě hvězdičku ubral... (25.01.2011)

Velmi příjemný western, kde Gregory Peck hraje autorativního vůdce bandy lupičů Stretche, který nemá rád hlasování a jeho nejčastější slova jsou „Drž hubu!“. Členové bandy, kteří jsou úplné ovce, to pak musí odskákat. Stretch nakonec narazí na někoho, kde je stejně silnou osobností jako on a ke všemu je to ještě žena – Mike. Scény mezi nima považuji za perfektní, zvlášť spor mezí duší a tělem večer na verandě. Kdyby se nekonal ten naprostý závěr o obrácení na pravou cestu bylo by to za 5*. Jinak GP to více slušelo s vousy. Ad komentář PavelR žádné facky tam nepadnou, v těchto časech, se ženy ve filmu ještě nemlátí, to přijde někdy v 60. letech. (10.03.2011)

Začínají mě bavit staré westerny, hlavně ty netradiční. A tenhle černobílý byl opravdu super. Parta otřískaných, zarostlých lumpů vykrade banku a po zničujícím přechodu pouště dorazí do opuštěné díry s poetickým názvem Žluté nebe. Čeká je tu jedna pěkná ženská od rány, kterou chce většina ojet, její děda a ukryté zlato. A v pozadí horda barbarských Apačů, což pro mě jako fandu Mayovek byl trošku nezvyk. A nás čeká spousta podrazů, občas nějaká ta přestřelka a napínavý finální souboj, při kterém dojde k prozření pár lumpů, samozřejmě v čele s Gregory Peckem. Spíše než westerny to připomíná o dost kriminálky či gangsterky a můžu říct, že jsem se výborně bavil. PS: Harry Morgan alias plk. Potter z MASHe tu sice hraje, ale je dost nevýrazný. Jako starému páprdovi mu to slušelo líp. (22.02.2018)

Hudba: Alfred Newman (25.01.2011)

Po velice originálním a slibném začátku se z toho vyklubal tradiční western o ženě, zlatě a chamtivosti, kde Peck prostě nemůže prohrát. Všechno to ale plyne příjemným tempem, takže o zábavu je postaráno. Jenomže všechno zkazí naprosto přeslazené extrémně pozitivní konec, jako z pohádky. (31.12.2011)

Klasické westerny k zoomerům moc promlouvat nebudou z důvodů, které jmenuji záhy, ale nutno rozeznávat mezi klasickým westernem a revizionistickým westernem z klasické éry (30s - začátek 60s). Western tohoto období totiž stále může mít co nabídnout (viz High Noon), pokud má kvalitní scénář a nesnaží se pouze idealizovat jako ty echt klasické kousky. Revizionismus předpokládá, že western nebude tak idealizovanej, naleštěnej, naivní, jednoduché, černobílé, blbou romancí protnutý, tendenční a nenásilný, k čemuž se pojí i slabé provedení akce. Pořádnou akci natočil až ve svém revizionistickém mistrovském kousku v roce 1969 Sam Peckinpah, kde se mimochodem protagonista své divoké bandy rovněž pokouší udržet partu pohromadě. Nutno dodat, že Holdenovi to šlo lépe než Peckovi - Toho sice žeru v Big Country, kterou natočil o 10 let později, když měl po čtyřicítce, ale zde jsem mu toho drsňáka moc nevěřil. Yellow Sky ty revizionistické prvky má. Když jsou na začátku bandité zahnáni vojáky do pouště, tak jeden z nich v jeden moment zastřelí ještěrku, protože se mu nelíbí, že se ta se má v tomhle prostředí lépe než on. Jeho parťáci mu vyčtou, že ji zabil, ačkoliv jinému svému kolegovi, který si ve své čutoře nesl whiskey namísto vody, odmítli dát dříve vodu z té své. Je zřejmé, že postavy filmu nejsou žádnými dobráky od kosti. Navzdory tomu, že jsou obsažné jisté kvality, které film činí snesitelným i po 75 letech, tak taky nese nějaké neduhy klasické éry, jenž jsem již jmenoval výše: Některé dialogy jsou trochu strojené. Postavě poťouchlého prospektora i ženské postavě Mike mělo být také dáno více péče a prostoru. Ačkoliv mám rád westerny i díky tomu, že v nich bývá od romance pokoj, tak do zápletky tohoto filmu se ženská postava hodí, tudíž si nemyslím, že je zde jen proto, aby si tu i pokleslá část dámského publika našla v romantické lince to své. Využití tam pro ni je, ale je to příliš úsporné/zkratkovité, takže působí lehce uměle ta romance mezi Peckovým protagonistou a Mike, kterou hraje Anne Baxter (která roli moc dobře nevystihla - uměla sice dát ránu, ale nepůsobila, jakoby ji vychovali Apači). Jestliže by tvůrci věnovali více prostoru prokreslování jejich vztahu, dynamiky mezi nimi, tak by mohli učinit film tematicky bohatší i by mohli ve správné momenty diváky "lépe vyplatit". Takhle mě ten film nechal v závěru bez emocionální odezvy. Neseplo to, protože si mě scénárista dost dobře nepovodil. Film však má jen 90 minut a nutno mu uznat, že má po prvních 15 min nabere děj zajímavej spád, protože amorální postavy musí přejít poušť, ale nemají dost vody a i dále se dostávají do svízelných situací v zajímavém prostředí (poušť, skaliska, město duchů), které je smysluplně snímáno - nad kompozicí se opravdu přemýšlelo a akademický formát 1,37:1 je náležitě využit. (08.12.2023)

