Reklama

Reklama

Jak ukrást Venuši

  • USA How to Steal a Million (více)
Trailer

Obsahy(1)

Koníčkem Charlese Bonneta je falzifikátorství uměleckých děl. Na poslední aukci se mu podaří úspěšně prodat padělek Cézannova obrazu. Jeho sebevědomí to ještě posílí. Jeho dcera Nicole, která otce neustále zrazuje od jeho počínání, jednou v noci překvapí v domě distinguovaného muže, o němž si myslí, že je to zloděj. Simon Dermott je však specialistou na padělky a přišel odebrat vzorek barvy z domnělého obrazu Vincenta Van Gogha, aby mohl Bonneta usvědčit z podvodu... Bonnet se mezitím rozhodne vystavit v prestižní pařížské galerii falzifikát sošky Venuše od Benvenuta Celliniho. Sošku již před dávnými roky padělal Nicolin dědeček a jako model mu stála Nicolina babička. V galerii je soška z bezpečnostních důvodů umístěna uprostřed kruhu infračervených paprsků, při jehož přerušení se spustí alarm. Nicole Bonnetová se schází s americkým obchodníkem přes počítače Davisem Lelandem, z něhož se vyklube zájemce o sošku Venuše. Nicole zdůrazní, že je soška neprodejná, a když ho políbí, Leland si začne  dělat naděje. Daruje jí zásnubní prsten. Za Bonnetem přichází pojišťovací agent, aby podepsal dokument, podle něhož bude soška Venuše pojištěna na milion dolarů. Svým podpisem však Bonnet dává také svolení k odborné expertíze. Nicole se zděsí a kontaktuje Dermotta. Chce, aby jí pomohl sošku ukrást, než se na podvod přijde… Dermott se Nicole ptá, proč chce ukrást něco, co jí patří. Také jí řekne, že se mu zdá, že soška Venuše je Nicole nápadně podobná. Ale Nicole se mu líbí, a proto souhlasí... Oba navštíví galerii a obhlížejí situaci a bezpečnostní opatření. Dermott je znepokojen, když zjistí, že naproti galerii je přísně hlídané sídlo ministra vnitra. Přesto však vymyslí plán. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (297)

joker.george 

všechny recenze uživatele

Vytříbené slovní přestřelky a bezchybný výběr herců v podobných filmech už je skoro samozřejmostí, to ale nic nemění na tom, že udělat, aby to takto klapalo, není nic jednoduchého. Provedení krádeže se od snímků s podobným nápadem mírně odlišuje. Čím víc se však blížil závěr, tím víc se mi zdálo, že se film táhne a už mi nedokázal předvést nic překvapivého. Bonusové bodíky za český překlad názvu. A potěšilo mě i zjištění jména legendární Skladatele, který sem stvořil hudbu. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Vůbec jsem nemohl věřit tomu, že jsem film až do dnešního dne ponechal bez hodnocení, přestože jsem ho viděl už několikrát. Taková ostuda... Poprvé jsem snímek viděl v době, kdy mi tuším ještě nebylo ani deset, přesto mě už tehdy bavil, a to se s postupem času nikterak nezměnilo. Ústřední dvojice byla skvělá, Calvera byl ve svém štěku výborný a příběh byl navzdory své jednoduchosti a naivitě krajně zábavný. 4*+ ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nehynoucí půvab staré filmové školy, v jejímž rukopisu stále cítíme atmosféru čtyřicátých a padesátých let, konvenčnost, která dnes působí neobvykle svěže a mile. Ptát se, zda k tomuto následnému blaženému stavu diváckému i kritickému vedly skvělé herecké výkony protagonistů nebo sice nenápadná, ale důmyslná režie, je tak trochu chozením do lesa. I rutina se může povznést do tvůrčí úrovně, i ustálený tvar může nabídnout uměleckou i řemeslnou svěžest. A zdaleka ne vždy k tomu potřebuje nostalgii, touhu ohlížet se nazpátek do pomyslných "starých zlatých časů". Je jen jisté, že po celou dobu promítání je stále nač se dívat a čím se dojímat. Pro právem spokojeného diváka to rozhodně není málo. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Kdo by to byl řekl, že spojení dvou zcela nevinných slov, jakými jsou odborná expertíza, vyvolá u dvou počestných padělatelů, pardon občanů, takový šok, že :-) Lupičská oddechovka made in W. Wyler se snovým hereckým obsazením, tj, křehkou kráskou (byť už to zdaleka není ta „naivní holčička“ z Roman Holiday, ale životem otřískaná dáma-její herectví dostává další rozměr) s roztomile předstíraným nevinným výrazem, která rozsvítí každý snímek- A. Hepburn coby počestnou dcerou Nicole a sympatickým (příležitostným) zlodějem P. O’Toolem resp. S. Dermottem. Třetím do party je zde H. Griffith coby otec Nicol, vášnivý to umělec a sběratel, ochotný (bez nároku na honorář) zapůjčit širší veřejnosti i největší klenot své sbírky. Nebo je to všechno trošku jinak? Vše vypadá tak jednoduše a nenuceně, že jeden dostane hroznou chuť rozdělat si taky sadu barev resp. vzít do rukou kladivo a majzlík a podělit se světem o nového (dosud neobjeveného) van Gogha resp. Michelangela. Ostatně kvalitního umění není nikdy dost a že z toho i „něco málo kápne“ je příjemný to bonus a koneckonců i spravedlivé uznání (vašich) kvalit, nemyslíte? Navíc ta pověstná chemie mezi ústřední dvojicí tu funguje spolehlivě a k tomu návdavkem bonus v podobě chytrého (v rámci žánru) scénáře resp. nenucených dialogů, které netahají za uši, nedělají z diváka vola a ještě (po)baví (jemně) inteligentním humorem. [malá ochutnávka – „Fascinating. What’s your growth factor?“] Zdá se to jako celkem prachobyčejná věta, že? Souhlas, jenomže ústy „ohromené“ (E. Wallachem) A. Hepburn, to dostává další rozměr, mající za následek upřímné cukání v obou koutcích vašich úst. Nevím jak vám, ale mně tohle (občas) ke spokojenosti stačí. Už pouze kvůli faktu, že zcizení Venuše (narozdíl od „kradení Dagmary“) si milerád kdykoliv zopáknu. Tam i pouhopouhá prvotní projekce je o jednu více, než by bylo zdrávo, že Jaroslave?! 80% ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Audrey Hepburn a Peter O'Toole sú vynikajúcou dvojicou v tomto filme pre pamätníkov a ja som sa uchechtával pri predstave, ako naše mamky bulili slzy šťastia pri scénke v kumbálku . Tykačky po prvom bozku :))) A najlepšie bolo, kedˇ ju posielal do krbu, tak ju už veselo chytil i za prdel ! :-D " Ja to tedˇ vypnu! Definitivně!!" ***** za jednoduchosť, priamočiarosť, pôvab, eleganciu a v neposlednom rade, za nepostrehnuteľné vtipné gestá a hlášky ! ()

Galerie (105)

Zajímavosti (19)

  • Venuše je římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky. Později byla ztotožňována s řeckou bohyní Afroditou. (sator)
  • Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Paríži a v meste Neuilly-sur-Seine. (dyfur)

Související novinky

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

16.12.2013

Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno