Miroslav Horák

Miroslav Horák se narodil 6. března 1924 v obci Hřivno u Chotětova. Ke konci německé okupace začal svoji hereckou praxi v pražské Uranii. Po válce krátce prošel scénami v Praze, Divadlem Revolučních gard (1945) a Hereckou školou Divadla D 46 E. F. Buriana (1945 – 1946). Následně odešel na oblastní scény – se kterými spojil zbytek své umělecké dráhy.

Po začátcích ve Středočeském divadle v Mladé Boleslavi (1946 – 1950) absolvoval základní vojenskou prezenční službu a ještě tři měsíce v roce 1948 jako výpomocný host činohry Národního divadla v Praze celkem třináctkrát vystoupil ve hře „České jaro" (jako Granátník, Chorvat a První velitel studentské kohorty).

Následně prošel Divadlem pracujících ve Zlíně (1950 – 1955), Krajským oblastním divadlem v Olomouci – respektive Divadlem Oldřicha Stibora (1955 – 1960) a až do svého odchodu na odpočinek činohrou ostravského Státního divadla (1960 – 1990).

Současně na přelomu 70. a 80. let hostoval v inscenaci „Pamětihodná historie o otci Baconovi a otci Bungaym" jako Otec Bacon v ostravském Divadle Petra Bezruče.

V počátcích se jako charakterní herec objevil na divadelních prknech v rolích Písničkáře („Cyrano z Bergeracu"), Martina („Alchymista"), Brodského („Veselé paničky windsorské"), Ignáce a Bohumila („Městečko na dlani"), Ouhrabky („Anna proletářka"), Jakuba Vojnara („Vojnarka") apod.

Dále se Horákovo herecké umění uvedlo v dramatech „Léto" (Hora), „Alchymista" (Sir Mamon), „Hamlet" (Duch Hamletova otce), „Bílá nemoc" (Baron Krüg), „Xantipa" (Otrok), „Čapajev" (Stěpkin), „Sen noci svatojánské" (Hladolet), „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou" (Gadeiros), „Les" (Nešťastlivec), „Žebrácká opera" (Macheath), „Richard III." (Sir William), „Válka s mloky" (Chief), „Racek" (Šamrajev), „Julius Caesar" (Cassius), „Oldřich a Božena" (Kaplan), „Matka Kuráž a její děti" (Kaprál), „Radúz a Mahulena" (Stojmír), „Mnoho povyku pro nic" (Leonato), „Maryša" (Hospodský), „Dobrý voják Švejk" (Zoul), „Richard II." (Zahradník), „Othello" (Senátor), „Lucerna" (Braha), „Asanace" (Delegát) ad.

Na plátně debutoval v první polovině 50. let jako muž v krátkém instruktážním filmu o přestupcích řidičů a chodců NEDĚLNÍ DOSTAVENÍČKO (1954) režiséra Hanuše Burgera. Ovšem jeho oblastní angažmá zapříčinilo málo časté účinkování před filmovou kamerou.

Po deseti letech se Horák ve druhé polovině 60. let objevil ve třech filmech Filmového studia Barrandov a režiséra Vladimíra Čecha. Byl postupně ředitelem v dramatu ÚPLNĚ VYŘÍZENÝ CHLAP (1965), Nováčkem v detektivním snímku s oblíbenou dvojicí vyšetřovatelů Tůmy (Karel Höger) a Líbala (Josef Bek) ALIBI NA VODĚ (1965) a rozhlasovým režisérem v hudební komedii BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968).

Po další desetileté přestávce se Miroslav Horák jako ostravský herec uplatnil v 70. letech v menších rolích výhradně ve Filmovém studiu Gottwaldov. Sehrál opět ředitele v dramatu herce a režiséra Jana Kačera MĚSTO MÉ NADĚJE (1978), ředitele dětského domova v dětském snímku Julia Matuly INDIÁNI Z VĚTROVA (1979) a primáře v dalším dětském filmu CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (1979) Josefa Pinkavy.

Zcela naposledy se na stříbrném plátně objevil osm let před svým skonem již ve čtvrté kreaci ředitele, v psychologickém snímku Otakara Koska a Filmového studia Gottwaldov UŽ SE NEBOJÍM (1984). Nesmí být zaměňován za hudebníka Folklórního souboru Kunovjan Miroslava Horáka, který vystoupil v dramatu Antonína Kachlíka O MORAVSKÉ ZEMI (1977).

Kromě toho spolupracoval převážně s ostravským rozhlasem („Jménem zákona, Archiméde...", „Strach a bída Třetí říše", „Liliomfi", „Mandloňová větvička", „Dvacet let, pět měsíců a dvacet sedm dní", „Není strany pro spokojené", „Habada a Jordán", „Devadesát tři" atd.), dabingem, televizními filmy (MULAT, CIZÍ ČLOVĚK, BALÍČEK, KOČÁR PRO PRINCEZNU, NĚKOLIK ŽIVOTŮ, PRINCIPÁLKA, ZEMŘEŠ, KDY BUDEME CHTÍT, UMĚNÍ NESTÁRNOUT, VĚČNÝ TULÁK, KÁMEN V OKNĚ atp.) a seriály (např. KAMENNÝ ŘÁD, PŘÁTELÉ ZELENÉHO ÚDOLÍ, VELKÉ SEDLO, ADVOKÁT EX OFFO nebo POČKEJ SI NA BÍLÉ ŠTĚSTÍ).

Úmrtí herce se podařilo zjistit až více jak dvacet let po jeho úmrtí. Miroslav Horák zemřel 13. listopadu 1992 v Ostravě ve věku osmašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour