The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Hlavnou ulohou filmov Billyho Wildera je predovsetkym divaka pobavit. The Front Page je toho uzasnym prikladom. Pribeh o senzaciechtivych novinaroch cakajucich na popravu "bolsevickeho" vraha, pripadne na akukolvek inu senzaciu, je popretkavany obrovskym mnozstvom skvelych vtipov, genialnych scen a vybornych hereckych vystupov (predovsetkym Jacka Lemmona a Waltera Matthaua). Wilder si s absolutnym nadhladom raz striela z novinarov tuziacich po akejkolvek (popripade umelo vytvorenej) senzacii, inokedy sa vnasa do "moralnosti" predvolebnych kampani. Je to proste kusok odrazajuci Wilderovo komedialne majstrovstvo. ()
Ve snímku Na titulní straně se sešli dva kvalitní komediální herci, kteří, ať už z rozhodnutí producentů nebo na základě vlastního směřování vytvořili úspěšnou komediální dvojici v řadě dalších snímků. V tomto případě šlo o jeden z jejich nejlepších počinů, protože Wilderův film se opíral o chytrý scénář s vybroušenými dialogy a dobře vypointovanými scénami. Příběh nás zavádí do zlatého období nezávislé novinařiny, kterou ještě neválcoval internet a bláboly blogerů. Soupeření party novinářů a jejich konfrontace se zkorumpovaným světem politiků a státních úředníků spolu se snahou jednoho nešťastníka uniknout oprátce vytváří nekonečnou řadu kvalitních gagů a bláznivých situací. Celkový dojem: 90 %. ()
Že jsou novináři (a vydavatelé novin zvlášť) schopni si kvůli získání senzačních zpráv "vrtat koleno", o tom samozřejmě žádná. Dělat si z nich trošku srandu, proč ne. Ale z mého pohledu to tentokrát bylo až moc ukecané. Možná coby ona původní divadelní konverzačka to mohlo být lepší, ale těžko říct. Pár vskutku groteskních momentů tam určitě bylo, ale stejně tak tam byla i řada hluchých míst. Jack Lemmon a Walter Matthau jsou komici k pohledání, ale tentokrát to za mě na víc než na průměrné hodnocení nestačí. ()
,,Doktor Eggelhofer už ide do nemocnice. Bude operovať sám seba... Režisérske dielo Billyho Wildera som si už v minulosti užil v niekoľkých filmoch (najmä komédiach) ešte čiernobielych, táto roztomilá farebná veselohra zo "zlatých časov novinárskeho remesla" sa k nim hravo môže pridať. Ako to už u podobných veselohier plnej nedorozumení a groteskných momentov býva, aj tu dej občas narastá do nepravdepodobných situácií... ale darmo, zábava to bolo skvostná, či už šlo o nadčasovo zobrazený mediálny boj o najlepší článok a foto z významnej udalosti, honbu na svojrázneho zločinca ukrytého pod otvorom písacieho stolíka alebo hlavnú hereckú dvojku. Mimochodom ani vo vývoji vzťahu medzi novinárom a jeho buzeračným šéfom nie je núdze o prekvapenia a korunu celému filmu nasadila úplne posledná pointa v podobe prvej časti záverečných tituliek! :o) Takže krásnych päť bodíkov do ďalšieho vydania. * * * * * (85%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
Velice povedená konverzační komedie se sehranou dvojicí Jack Lemmon a Walter Matthau, jimž zdatně sekunduje Susan Sarandon a další. Není to ten typ komedie s momenty, při nichž se budete smát, až spadnete ze židle, nýbrž s jemnými narážkami, ironickými poznámkami a mírnou satirou, která vám roztáhne koutky úst do decentního, spokojeného úsměvu. Především se ale nebudete ani minutu nudit, což by měla být základní premisa nejen komedií. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (10)
- Ve scéně, kdy jde Walter Burns (Walter Matthau) za Hildyho (Jack Lemmon) novou přítelkyní Mollie (Susan Sarandon) do zákulisí, aby jí přesvěčil, že se s Hildym nemá zaplétat, jde kolem plakátu filmu Na západní frontě klid z roku 1930 (film byl v té době dělán) a právě z něj si utrhne jednu ze čtyř hvězd, aby dodal svému příběhu věrohodnosti. Aby měl jakoby odznak. (PlayEasy)
- Divadelní verze titulu měla premiéru v Times Square Theater 14. srpna 1929 a dočkala se zde 276 repríz. (mi-ib)
- Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder. (mi-ib)
Reklama