Rudolf Princ

Rudolf Princ (v uměleckém světě též uváděn jako Ruda Princ) se narodil jako Rudolf Vladimír Felix de Valois Princ 17. října 1902 ve Vodňanech. Jeho exoticky znějící původní jméno vysvětluje fakt, že jeho předci byli francouzští šlechtici. Nižší střední školu a poté taktéž učitelský ústav absolvoval v Českých Budějovicích. Zprvu se i učitelskému povolání krátce věnoval. Nakonec však zvítězila touha po hraní a stal se bez hereckého školení operetním hercem a komikem.

Prošel oblastními divadelními scénami: Stálé divadlo na Kladně, českobudějovické Jihočeské národní divadlo, České divadlo v Olomouci a pak bratislavské Slovenské národní divadlo. Nakonec ve 30. letech definitivně odešel do Prahy. Do roku 1945 prošel Malou operetou, Velkou operetou, Moderním divadlem v Akropolisu, Divadlem U Nováků Járy Kohouta a taktéž nuselským Tylovým divadlem. Vystupoval též ve velkém sále v Lucerně a v kavárně Lucerna při kabaretních vystoupeních a při rozhlasových relacích.

Po skončení okupace Princ opustil Tylovo divadlo nastoupil do Divadla Ference Futuristy v paláci Kotva (1945 – 1946), poté přešel do Divadla V + W (1946 – 1948), vrátil se do Nuslí a až do své předčasné smrti vystupoval jen v Divadle na Fidlovačce (1948 – 1964). Na divadelních prknech přešel od operetního mladokomika a až po obor starokomický. Kritikou byl oceňován zejména jeho rtuťovitý herecký projev, mimika, maska a vtipnost.

Rudolf Princ se například objevil v operetách, zpěvohrách a hudebních komediích, př. „Praha je krásná“ (David Benett), „Zbrojník Ondráš“ (Kapitán Žigo Szigetti), „Děvče z předměstí“ (Pan Hejl), „Paní Luna“ (Vilém Panáček), „Hrabě Luxemburg“ (Kníže Basil Basilovič), „Host z Paříže“ (Koltai), „Polibek Juanity“ (Wunderwood), „Přišel na večeři“, „Srdce v rákosí“, „Dobrý vítr do plachet“, „Zlatá Hvězda“, „Charlotta a loupežníci“, „Teče voda proti vodě“, „Valašská nevěsta“, „Tak žil a hrál nám Kmoch“, „Cirkus Orion“, „Děvče z předměstí“, „Lohengrin“, „Don Juan dědečkem“, „Hej, pane kapelníku“, „Vídeňská krev“ a nebo „Pařížský život“.

Jeho dcerou byla herečka, zpěvačka a manažerka Zuzana Princová (*1946). Ve filmu debutoval ještě ve 30. letech jako strážník ve Svitákově TŘETÍM ZVONĚNÍ (1938) a markýz ve filmu LUCERNA (1938) Karla Lamače a jednou během protektorátu 40. let ještě jako neodbytný strážník Kubíček v Cikánově komedii PROVDÁM SVOU ŽENU (1941).

A až po pěti letech už ve znárodněné kinematografii se začal objevovat pravidelně. Čtyřicátá léta dokončil ještě ve filmech VELKÝ PŘÍPAD (německý voják), POSLEDNÍ MOHYKÁN (jednatel spolku), NEVÍTE O BYTĚ? (úředník Šulc), NIKDO NIC NEVÍ (seladon), DRAVCI (zástupce záložny), PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (úředník Národní správy) a VZBOUŘENÍ NA VSI (host na svatbě). Ovšem až na pár výjimek pravidelně vytvářel pouze epizodky.

50. léta prožil ve filmu jako muž v plášti (ANNA PROLETÁŘKA), u diváků známý správce zotavovny Jezerka (DOVOLENÁ S ANDĚLEM), poddůstojník v. v. Jan Veselý (VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA), úředník na ONV (PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK), pacient Hůlka (kr. NĚCO SE TU ZMĚNILO), hlavní pořadatel Novotný (HUDBA Z MARSU), komorník (HRÁTKY S ČERTEM), vrchní (krátký PLATIT, PROSÍM!), majitel bordelu (POSLUŠNĚ HLÁSÍM), rychlý cestující Rychlík (FLORENC 13:30), výpravčí (ZATOULANÉ DĚLO), číšník (PÁTÉ KOLO U VOZU), major (MORÁLKA PANÍ DULSKÉ), přednosta stanice Koťátko (HVĚZDA JEDE NA JIH), hospodský Merfajt (HLAVNÍ VÝHRA), dozorce Dopravních podniků (SLEČNA OD VODY), strýc R. Vaněk (TAKOVÁ LÁSKA) a šmelinář (ROMEO, JULIE A TMA).

A smrtí přetržená filmová 60. léta Rudy Prince filmaři ještě doplnili tř. tituly VALČÍK PRO MILIÓN (divák s dalekohledem), LEDOVÉ MOŘE VOLÁ (hostinský Ruml), FLORIÁN (ředitel gymnázia Vodsloň), DVA Z ONOHO SVĚTA (soused na pavlači), NEKLIDNOU HLADINOU (vrchní Dejmek), PROSÍM, NEBUDIT! (divák na fotbalu) a i EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ (ministerský úředník).

Naposledy se jeho menší postava a kulatá hlava s pleší objevila v úloze holiče ve slavné westernové parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) Oldřich Lipského – její premiéra proběhla až devět měsíců po jeho úmrtí. Spolupracoval též s rozhlasem a televizí (např. byl hlídačem ve Vaštově povídkovém TV filmu CHVÍLE ROZHODNUTÍ z 1961). Rudolf Princ zemřel 30. ledna 1964 v Praze ve věku pouhých nedožitých 62 let.

Jaroslav "krib" Lopour