Milka Balek-Brodská

Rekordmanka mezi českými herečkami Milka Balek – Brodská (chybně jako Bálek – Brodská) se narodila 26. prosince 1888 v Praze jako Matylda Häusslerová jako jedna z deseti dětí do rodiny pozdější filmové epizodkářky Marie Häusslerové (1866 – 1937). Oslovení rekordmanka je zcela na místě: její filmografie čítá přesně na sto šedesát titulů – a je tedy skutečně tou nejobsazovanější českou filmovou herečkou. Herectví propadla již v ranném mládí. Profesionálně začala hrát již od sedmnácti let v Ostravě.

Přes rozličné venkovské scény a společnosti se dostala zpět do Prahy, kde kromě různých okrajových divadel hrála za německé okupace ve Stálém divadle v Unitarii (1940 – 1945).

Po válce byla Milka zcela vytížena filmem. Milka Balek – Brodská nebyla jistě skvěle vybavenou herečkou, ale její civilní projev, ostře řezaná tvář a profil a výstižní pohled ji nejlépe předurčoval pro malé role různých klepen, drben, zlých bab, sousedek a lidských kreatur. Negativitu svých postav ještě podtrhávala odlišností od ostatních postav, rychlou mluvou, nezastavitelnou gestikulací, výrazným hlasem a prací celého těla.

Již od svých tří debutů v roce 1925 (JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, DO PANSKÉHO STAVU, Z ČESKÝCH MLÝNŮ) se stala vyhledávanou herečkou (v následujícím roce 1926 hrála již ve 14 snímcích) – již také v němém filmu, kdy měla možnost zahrát si i větší role.

Byla porodní bábou (VDÁVALA SE JEDNA PANNA, EROTIKON), Muknšnáblovou (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA II.), zlou čarodějnicí (PERNÍKOVÁ CHALOUPKA), paní poštmistrovou (POHÁDKA MÁJE), sousedkou Skůrovou (BLUDNÉ DUŠE), ředitelkou školy (SEXTÁNKA), drbnou (PÁTER VOJTĚCH) či popelčinou macechou (POPELKA).

Nikdo neznal její jméno a přesto ve zvukovém filmu hrála ročně desítky filmových rolí. Když pomineme její štěky, epizodky a bezejmenné role drben, sousedek, zákaznic, domovnic či vesničanek musíme zde uvést tu trošku větších či dokonce titulních rolí, které ztvárnila do roku 1945.

Stvořila zlodějskou Barboru Vychytralovou v komedii STRÝČEK Z AMERIKY (1933) V. Ch. Vladimírova, sousedku v Rovenského MARYŠE (1935), Rézinku Popelkovou v periferním snímku Jana Svobody KOHO JSEM VČERA LÍBAL? (1935), bytnou Brandejsovou v romantickém MANŽELSTVÍ NA ÚVĚR (1936), zákaznici u řezníka ve Vávrově dramatu FILOSOFSKÁ HISTORIE (1937), Adélu Dominikovou v Sci – Fi komedii PANENKA (1938), Marešovou v nedochovaném Špelinově melodramatu KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR (1939), biletářku Žofii v MINULOSTI JANY KOSINOVÉ (1940) a také farářskou služku v PRSTÝNKU (1945).

Ve znárodněném filmu se její postavení epizodkářky ničím nezměnilo a do smrti si každoročně zahrála minimálně v jednom filmu. Představila se ve filmových titulech PAROHY (zákaznice), NIKDO NIC NEVÍ (harfenistka), HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU" (host v hotelu), DALEKÁ CESTA (židovská žena), PAST (dozorkyně), MLADÁ LÉTA (manželka pokladníka), CIRKUS BUDE! (domovnice), PÁTÉ KOLO U VOZU (babička) nebo DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (plátenice).

Těsně před smrtí na ni čekala po boku Zdeňka Štěpánka veliká úloha švadleny Prokopové v psychologickém dramatu Vladimíra Čecha PRVNÍ POSLEDNÍ (1959). V roce své smrti si zahrála ještě ve snímcích KDE ALIBI NESTAČÍ (Řezáčová, žena u výslechu) a KOHOUT PLAŠÍ SMRT (venkovanka s hráběmi). Poslední jmenovaný měl premiéru (18. května 1962) více než půl rok po její smrti. Na sklonku života se seznámila s novým masovým médiem: televizí – v televizním seriálu RODINA BLÁHOVA (1959) byla manželkou harmonikáře (Fanda Mrázek).

Filmografie Milky – Balek Brodské má také několik zajímavostí. Jako jediná se objevila hned ve všech třech zpracování filmu DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK podle románu Jaroslava Haška. Ve verzi z roku 1926 byla Švejkovou zákaznicí, roku 1931 dokonce samotnou slavnou baronkou von Botzenheimovou a konečně v roce 1956 byla Švejkovou sousedkou.

Také si zahrála ve filmu ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (1926). Byla také nejčastější ženskou partnerkou Vlasty Buriana (němá FALEŠNÁ KOČIČKA a LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ, zvukový C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, FUNEBRÁK, POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI, U SNĚDENÉHO KRÁMU, HRDINA JEDNÉ NOCI, DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ a poválečný MUŽ V POVĚTŘÍ).

Balek – Brodská byla dlouholetou manželkou epizodního herce, spisovatele a filmového činovníka Filipa Balek – Brodského (1871 – 1949). Neskutečnou životní dráhu a nikdy nekončící dlouhou filmografii Milky Balek – Brodské ukončila 8. října 1961 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti tří let až smrt.

Jaroslav "krib" Lopour