Vzpoura hraček

Přestože jsem "křehká dívka", která nemá ráda násilí, chápu, že jsou situace, kdy je potřeba, příp. i nutnost se bránit. Tady se brání dřevěné hračky, protože se už prostě "nemohou dívat" na horlivého SSmana, střílejícího a kopajícího kolem sebe na kohokoliv a cokoliv, co vypadá jen trochu podezřele. Úžasná animace, úžasná fantazie, úžasná vzpoura... úžasný zážitek. Můj dík patří tvůrcům, uživateli sportovec, který mě na tento film upozornil, i všem, kteří tu doplnili informace o hlavním hereckém protagonistovi. Zajímavé komentáře: sportovec, Radek99, Ej Hlemýžď, Karlos80, Mahulik. (05.06.2013)

Hodně krátké a svým způsobem geniální. Oslovila mě nejen myšlenka, ale i zajímavá kombinace hraného, animovaného a loutkového filmu. Vynikající nápad i provedení. Eduard Linkers mi ve své jedinečné kreaci připomněl o rok mladší film Nikdo nic neví, ve kterém sehrál prakticky stejnou roli a na který jsem se brzy po skončení Vzpoury hraček musel znovu podívat :o) (05.02.2018)

Tak to v životě už chodí. Bylo těsně po válce. Herci neměli na růžích ustláno a tak hermína Týrlová oslovila, když už měla příběh připravený Eduarda Linkerse, aby v tom příběhu představoval krutého a pyšného nacistu, kterému není rovno. Ví, že má moc, že má bouchačku, které se majitel hraček lekne, a neplete se. Uteče. Ale hračky v místnosti, kde je patrně majitel vyráběl tak náhle ožijí a slíznout si na gestapákovi, kterému v krátkém čase připraví tolik nepříjemných překvapení, že je tenhle od pohledu bezohledný nacista nucený rezignovat a utéci, neb jinak by ho hračky zničily. Možná, že tahle zkušenost přispěla k rozhodnutí Eduarda Linkerse k emigraci, a pak udělal skvělou kariéru na západě, proslul jako zloduch a nepřítel spravedlnosti především v mnoha westernech, ale na pobyty ve Zlínských ateliérech vzpomínal i s odstupem času vždy s láskou. . (02.06.2010)

Opět nadčasové dílko. Paní Týrlová, Trnka a K.Zeman pro mě byli výtvarníci, kteří mě v 60. a 70. letech hodně dali. Jejich filmy jsme "žrali" a jsem moc ráda, že se díla těchto velikánů české animace a loutkářství uchovala a s trochou vysvětlení mohou stále něco dávat i současné mladé generaci. U paní Týrlové jsem obdivovala velkou romantiku a něžnost u některých animací. Vzpoura hraček byla na tehdejší dobu originální a akční, ovlivněná druhou světovou válkou, ale pro děti velmi srozumitelná. (01.01.2014)

Zřejmě nejlepší z animovaných filmů Hermíny Týrlové, což už je samo o sobě záruka vysoké kvality. Jak si žádala poválečná doba, snímek vyniká svou angažovaností, tady je ovšem funkční, jelikož reflektuje období Protektorátu a namířena je proti německým okupantům. Vzpoura hraček proti příslušníku Gestapa, který chce zatknout českého řezbáře a výrobce hraček (který se sám dopouští vzpoury, jelikož vyřezal figurku karikující samotného Führera), je úžasnou a obdivuhodnou revoltou ducha a symbolizuje to nejlepší z druhého československého odboje (po hříchu toho nebylo zrovna moc, Benešidíky za naplánovaný a realizovaný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha...). Výjimečná poválečná atmosféra je ze snímku hodně cítit. Formálně překvapí hodně progresivní propojení hraného a animovaného filmu, loutky i animace jsou typicky ,,týrlovské" a celý film symbolický - i hračky poznají a odsuzují zlo a bezpráví... Vyjímečný dětský pololoutkový protifašistický film, který se může směle měřit s podobně laděnými snímky z dílny Walta Disneyho - kupříkladu legendární Der Fuehrer's Face z roku 1942... (03.09.2008)