Gustav Machatý

Gustav Machatý pocházel z rodiny pražského obchodníka s realitami. Nedokončil studia na gymnáziu a bez jakýchkoli praktických zkušeností se začal naplno věnovat filmu, kde působil nejprve jako herec, asistent, výtvarník či scénárista. Založil vlastní filmovou výrobnu Geem-Film a už v osmnácti letech režijně debutoval nedochovanou situační groteskou TEDDY BY KOUŘIL.

Počátkem dvacátých let působil Machatý krátce v hollywoodských studiích. Ačkoliv o jeho tamějším pobytu scházejí přesné informace (sám se ve své korespondenci zmiňuje o úzké spolupráci s Griffithem či von Stroheimem), pravděpodobně zde skutečně nabyl řadu cenných poznatků, které dokázal zužitkovat po svém návratu do Československa. Hned následující KREUTZEROVA SONÁTA předznamenala charakteristický kosmopolitní styl a poetiku jeho vrcholných děl EROTIKONU a EXTASE, natáčených vesměs s mezinárodními štáby. Milostná zápletka s důrazem na zjitřené pudy a temnou vášeň (tabuizované motivy nahoty či sexuální frustrace a uspokojení), městské salónní prostředí, propracovaná obrazová kompozice plná symbolů a metafor EXTASE způsobila senzaci na II. MFF v Benátkách, odkud si spolu se snímky ŘEKA a ZEM SPIEVA přivezla ocenění za nejlepší národní filmovou kolekci. Neprávem se ve stínu výše zmiňovaných ocitl sociálně laděný příběh dvou pražských stenotypistek ZE SOBOTY NA NEDĚLI, který se např. na rozdíl od EXTASE vyznačuje originální snahou o rozvíjení možností raného zvukového filmu.

Kinematografický přínos Gustava Machatého bývá přesto až nekriticky mytizován. Kontroverzní režisér s nevyrovnanou kvalitou tvorby (viz jeho komediální produkce) kolem sebe s oblibou šířil chiméry o vlastní uměleckosti a exkluzivitě. Přehnané tvůrčí ambice ho po příznivém mezinárodním ohlasu EXTASE nakonec přiměly pracovat výhradně v zahraničí. Jiřina Šejbalová vzpomíná na natáčení ZE SOBOTY NA NEDĚLI: "Machatý byl umělec, ale práce v jeho ateliéru byla strašná. Dovedl vybičovat ovzduší do hysterie. Na představitelku Máni, Magdu Maděrovou, která byla začátečnicí, hrozně křičel. Člověk se v jeho přítomnosti stále chvěl. Po natáčení jsem spěchávala domů a honem do vany, abych ze sebe spláchla pocit té pekelné atmosféry". K výlučnosti Machatého filmů navíc velmi významně přispěla celá řada prestižních uměleckých spolupracovníků, jimiž se záměrně obklopoval: Vítězslav Nezval, Alexander Hackenschmied nebo Jaroslav Ježek. Především kameramani Otto Heller, Václav Vích a Jan Stallich měli velkou zásluhu na typickém senzuálně-lyrickém pojetí jeho snímků.

V Rakousku, Itálii ani v USA, kam se uchýlil v roce 1936 se mu již nepodařilo uspokojivě navázat na své dřívější úspěchy. Nejznámějším a kriticky nejoceňovanějším Machatého zahraničním titulem zůstává ŽÁRLIVOST, komorní psychologické drama s prvky detektivního žánru s Hugo Haasem v jedné z hlavních rolí. Po válce pak opakovaně ohlašoval remake EXTASE, aniž by se někdy odhodlal k jeho uskutečnění. V Československu se objevoval pouze sporadicky (naposledy jako host MFF Karlovy Vary v roce 1960). Usadil se v Německu, kde pracoval převážně pro rozhlas a televizi. Věnoval se též pedagogické činnosti na Deutsches Institut für Film und Fernsehen v Mnichově, kde ve svých dvaašedesáti letech zemřel.

Ivan "minus" Bezprizorný