Občan tvrďák si naleje do čutory místo vody kořalu.To jsem ocenil.Ovšem pak udělali banku a kavalérie je zahnala do pouště,což občan s kořalou moc nevyhrál...Jako dobrý,zaflákaný hadry,realistická záležitost,indiáni opravdický,hlášky dost hustý a pět minut před koncem dojedou do banky a vrátí tam co ukradli.UFF.Zase teda to člověk fakt nečeká! (29.01.2011)

jeden z lepších westernů s naprosto úžasným vizuálem (25.01.2011)

Gregory Peck jako poctivej zločinec je skvělej. Mně vlastně tenhle film ani jako western nepřipadal, možná proto se mi tak líbil. (08.02.2011)

Žluté nebe svými představami, míří hodně vysoko, takřka až do nebe modrého. Jenže své ambice rozhodně tvůrci nedokázali proměnit ve skutečnost a jejich sen zanikl stejně, jako zaniklo rozbořené město. Problémem snímku je jeho nevyváženost v ději a v neschopnost, udržet zpočátku vytvořenou atmosféru. To je věc vcelku velmi obvyklá, kdejaký filmový tvůrce se s ní potýkal, potýká a potýkat i bude. Vlastní dějová linka, která mě hned na začátku vedla, přes vyprahlou poušť někam do horoucích pekel, byla to nejlepší, co film nabídl. Zpracování úniku, před vojáky má sílu, atmosféru, herci jsou přijatelní a vše je dobře uvěřitelné. Jakmile parta zlodějů najde na konci pouště město Žluté nebe, které na první pohled vypadá, že je opuštěné, dochází ke kvalitativnímu zlomu, a přímka v grafu filmové kvality padá nezadržitelně dolů. Nekonečné tahanice o jednu ženu, nekonečné malé či větší půtky v řadách zlodějů, nekonečné konflikty a hádky. Navíc působící dosti uměle a amatérsky. Rozhodně dialogy v této části filmu, nelze nazvat úspěšné v boji s časem, a fráze působí trapně až pitomě. Zápletku jsem sice jasně pochopil a smysl ukrytý uvnitř zlata, je vice než dobře čitelný, ale co naplat, když mě nedokázala správně uchopit a ponořit do dění. Pokusím se tedy jednou větou celý snímek nějak shrnout a ohodnotit. Ve své době vzniku, působil určitě dobře, a filozofické plkání, uprostřed horkého písku, umělo brnkat na emoční struny srdce. Ale další rozvíjení děje je již průměrné, navzdory hereckým projevům, kterým jsem byl svědkem. Zápletka ohledné zlata je natahovaná, bez nálady a atmosféry. Závěr jasně čitelný a ve svém pojetí vlastně průměrný. Lepší dvě hvězdy. (25.01.2011)

Solidní western s docela zajímavým příběhem. (25.01.2011)

Čo ja viem?! Asi ťažký psychologický western... nie? Veľmi málo akcie a veľa kecania. Posledná prestrelka v Saloone... divák ostáva vonku mimo diania, divák si vypočuje zopár výstrelom a uvidí akurát tak záblesky striel cez okno. Neviem čo si mám myslieť o konci filmu, keď vrátia ukradnuté peniaze nazad do banky... (17.09.2009)

Ve filmech s Gregorym Peckem čekám, že se mi bude líbit především on, ale tady tomu tak (ač se mi to zdá skoro nemožné) nebylo! Jeho rozporuplný charakter kolísal mezi krajně schematickými vzory drsňák - hulvát - frajer - spravedlivý sympaťák. Putování solnou pouští i osamělé městečko byly příjemným zpestřením, ale všechny postavy i dějové zvraty byly do filmu naservírovány podle neoriginální filmové učebnice... (27.06.2011)

Valka zmenila zivot mnoha lidem. zajimavy western, ktery je daleko pred dobou kdy byl natocen. Hrstka muzu je opravdu vyjimecna, i v tom ze je vazne kazdej jinej a hned mate prehled o kom se mluvi a kdo je kdo. Ne jak tomu je ted vousac jedna az vousac pět. Proste prehledný drama o bande lupicu, co pres poust dojdou do mesta duchu kde naleznou stareho zlatokopa s vnuckou. Ma to vsechno U.S Cavalery/bandity/holku/zlato/dohru obcanske valky/indiany a vyborne zahrane role. A perfektní konec... (16.01.2023)

Hvězdou zdrženlivě psychologického westernu není Peck, který ničím nepřekvapuje (zvlášť poté, co se - světe, div se ! - oholí), nýbrž Joe MacDonald, předkládající nám krajinu Údolí smrti a Owensova údolí pod ve dne v noci přítomnými oblaky, geometrii stínů mrtvého města, cválající koně i skupinové podobizny psanců v černobílých kompozicích mimořádné úrovně. Kritici píší o půdorysu Shakespearovy "Bouře", já ho nevnímal. Závěrečná douška se dozajista zrodila v hlavě někoho, kdo se strachoval o vložené peníze. (11.06.2015)