Ladislav Smoljak

Ladislav Smoljak se narodil 9. prosince 1931 v Praze do chudší rodiny krejčího a dělnice. Odmaturoval na gymnáziu (1952) a neúspěšně se pokoušel o přijetí na režii pražské DAMU. Nakonec vystudoval až roku 1957 matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické, poté byl asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy v Praze (1956 – 1958), profesorem matematiky a fyziky na střední škole v Brandýse nad Labem (1958 – 1960), na Večerní škole pro pracující v Brandýských strojírnách a slévárnách (1960 – 1961) a zároveň začínal jako externí recenzent v „Kultuře" a „Kulturní tvorbě" (1960 až 1961), vedl kulturní rubriku „Mladého světa" (1961 – 1963) a byl redaktor „Mladé fronty (1963 – 1975).

Dále byl ve svazku s Filmovým studiem Barrandov jako scenárista a režisér (1975 – 1990) a následně do své smrti setrval ve svobodném povolání (1990 – 2010). Už ze studií se znal se Zdeňkem Svěrákem (*1936), s ním se opět potkal v rozhlasovém seriálu „Vinárna U pavouka", z kterého založili společně se svými přáteli roku 1967 Divadlo Járy Cimrmana, jež patřilo pod Státní divadelní studio, Pragokoncert či Pražské kulturní středisko a často měnilo místo působení.

Smoljak v něm postupně působil jako herec (kladl důraz na mluvené slovo, ne herectví), autor her, hlavní režisér a od roku 1973 umělecký vedoucí. Roku 1998 založil Studio Jára, jež od roku 2000 nese jméno Studio Láďa. Se Svěrákem a dalšími vytvořil fiktivního českého génia Járu (da) Cimrmana, z něhož se stal vskutku národní hrdina a dnes již ojedinělý fenomén kvalitního českého humoru.

Duo Smoljak + Svěrák napsali divadelní hry „Akt" (1967), „Hospoda Na mýtince" (1969), „Vražda v salonním coupé" (1970), „Němý Bobeš" (1971), „Cimrman v říši hudby" (1973), „Dlouhý, Široký a Krátkozraký" (1974), „Posel z Liptákova" (1977), „Lijavec" (1982), „Dobytí severního pólu" (1985), „Blaník" (1990), „Záskok" (1994), „Švestka" (1997), „Afrika" (2002) a „České nebe" (2008), semináře a sám Smoljak např. „Vyšetřování ztráty třídní knihy" (1967), „Fantom Realistického divadla" (2000). Hry byly vydány knižně a na audio i video nosičích. Jako herec, režisér a dramatik spolupracoval i se Semaforem („Víkend na plotně"), Divadlem na tahu (Macheath v „Žebrácké opeře"), Studiem Ypsilon („Hymna aneb Urfidlovačka"), Divadlem Na zábradlí („Malý Říjen", „Hus: Alia minora Kostnického") atd.

Do české kinematografie vstoupil poprvé jako herec u jiných režisérů (později hrál i ve svých snímcích): ZLOČIN V ŠANTÁNU (novinář), „PANE, VY JSTE VDOVA!" (kritik), HOMOLKA A TOBOLKA (s pravou ženou Soňou hádající se pár), JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (vedoucí servisu Karfík), „MAREČKU, PODEJTE MI PERO!" (student Tuček), NA SAMOTĚ U LESA (Ing. Radim Zvon), KULOVÝ BLESK (Ing. Severín), VRCHNÍ, PRCHNI! (psovod), TRHÁK (režisér Sváťa Kohoutek), JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (rodič), ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ (listonoš), CO JE VÁM, DOKTORE? (psychiatr a přítel), NEJISTÁ SEZÓNA (vedoucí Láďa Kydal), NESMRTELNÁ TETA (vyslanec), AKUMULÁTOR 1 (správce), KOLJA (přítel Houdek) a VRATNÉ LAHVE (penzista). Po 1989 se angažoval též společenský a politicky.

Kromě toho psal se Svěrákem a s ostatními náměty i scénáře (např. JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!, NA SAMOTĚ U LESA, „MAREČKU, PODEJTE MI PERO!", KULOVÝ BLESK, TRHÁK, JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ, ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ, NEJISTÁ SEZÓNA aj.), ale soustavně se zaměřoval na filmovou režii: se Zdeňkem Podskalským největší akci v dějinách stěhování KULOVÝ BLESK (1978), sám o „fantómu RaJ" komedii VRCHNÍ, PRCHNI! (1980), dějinnou fresku o svém a českém géniovi JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (1983), na motivy hry „Vražda v salonním coupé" detektivku ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ (1984) a hořkou komedii NEJISTÁ SEZÓNA (1987). Za filmy získal na festivalech ceny.

Jako herec, režisér a scenárista (často se Svěrákem) pracoval pro rozhlas a televizi (třeba filmy TO BYLA SVATBA, STRÝČKU, DVEŘE, INZERÁT, OSVĚTOVÁ PŘEDNÁŠKA V SUCHÉ VRBICI a či DVĚ Z POLICEJNÍ BRAŠNY, seriál PRAŽSKÝ STUDENT nebo pořad TOULKY S L. S.). Získal Cenu Alfréda Radoka za hru „Záskok" (1994), Dřevěného Andreje (1996) za výkon v „Žebrácké opře", též Medaili „Za zásluhy" III. stupně (1999) i Cenu Senior Prix (2003).

Měl 4 děti, z nichž David Smoljak (*1959) je publicista, dramaturg a scenárista. Ladislav Smoljak zemřel po delší nemoci v kladenské nemocnici 6. června 2010 ve věku nedožitých sedmdesáti devíti let. Svému milovanému umění se snažil věnovat do posledních sil.

Jaroslav "krib" Lopour