papinak

Ano je to sice pořád to samé dokola, ale s tím jsem na tento film šel a nečekal zázraky. Kupodivu mě ale bavil a Holubová s Bartoškou nezklamali. Kaiser po delší době na plátně a náramně mu to šlo. Nekonají se sice žádné salvy vtipných scén, ale humor je po celou dobu dávkován spíše v komornějším podání a je to dobře. Dobrá však nebyla kompozice zvuku a obrazu, kdy nejenže se songy většinou k ději nehodily, o hlasitosti ani nemluvě, ale občas mi přišlo, že začínají a končí na úplně nesmyslných místech.

Tak tohle že je ten vychvalovaný film, kde si JCVD sáhl až na dno? Film o životním příběhu jsem si tedy představoval jinak. Ano, prvky sebereflexe se tu dají najít, ale jestli mělo přepadení pošty sloužit jako záminka právě k sebereflexi, tak to se zatraceně nepovedlo a vše působí přesně naopak, že těch pár sebeironizujících okamžiků vzniklo jen pro vyplnění času při přepadení pošty.JCVD nám tu sdělil, že má pocit, že hrál celý život jen ve shitech a další nabídky nejsou jiné, že okusil nějaké ty drogy a osobní život taky nic moc. Nic zajímavého se tedy člověk nedoví (navíc pokud je půlka smyšlená) a pokud to byla snaha upozornit na sebe, tak vyzněla velmi ironicky.

Celkem slušný snímek, který mě ovšem zase až tak nenadchnul. Několikrát jsem kontroloval kolik času zbývá do konce, ale je možné, že to bylo způsobeno sledováním v pozdních hodinách a pokročilou únavou. Celkový koncept a pohled na gheto je z počátku zajímavý, ale po čase mě přestal bavit a film mě začal trochu nudit.

Když jsem viděl Bournovo ultimátum, říkal jsem si, že lepší naháněčku už asi dlouho neuvidím. To jsem se ale šeredně spletl. Jen o dva dny později jsem si pustil 96 hodin a úžasem zůstal s otevřenou pusou. Film, který pozvolna začne, potom nastartuje taková smršť, kterou jsem u filmu tohoto typu nikdy neviděl a zase v poklidu skončí. Film, který se nebojí ukázat všechno, a vykreslit to, jak by se choval asi každý otec, kdyby měl stejné schopnosti jako Liam Nesson. Nekoná se žádné pozlátko, pouze syrový boj o život své dcery. A když myslím syrový, tak takovým způsobem, že jsem si kolikrát řekl, to není možný. Je tady střelba do zad, umučení nepřítele, střelba po manželce bývalého kolegy a konec, na který jsem čekal tak dlouho. Žádný hodinový souboj s finálním bossem, prostě kulka do hlavy a je to. Před tímto filmem opravdu smekám.

Transformers mě nikdy jako seriál neoslovili. Říkal jsem si, jak chce někdo natočit film o něčem, co se mění z auta na robota, tak aby to dávalo alespoň trochu smysl a bylo to zábavné. A ono se to povedlo. Hned ze začátku jste seznámeni s tím že na jiné planetě takové "bytosti" jsou a hotovo. Kupodivu to vezmete za své a akční jízda může začít. Vtipných momentů je ve filmu také dost, takže se člověk i pobaví. Zamilovaná dvojice je defacto poviností a její přítomnost vás tedy nijak nemrzí. Po technické stránce je vše dotaženo k dokonalosti a jelikož jsem z kina odcházel opravdu mile překvapen dávám za čtyři.

Solidní oddechová záležitost, která vyplnila nedělní večer. Samuel L. Jackson opět nezklamal a dodal filmu šťávu. Bez něj by to bylo o hvězdu méně.

A je to tady. Po úvodní sekvenci na nádraží už jsem Damonovi žral každý pohyb a každé slovo. Už jsem nepochyboval o tom, že někoho dokáže zabít jedním úderem a děj jsem hltal, jako malé děcko. Musím říct, že žádný jiný film mě nepřinutil věřit hlavnímu hrdinovi, pokud jsme mu nevěřil již od začátku, tady se to ovšem povedlo. Když nastal konec tak jsem si říkal já chci další díl. Chci další akci, další záhadu, hlavně ať to nekončí. Damona jsem dříve opravdu nemusel, po jeho trilogii jsem ale úplně změnil názor a přiřadil ho ke svým oblíbencům- nechápu to, ale je to tak.

Zde trilogie nabírá obrátky a ty neklesnou až do konce třetího dílu. Tady jsem začal Damonovi věřit, že by snad opravdu mohl být smrtící zabiják a pamatuji si, že na konci filmu jsem prostě musel vidět další díl.Bournův mýtus mě úplně pohltil a jak jsem Damona nemusel, tak jsem se přistihl, že mu najednou prostě fandím.

Začátek naprosto pohlcující trilogie. Pamatuji si, že v tomto prvním díle jsem Mattovi Damonovi nevěřil jeho agenta ani náhodou. Film mi přišel jako průměrný a dal bych za tři, ale opravdu ho nejde brát úplně samostatně a je potřeba provázat ho s ostatními díly.V tomto světle je pak film o jednu hvězdu výše, protože to byl podle mého záměr, aby člověk pochyboval o schopnostech Damona jako zabijáka. Zde mělo proběhnout jen seznámení a přesvědčit jste se měli v dalších dílech.

Bravo, původně jsem byl rozhodnutý pro tři, ale po zdařilém konci a zamyšlení se nad koncepcí filmu musím dát za čtyři. Jediné výtky směřují k přílišné unáhlenosti snímku. Přeci jen, k takovému masovému zblbnutí, by bylo třeba více než týden, ale jinak opravdu výborné.