dr.Orlok

Klasický den blbec, ve kterém se pokazí vššchno co se pokazit může.Přes všechny neuvěřitelné příhody je nejvtipnější "toastová scéna".

Transformace jsou velmi vtipné , postupně gradující. Hlas zpěváka patří Plymptonově tehdejší přítelkyni Maureen McElheronové. Později tvůrce řekl, že neměl dost peněz na najmutí mužského zpěváka.

Kratičký( přestože je zpomalený) pohled kulky, která proletí kovbojem. Nic víc, nic míň.

Čtvrtý Harry Potter je určitě povedený, nevyrovná se však předchozímu Cuaronově kusu i když dobrých momentů je v něm několik. Překvapivě ( pro mne) je nejlepší částí prostřední intermezzo s vánočním plesem.Dá se říct, že se konečně chovají normálně i situace (a ačkoliv se odehrává v uměle vytvořeném světě) působí jako ze života. Příběh knihy je ale velmi, velmi okleštěn a tak je řada postav potlačena do pozadí ( profesor Snape) nebo není jasná jejich motivace a funkce v příběhu. Divák- neznalý knihy- v tom musí mít bordel. Jaký účel měla novinářka Rita Holoubková ? ( nemluvě o jejím spolčením s DM) Proč ve filmu není zápas famfrpálu ? Daniel Radcliffe je čím dál méně "kožený" , ale momenty , kdy ho začne bolet jizva jsou mírně řečeno-nepřesvědčivé. Je tu také Ralph Fiennes jako lord Voldemort. Vypadá dobře, ale nijak výjimečně - na hlavního záporáka celého Pottera. Pošuka Moodyho jsem se taky představoval jinak.Ale to je holt střet vlastní fantazie s režisérovou vizí. Herci už filmařům pomalu odrůstají ( ve scéně , kdy Brumbál oznámí, že se Turnaje nesmí zúčastnit studenti mladší 17 let jsem zprvu nechápal, proč jsou Harry s Ronem naštvaní ) Abych jen nekritizoval. Tři úkoly jsou natočeny napínavě a jaksepatří akčně.Vztah Harryho k Cho Changové je zde jen nadhozen a není mu věnována důležitější role.

V šesti epizodách řeší hlavní hrdina Stainboy ( byl už v réžisérově knize The Melancholy Death of Oyster Boy & Other Stories) neobvyklé případy ( skvělý díl s hypnotizující holkou ). Vše oplývá tou typickou burtonovskou poetikou. Všechny díly jsou krátké a zábavné. ________ Of all the super heroes, the strangest one by far, doesn't have a special power, or drive a fancy car.

Pokračování skvělé komedie z roku 2002 je hrozně přeplácané. Ne že by to bylo na úkor kvality, ale je toho nějak moc. V prvním filmu se děj odehrával převážně v Barceloně. Tady to je Paříž, Londýn a Sankt Petěrburg. K stávajícím postávám se přidávájí nové a nové. Příběhů je příliš mnoho ( vyprávění pohádky je poněkud samoúčelné ) a na některé se ke konci filmu zapomene ( scénář k "Vášni v Benátkách"). Možná to byl záměr ukázat dnešní svět jako bordel , kdy se hlavní (anti-) hrdina vyspí s každou ženou, kterou potká. A množství lokací opodstatnit ve filmu zmíňenou globalizací. Ale po projekci zůstává taková pachuť, že jsem viděl mnoho dobrých nápadů, ale jen tak ledabyle poskládaných k sobě. Jednotlivé nápady jsou však samy o sobě vtipné a dobře vypointované.

Zábavná oddychovka se (záměrně?) nedokonalými triky.( "Nechci přijít o panictví na předním sedadle nějakýho auta!- No tak můžem jít dozadu")

Příběh dvou dívek, jejichž vztah překročí práh obyčejného přátelství, se odvíjí v maloměstském Yorkshiru. Přirovnání k naládě Smrti panen docela sedí. Oproti tomu je Moje léto lásky syrovější ( také díky dokumentární kameře). Neznámě herečky jsou ve svých rolích výborné, více mně uchvátila Nathalie Press, která má v sobě takové nepopsatelné kouzlo. Rozhodoval jsem se mezi silnými 4* nebo slabšími 5*.Takový snímek se ale jen tak nevidí, takže *****

Králík Bugs hraje baseball a dokáže vám například že neexistuje žádný homerun, co nejde dohnat.Možná ještě lepší jsou však jeho nadhozy .

Zajímavý dokument o jedné z největších hudebních ikon folk-rockové scény. Film se nevěnuje pouze osobě Boba Dylana, ale ukazuje celou scénu New Yorku šedesátých let. Celý příběh je skladán z interview Dylanových přátel, archivní záznamů a fotografií. Na rozdíl od podobných dokumentů se však nezaměřuje na pouhé vychvalování. Velká část filmu je věnována zapojení elektrické kytary, která byla ve folku něčím novým a také nevítaným. Dylan se setkává s bučením, pískotem a výkřiky typu 'Zrádče' nebo 'Táhni domů !'. Jeho vztah k médiím je neméně zajímavý. Sestřih z tiskových konferencí (v druhé části) patří k tomu nejzábavnějšímu v celém filmu. Jeden z fotoreportérů po něm například chce aby si cucal své brýle. Jiný novinář se ho ptá na názory na kauzy, které 'hýbou světem'. Dylan říká, že nemusí mít nutně názor na všehno kolem něj a odpovědi se vyhýbá. Na konci filmu si také prochází noviny a hledá zmínky o svém koncertě. V jednom periodiku narazí dokonce na informaci, že prý údajně všichni z Dylanova koncertu odešli. Film však nemapuje celou jeho kariéru, ale pouze první část až do roku 1966.