pm

Už dlouho jsem nikým tolik nepohrdala jako Monou ve chvíli, kdy se snažila před Davidem obhájit svou "pravdu", jinak je ale dobře, že komedie Bierová často nepokouší, příliš všeho a dost za hranou, slušelo by tomu drama.70%

Rodilý Amečiran Michael Crichton, který příběh sám napsal i zrežíroval, skvěle evokoval viktoriánskou Anglii, to je bez debaty předností této podívané, ale jednoduše odmítám propadat šarmu Seana Conneryho a vychytané retro atmosféře. Možná jsem zbytečně staromilská, ale jakkoliv je příjemné fandit darebákům, aby se jim dílo vydařilo, jejich případný úspěch by neměl být zatížen vraždou.

Opravdu by mě zajímalo, který diletant tady příběh smutný a v zásadě bezútěšný zařadil jako komedii.

Vizuálně a hudebně naprostá fantazie, tragický příběh Orfea a Eurydiky zasazený do prostředí slumů městské chudiny se skvěle zvládnutými neherci a skutečně všudypřítomnou sambou. 90%

Z historického hlediska určitě poučné, ale ve výsledku jen lehce nadprůměrné vypodobení společenstva uprchlých otroků, kteří koncem sedmnáctého století vytvořili vlastní stát na severu Brazílie. Děj nepostrádá dynamiku a energii, hudební doprovod ovšem dílo převyšuje. Chvílemi mi to přišlo parodické, ta soustředěnost na rituály a barvy, což asi nebylo záměrem, v zásadě líčení některých událostí zatíženo naivitou.

Copacabana a městký uliční ruch jako jedny z postav filmu, který by měl být sociálně kritický, ale společenské nešvary pouze načrtává, nikoliv pojmenovává. Zamilovaná chůva se snaží sblížit s mužem svých snů, nezodpovědným synem politika, kterého ovšem zajímají jen profesionálky a surf, v druhém plánu bezprizorní děti a jejich (ne)přežívání na městské pláži. Nu, jako oddechová záležitost, proč ne, ale na komedii nijak vtipné, na romanci málo romantické a vynalézavé, na sociální sondu nebo společenskou dost plytké.

Původně jsem chtěla dát 1* za parádní design ďábla s hlasem Karla Heřmánka a jeho podobou, která asi odkazuje k pohádce "S čerty nejsou žerty", ale tento sexistický paskvil si nezaslouží žádnou.

Dokonalý kruh a la Anthony Mann.

Tak jako jsem nikdy neztratila víru v zázraky a splněné sny, mám ráda pohádky. Přála jsem mu to. Myslím, že k přijetí Jamalova příběhu je nutno film vnímat tou správnou optikou: není to sociální sonda, to by ji nesměl točit Brit se západním pohledem, není to společenské drama, ale romantická, komediálně nadsazená, moderní pohádka, v níž chudobný a nevzdělaný sirotek zachraňuje dívku ze spárů darebáků, bojuje se zlem a jde vstříc osudu. Pohádka, která mne dostala od prvních minut do roztančeného konce, která sice není dokonalá, ale určitě poctivá a já zase po letech mám pocit, že oscarové ovace sklízí ten správný film.90%

Otázky rasismu, stáří, svědomí a zase svědomí, dřív bych za podobně vystavěným dějem a závěrem hledala odporný kalkul, za zdánlivou proměnou cynického veterána jen a jen diváckou vstřícnost a u jiného tvůrce bych nad 3* nešla. Ano, je to jedno veliké klišé, tvářící se jako povedený televizní film, ale dávno mi není dvacet a dokážu si přiznat, že pokud v dnešní době někdo zaslouží respekt, tak je to starý moudrý muž, který nespoléhá na efekty, časové smyčky, flashbacky, hudbu nebo triky, ale na obyčejný příběh. Způsob, jakým se během posledních několika let a filmů jedna cool herecká ikona proměnila v přemýšlivého režiséra, mne svým způsobem dojímá. 85%